Wealth Management
Active Invest
Horizont Invest
Penzijní spoření

7. 12. 2017 - Přichází desinflace – a slabší koruna

banknotes-82948_1280_small.jpg

Česká (měnově-politická) inflace se v říjnu vyšplhala na 3 %, což je její nejvyšší hodnota od roku 2008. ČNB na svém zasedání počátkem listopadu zvažovala i růst repo sazby o netradičních 0,5 p. b. Analytici volají po sérii utažení, koruna pak tato očekávání reflektuje kontinuálním posunem k silnějším úrovním. Je inflace skutečně takovou hrozbou? A má ČNB co dohánět, nejlépe již na prosincovém zasedání?

 

Ani jedno, ani druhé. Inflace je sice nyní vysoko, je však také na maximu a v dalších měsících výrazně zvolní. A domácí poptávkové tlaky nejsou tak výrazné, jak se nás snaží přesvědčit trh s korunou, analytici vyhlížející čtyřnásobné zvýšení sazeb či samotná ČNB ukazující prstem na růst mezd. Ale popořádku.

Ceny potravin dnes zodpovídají za polovinu celkové (měnově-politické) inflace – jejich příspěvek k celkové inflace činil v říjnu 1,4 p. b. Vzhledem k nepoptávkovému charakteru cen potravin to samo o sobě ukazuje, jak „hrozivá“ inflační situace v ČR skutečně je. A protože nejvýraznější růst cen potravin proběhl v listopadu 2016 – únoru 2017 (celkem o cca. 4 %), světové ceny potravin klesají a koruna je silnější, nečekám, že se podobný růst zopakuje v nadcházejících 4 měsících. Jinými slovy – meziroční inflace cen potravin kvůli vyšší základně záhy zvolní.

Druhou polovinu nynější inflace vysvětluje inflace poptávková, tj. růst ceny neregulovaných artiklů jiných než potraviny a paliva. Zde je situace zdánlivě jasná – rostou agregátní reálné příjmy, tudíž roste inflace. Kromě toho, že takto přímočaře to v otevřené české ekonomice obvykle nefunguje, je i letošní urychlení poptávkové inflace (v říjnu 2,7 %) hlavně odrazem vývoje z počátku letošního roku, kde byly zcela dominantní dva vlivy: zavedení EET, které masivně zvedlo ceny v restauracích, a změna metodiky ČSÚ, kterou se zdvojnásobila váha rychle rostoucích cen nových bytů při výpočtu imputovaného nájemného jakožto komponenty poptávkové inflace. Jednorázovou povahu růstu poptávkové inflace zkraje roku 2017 potvrzuje i fakt, že od května vzrostla jen o málo rychleji než ve stejném období roku 2016, a že její měsíční dynamika v posledních třech měsících (srpen-říjen) byla letos dokonce navlas stejná jako ve stejném období roku minulého. Což neukazuje na akcelerující poptávkové tlaky, kterými se kdekdo ohání.

A nakonec, vývoj v eurozóně je stále cenově velmi mírný, což je neopomenutelné vzhledem k tomu, že právě inflace v eurozóně je historicky nejsilnější determinanta českého cenového vývoje.

Podtrženo, sečteno - momentální vyšší inflace zdaleka není důsledkem růstu mezd nad hranice produktivity práce, není odrazem bujících poptávkových tlaků, nýbrž kombinace růstu cen potravin, nemovitostí a EET ze začátku roku. V nejbližších měsících tak dle mého klesne pod 2 % a trh procitne z představy, že ČNB zvýší v roce 2018 sazby čtyřikrát, zatímco ECB bude dále kupovat 30 mld. dluhopisů každý měsíc.

A s tím, jak se ukáže, že sazby a inflace v ČR a EMU jsou svázané pupeční šňůrou a že z České republiky ČNB výnosový ráj v jinak bezútěšné výnosové evropské poušti hned tak neudělá, vydá se ke slabším úrovním i koruna. Za pár měsíců ji čekám nad 26.

Martin Lobotka,
hlavní analytik Conseq Investment Management, a.s.