Conseq globální akciový účastnický fond - Vítěz roku 2016 mezi penzijními fondy

1. 6. 2017 - Řecko nutně potřebuje odepsání významné části svého dluhu

recko_small.jpg

Ministři financí zemí eurozóny se nedokázali dohodnout na uvolnění další splátky finanční pomoci pro neudržitelně zadlužené Řecko. Řecká vláda přitom další peníze od mezinárodních věřitelů nutně potřebuje, aby mohla v červenci splatit dluhy ve výši 7,5 miliardy euro.

Bohužel je smutnou pravdou, že stávající záchranný program nemá naději na úspěch, neboť řecký dluh je tak obrovský, že bez odepsání jeho významné části nemá Řecko nejmenší šanci jej někdy splatit nebo alespoň stabilizovat na dlouhodobě udržitelné úrovni. Věřitelé z eurozóny ovšem dokola opakují, že odpis dluhu v žádném případě nepřipustí. Činí se v tom zejména Německo a jeho ministr financí Wolfgang Schäuble. Oproti tomu klíčová nadnárodní autorita v měnových otázkách, Mezinárodní měnový fond, neustále zdůrazňuje, že podmínky stávajícího záchranného programu, na kterém evropští věřitelé trvají, jsou pro Řecko naprosto nerealistické.

Věřitelé si představují, že řecká vláda bude pokračovat v drakonických fiskálních škrtech, což pomůže vyrovnat rozpočet a netvořit tak dluhy nové, a zároveň hospodářské reformy zpružní řeckou ekonomiku, zvýší produktivitu práce a ve střednědobém horizontu umožní dynamický růst HDP. To by mělo zajistit, že klíčový ukazatel vládní zadluženosti, poměr dluhu k HDP, začne ve střednědobém horizontu výrazně klesat a dostane se na dlouhodobě udržitelnou úroveň. Prostě jako pohádka z Hollywoodu, ovšem v reálném scénáři bez happy endu.

Vývoj poměru řeckého dluhu k HDP ukazuje následující graf. Z toho je jasně patrné, že přes implementaci záchranných programů, dramatických fiskálních škrtů a hospodářských reforem se dluh permanentně drží na astronomické úrovni kolem 180 %. Má cenu i nadále aplikovat stejnou medicínu, která ke kýženému výsledku po pěti letech zdaleka nepřispěla?

 
Zdroj: www.tradingeconomics.com

Vývoj řecké ekonomiky je naprosto alarmující. Země opět sklouzla do recese a míra nezaměstnanosti se pohybuje kolem 25 %. Není divu, že řecká vláda nemá přístup na kapitálové trhy, neboť v takové žalostné kondici by ji žádný soudný soukromý investor nákupem dluhopisů nepůjčil. Země je tak závislá na věřitelích z eurozóny a jejich záchranném programu. Od propuknutí řecké dluhové krize v roce 2011 se přes veškeré záchranné balíčky a tvrdé reformy neustále pohybuje na pokraji recese. Pro letošní rok zatím ekonomové očekávají růst HDP ve výši 1 %, stejně jako v roce příštím. Prognózují také mírné rozpočtové deficity.

Takový vývoj v žádném případě nenahrává ukončení vleklé dluhové spirály a všichni racionální investoři si to dobře uvědomují, včetně Mezinárodního měnového fondu. Pouze představitelé eurozóny v čele s Německem si to jaksi nechtějí přiznat. Jedinou skutečnou cestou ke stabilizaci řeckého dluhu je nekompromisní odepsání jeho významné části. Z toho by ovšem neměli žádnou radost akcionáři německých a francouzských bank, jejichž bankovní knihy jsou řeckých státních dluhopisů plné. Nacházíme se tak v začarovaném kruhu. Je otázkou, jak dlouho bude většinová řecká veřejnost tuto situaci ještě snášet. Doufejme, že nedojde k nějakým zásadním občanským nepokojům a nebudeme svědky ještě větších nacionalisticko-populistických tendencí.

Michal Stupavský,
investiční specialista Conseq Investment Management, a.s.