16. 2. 2012 - Řecké dilema – škrtat, nebo škrtat???

    Řecký parlament o víkendu schválil další balík úsporných opatření, kterým eurozóna podmiňuje poskytnutí druhého záchranného balíku ve výši 130 mld. EUR. Finanční trhy tento krok ocenily růstem cen většiny aktiv.
    Pokud bude první tranše pomoci skutečně uvolněna, Řecku se podaří krátkodobě odvrátit bankrot, který jinak hrozí v březnu, kdy bude splatná část dluhopisů země ve výši 14,3 mld. EUR.

     

    16. 2. 2012 - Řecké dilema – škrtat, nebo škrtat???

    Dlouhodobé perspektivy země jsou však stále nejisté. I když finálně dojde k dohodě se soukromými věřiteli o odpisu až 75 % jimi vlastněného dluhu, řecké zadlužení zůstane stále velmi vysoké.
    V praxi to znamená, že jinou demokratickou cestou než drakonickými úsporami se Řekové vydat nemohou.
    Obyvatelstvo se v ulicích bouří proti podmínkám zahraniční pomoci, požaduje odchod z eurozóny a znovuzavedení domácí měny. Řecké veřejné finance však stále dosud nejsou schopny generovat primární přebytek. To znamená, že i kdyby se nakrásně Řecko odchodem z eurozóny zřeklo svých závazků a vymazalo svůj dluh úplně, ani tehdy nebude stát schopen financovat štědré sociální výdaje a celý svůj chod bez dluhů, tedy pouze ze svých příjmů. A o tom, že by v takové situaci Řecku již nikdo nepůjčil, asi pochybuje málokdo. Zákonitě by musela následovat ještě tvrdší úsporná opatření, privatizace veřejného majetku a řecké obyvatelstvo by oslabením drachmy přišlo o velkou část svých úspor. Řecká ekonomika je relativně uzavřená, příliš toho nevyváží, takže oživení zahraniční poptávky po zboží zlevněném oslabením měny je také spíše teorií. Ani turisté by se do nepokoji zmítané země v takové situaci příliš nehrnuli.
    Zdá se tedy, že dlouhodobá zahraniční finanční infuze vyměněná za důsledné plnění úsporných opatření, vynucené možná i mezinárodní kuratelou nad řeckými veřejnými financemi, je celkově méně bolestivým řešením. V praxi to bude znamenat podobné radikální řezy jako u alternativy popsané výše, pro pacienta však o trochu šetrnější a pro chirurga ne tak vysilující. Pacient však v první řadě musí chtít, resp. chtít nejen nyní, ale také po volbách, protože uzdravení bude dlouhé roky trvající proces. Řekové v ulicích nevědí, za co bojují. Možná si neuvědomují, že na svém vlastním státním bankrotu žádná země ani její obyvatelstvo nikdy v historii celkově nevydělaly.

    Lukáš Vácha,
    Conseq Investment Management, a.s.