Horizont Invest
Active Invest
Private Invest
Penzijní spoření

6. 2. 2017 - EET vs. česká inflace

pokladna_EET_small.jpg

Česká prosincová inflace vystrašila trhy, které začaly očekávat, že je konec intervenčního režimu na spadnutí. Z dat o sterilizačních operacích ČNB odhadujeme, že v lednu do ČR přiteklo min. 8 mld. EUR spekulativního kapitálu. I proto se snažil spekulativní tlak na ČNB mírnit viceguvernér Hampl, když trhům připomenul, že pouhé dosažení inflačního cíle na exit nestačí, že ČNB vždy říkala, že podmínkou je udržitelné plnění cíle (což je pravda). K tomu vzkázal, že se exit může posunout do druhé poloviny roku.

I když proti odkladu mluví pochopitelná snaha nové Bankovní rady zbavit se dědictví po Radě minulé, pro něj zase mluví struktura prosincového růstu inflace. Ten byl způsoben trojicí faktorů: ceny potravin, ceny ropy a růst cen v restauracích. První dva jsou evidentně nákladové položky mimo dosah ČNB a ČNB by na ně reagovala jen v případě, že by měly mít sekundární dopady. Jak je to však s restauracemi? Je to projev poptávkových tlaků?

Guvernér Rusnok v rozhovoru pro Ekonom říká, že EET byla jenom záminka a že hospody by zdražily tak jako tak, protože „nákladové tlaky na ně rostou“. Mezi ně řadí „výrazný růst minimální mzdy“ a „náklady na nájem“. A nakonec dodává, že „váha pohostinství a hotelů v indexu spotřebitelských cen, a tedy i vliv EET na inflaci nejsou nijak velké.“

Takové vysvětlení se mi ale nezdá. Od konce: ubytování a stravování tvoří cca. 10 % koše pro výpočet poptávkové inflace, což při meziročním růstu z 2,2 % v listopadu na 4,4 % v prosinci znamená, že z růstu poptávkové inflace o 0,3 p.b. mezi těmito měsíci vysvětlí restaurace a hotely skoro 75 %! To není dle mého efekt „nijak velký“. Výrazný růst minimální mzdy se vzhledem ke specifikům restauračního průmyslu spíše projeví v nižší odměně vyplácené bokem a celkový mzdový náklad zaměstnavatele se moc nezmění. Pokud o nějakých nákladových tlacích mluvit lze, pak bych je viděl v růstu cen potravin v posledních měsících, nikoliv ve mzdách a v nájmech.

Že EET vedlo k růstu cen je jasné, bylo to ale z mnohem prozaičtějšího důvodu. Obava z nutnosti přiznávat větší procento příjmů (podpořená i existencí denunciačního webu MF ČR) vedla dle mého názoru hospody ke zvýšení cen tak, aby zůstal očekávaný čistý příjem zhruba stejný. V této kalkulaci samozřejmě sehrálo roli snížení DPH o 6 p.b., to však vzhledem k rozsahu šedé ekonomiky (odhadem kolem 15 % HDP) nemohlo stačit na to, aby hospody ceny nezvedly.

Proč ale vůbec tato analýza? Protože je důležitá k posouzení toho, jak udržitelné prosincové zvýšení inflace je. A pokud je to tak, jak se domnívám, pak je odpověď „ne moc“. ČNB by s tím měla v úvahách o udržitelnosti plnění cíle počítat. A s tím, že s tím ČNB počítá, by zas měly počítat ti, kdo spekulují na brzký konec intervenčního režimu.

Martin Lobotka,
hlavní analytik Conseq Investment Management, a. s.