Zenit
JET 2
Horizont Invest
Active Invest

3. 5. 2018 - Koruna rok po intervencích: nakročeno k oslabení

banknotes-82948_1280_small_2.jpg

Před rokem skončila 1246 dní trvající ofenziva ČNB proti české koruně, motivovaná snahou bojovat proti (údajné) deflační hrozbě. O tom, zda skutečně existovala nebo ne, se lze přít donekonečna, to je však nyní vzdálená minulost. Podívejme se ale, co se za rok s korunou stalo a co to znamená pro nacházející období.

Prvním překvapením byla nekompromisní jednosměrnost pohybu kurzu v posledním roce. Kromě druhé poloviny dubna a prosince minulého roku se koruna vůči euru nemilosrdně sunula dolů, volby nevolby, vláda nevláda. Tato tvrdošíjnost byla o to překvapivější, že v prvních třech měsících roku 2017 do sázek na posílení koruny nastoupilo množství spekulantů - objem devizových obchodů ČNB dosáhl za tři měsíce 42 mld. eur. Obecně se tak čekalo, že když už koruna neoslabí, její posílení bude alespoň dobře tlumené. Skoro 6,5% posílení v posledních 12 měsících však je přesným opakem.

Kdo ale korunu kupoval? Spekulanti těžko – to ostatně ukazuje i fakt, že jejich už tak vysoká přítomnost v českých dluhopisech během roku už dále nerostla, spíše naopak. Zvyšování sazeb ČNB, které začalo loni v létě, je sice v koruně udrželo, zahraniční spekulativní poptávka ale určitě nebyla primárním hybatelem kurzu. Tím byli, zdá se, čeští exportéři. Jak totiž ukazují průzkumy ČNB, podíl exportů očekávaných v nejbližších 12 měsících, který je zajištěn proti měnovému riziku, od konce intervencí kontinuálně narůstal. Koncem března 2017, tj. v době, kdy ČNB už několik měsíců mluvila o brzkém ukončení intervencí, překvapivě činil pouze historicky abnormálně nízkých 27 %, o rok později naopak historicky abnormálně vysokých (a vzhledem k existenci přirozeného zajištění skoro neuvěřitelných) 46 %. Vzhledem k velikosti českého exportu (nominálně 4 000 mld. korun) reprezentuje těchto bezmála 20 p. b. masivní poptávku po koruně.

To však také znamená, že v dalších měsících to koruna s posílením bude mít velmi těžké. A to nejen proto, že exportéři už moc poptávky nevytvoří. Důležité je také to, že spekulanti už další posílení vyhlížet nemohou. Narativ ČNB o tom, že je tady další hrozba, tentokráte inflační, proti které je potřeba (růstem sazeb) zasáhnout, totiž dostal v posledních měsících vážné trhliny. Inflace v prvním čtvrtletí byla totiž citelně slabší, než jakou čekala únorová prognóza ČNB, a to navzdory tomu, že koruna neposiluje tak, jak ČNB očekává. Navíc se dle mého názoru v právě začínajícím druhém čtvrtletí ukáže, že inflace zdaleka nebude 2,4 %, a to ani když koruna neposílí na 24,90, jak čeká ČNB. Druhé čtvrtletí ukáže, že inflace v ČR umí být ukotvená i bez posilující koruny a přesvědčí jak ČNB, tak trh, že silná koruna není sine qua non cenové stability v ČR. Tou je naopak otevřenost české ekonomiky a neinflační Eurozóna – a obojí je stále zde.

Navíc předstihové indikátory indikují zpomalení tempa ekonomického růstu a již se nezlepšující trh práce, historicky rekordně nízká míra úspor zase to, že růst poptávky domácností nebude v dalších čtvrtletích urychlovat.

Podtrženo, sečteno – koruna je velmi náchylná k oslabení. Co pro něj bude impulsem, nevím, ale myslím, že budeme překvapeni jeho rozsahem, když se věci dají do pohybu.

Martin Lobotka,
hlavní analytik Conseq Investment Management, a.s.