Conseq globální akciový účastnický fond - Vítěz roku 2016 mezi penzijními fondy

17. 3. 2017 - Investorův manuál: Držte se dvoufázového rozhodovacího procesu

shutterstock_57374752_small_4.jpg

V každodenním životě se setkáváme s tendencí tzv. potvrzování. Když se například zeptáte mediálního odborníka, proč čtou lidé noviny, odpoví vám, že právě proto, aby si potvrzovali svůj názor, své přesvědčení. To je také důvod, proč se i noviny politicky profilují napravo či nalevo dle preferencí čtenářů.

 

Behaviorální předsudek potvrzení (confirmation bias) je určitá vrozená lidská tendence aktivně vyhledávat a přeceňovat informace, které potvrzují platnost a správnost našich předchozích názorů, a to včetně investičních rozhodnutí. Jakékoliv důkazy a informace, které jsou s našimi předchozími názory a (investičními) rozhodnutími v rozporu, přitom zpochybňujeme či úplně ignorujeme.

Jinak řečeno, umíme přesvědčit sami sebe o čemkoliv, čemu chceme věřit. Přikládáme nepřiměřený důraz na události, které potvrzují a podepírají výsledky, po kterých toužíme, a naopak bagatelizujeme a zlehčujeme jakékoliv protichůdné důkazy, informace a názory. Proč? Protože je pro nás snazší se vypořádat s potvrzujícími než odporujícími informacemi, které u nás vyvolávají tzv. kognitivní nesoulad (cognitive dissonance), což je určitá forma mentálního stresu.

Není fotoaparát jako fotoaparát

Představme si mladého fanouška do fotografování, který si nedávno pořídil nejnovější model fotoaparátu a je skálopevně přesvědčen, že to byla ta nejlepší možná koupě. Přece jen při výběru pročetl mnoho nadšených referencí majitelů tohoto přístroje. Po měsíci je ale jeho nadšení pryč, když potká dalšího fajnšmekra do fotografování, který si před dvěma dny pořídil nejnovější model od konkurenční značky, který má výrazně lepší charakteristiky a cena byla prakticky totožná. Nechce si ale přiznat, že udělal chybu, že přes několikahodinové brouzdání po internetu tento konkurenční model opomněl, a na příští schůzce místního klubu fotografování stále tvrdí, že jeho model je to nejlepší, co bylo za danou cenu na trhu k mání, aby si tak alespoň navenek zachoval před kolegy svou tvář.


Důsledky předsudku potvrzení 

Nyní se zaměřme na investora, který si koupí akcii, jejíž cena poté výrazně poklesne. Nezkušený investor si mnohdy slepě myslí, že je zde stále potenciál pro výrazný růst a často zcela ignoruje jakékoliv zprávy a informace, které indikují, že by měl danou akcii - i když se ztrátou - prodat. Přeci jen je velice obtížně přiznat možnou zásadní chybu v investičním úsudku.

Takový investor má navíc často tendenci držet nediverzifikované portfolio, což vede k nadměrné expozici na nesystematické riziko. Pod vlivem jednostranných informací je naprosto přesvědčen o vysoké hodnotě akcií jedné společnosti a zcela ignoruje negativní zprávy.

Ukázkovým příkladem důsledků takovéhoto investorského uvažování může být internetová bublina na konci 90. let minulého století. Podle všech dostupným fundamentálních ukazatelů byly akcie společností, které zplodila tzv. Nová ekonomika (zejména různé internetové a telekomunikační společnosti), extrémně předražené. Investoři přesto zcela ignorovali historický vývoj akciových trhů, který jasně říkal, že tehdejší úroveň cen byla naprosto přemrštěná. Proto bylo jen otázka času, kdy tato bublina praskne. Investoři se nechali zmást tržním sentimentem a tržním nadšením…

Základem je zpochybňovat

Investování je pravděpodobnostní činnost a někdy ani ty nejlepší analýzy nemusí u jedné konkrétní investice vést úspěšnému výsledku. Abychom pravděpodobnost našeho investičního úspěchu ve středně až dlouhodobém horizontu zvýšili neboli abychom přiklonili onu investiční štěstěnu na naši stranu, doporučuji k investičnímu rozhodování, a to jak ohledně vstupu do nové investiční pozice, tak i následnému výstupu z pozice (uzavření pozice), přistupovat s pomocí dvoufázového rozhodovacího procesu. První fází je aplikace tzv. kontra potvrzení, v jehož rámci se musíme snažit vyhledávat pouze negativní rozporující informace a zároveň si odpovědět na otázku, proč do dané investiční pozice nevstupovat. Pokud nalezeme dostatek důvodů, jež naznačují, že daná investice rozumná není, jsme u konce analytického procesu s tím, že se pravděpodobně vyhneme velkému investičnímu průšvihu.

Pokud naopak dostatek negativních informací nenalezneme a dojdeme k závěru, že zásadní rizika v daném investičním nápadu přítomna nejsou, můžeme přejít do druhé fáze rozhodovacího procesu a to je hledání relevantních odpovědí na otázku proč do dané investiční pozice vstoupit. Pokud nalezneme uspokojující odpovědi, měli bychom do zvažované investiční pozice vstoupit, neboť jsme díky dvoufázovému rozhodovacímu procesu dostatečně snížili pravděpodobnost, že s daným investičním nápadem šlápneme do vosího hnízda.

I přes aplikování dvoufázového rozhodovacího procesu je ovšem třeba mít neustále na paměti, že občas ani sebelepší analýza fungovat nemusí. Žádná investice totiž není bez rizika a ani sebedokonalejší analýza nemůže určitou pravděpodobnost negativního výsledku zcela vynulovat.


Michal Stupavský,
portfolio manager Conseq Investment Management, a. s.