Říká se, že peníze vládnou světu. To je do jisté míry pravda, ale když začnou ovládat naše životy víc, než je zdrávo, je to špatně. Přitom se to lehce může stát každému, kdo se s nimi nenaučí hospodařit a kdo s nimi nerozumně nakládá. Aby k tomu nedošlo, měli bychom se s nimi učit zacházet už od dětství. Proto u svých potomků nepodceňujte výchovu k finanční gramotnosti. I když se finanční gramotnost dostává postupně i do osnov vzdělávání na základních a středních školách, raději na to moc nespoléhejte. Navíc, aby se vaše děti staly skutečně dobrými hospodáři, budou potřebovat systematickou a každodenní přípravu, kterou zvládnete nejlépe vy sami v rodinném prostředí. Doporučujeme se na tuto roli co nejlépe připravit.
Začněte u sebe
Chcete-li tedy naučit své děti být pány svých peněz, musíte mít sami dostatečné znalosti. Ve skutečnosti nejde o to, abyste měli dovednosti investičního bankéře, ale musíte se zajímat o to, jak se správně sestavuje rodinný rozpočet, jaké jsou vhodné spořicí a investiční produkty a co nejvíce ohrožuje vaši finanční stabilitu. Říká se, že příklady táhnou, takže se k financím chovejte tak, jak byste chtěli, aby se jednou chovali i vaše ratolesti. Z vašich činů a pohnutek nejlépe pochopí, co je správné. Zbytečně nerozhazujte a nezadlužujte se, vytvářejte si finanční rezervy. Starším dětem vysvětlujte, do jakých produktů investujete a proč. Finančním expertem se nikdo nestane přes noc, takže buďte trpěliví a pokud si nevíte rady, poraďte se s odborníkem nebo s někým z přátel, kdo má s penězi více zkušeností.
Při výchově k finanční gramotnosti si můžete vytvořit jakési lekce, v kterých se děti postupně dozvědí o všem důležitém. Ty mohou vypadat například následovně:
Kdo šetří, má za tři
Základem je, aby děti pochopily, že peníze se musí vydělat a že je budou potřebovat celý život. Většina z nás nejsou miliardáři, takže musí co nejdříve slyšet životní pravdu, že bez financí se nebudou schopni o sebe samy postarat a že nekontrolované rozhazování jim může hodně znepříjemnit život a uvrhnout je v budoucnosti do velké nejistoty.
Dejte jim například k dispozici nějakou menší částku, ať si vyzkoušejí, co si za ni mohou pořídit, vysvětlete jim, které věci jsou nezbytné a které ne. Na těchto příkladech je postupně naučíte, že základem je spoření. Nejen na horší časy, ale třeba také na věci, po nichž touží (kolo, mobilní telefon, laptop). Už kolem věku pěti až šesti let jim začněte poskytovat malé kapesné odpovídající vašim možnostem a jejich potřebám. Bavte se s nimi o tom, co chtějí se svými korunkami udělat a pořiďte jim starou dobrou kasičku, do které si budou střádat to, co jim zbyde, nebo to, co dostanou jako dárek.
Základem je rozpočet
U těch starších jsou na místě rozhovory o tvorbě rozpočtu. Už osmileté dítě chápe jednoduché rady a poučky, jak si peníze rozpočítat, jak svoje finance hlídat a jak se připravit na to, když si chtějí na něco začít šetřit. Upozorněte je, že pokud mají nějaké finanční závazky, měly by je včas plnit. Vždyť ani drobná částka, kterou budu zbytečně dlouho dlužit například kamarádovi, nikoho nepotěší a kamarádství neprospěje. Upozorněte je, že dluhy jsou nebezpečné, pokud nejsou pod kontrolou. Že půjčovat si máme jen tehdy, když je to opravdu nutné, a hlavně u důvěryhodného subjektu. Děti nad deset let už mají dostatek matematických znalostí na to, abyste je pomalu začaly seznamovat s různými finančními produkty i s tím, jak to funguje v bankách či úvěrových a investičních společnostech.
Dobrá práce, dobrý výdělek
Finance jsou nedílnou součástí života, takže i to, jak k životu přistupujeme, určuje naši finanční pohodu. Proto se musí děti dozvědět, že pokud se budou dobře učit a jednou si najdou dobré zaměstnání, budou mít nejspíš také více peněz. Pomozte jim najít nějaké možnosti, jak si už v dětství přivydělat nějakou menší částku: Třeba při pomoci s drobnými pracemi u sousedů a podobně. Středoškoláci by určitě měli část volna obětovat na nějakou pravidelnou brigádu, která vylepší jejich rozpočet.
Obrana před konzumem
Málokdy si uvědomíme, jak všudypřítomná reklama dokáže zamotat dětem hlavu (a ostatně nejenom dětem). Mluvte s nimi o tom, jak se nenechat manipulovat, jak se vyhnout tomu, aby nás neovládala konzumní touha kupovat přehnaně doporučované a vychvalované zboží, které vlastně ani nepotřebujeme. Jenom tak pochopí, jak reklama funguje a jak nás podprahově ovlivňuje. Berte je s sebou na nákupy a vysvětlujte jim, co a proč kupujete, co se vyplatí, jak správně ušetřit. Zkuste jim dávat jednoduché úkoly, například, co nejnutnějšího by koupily za minimální částku apod.
Pár tipů na závěr:
Ve svém počínání buďte důslední, výchova k finanční gramotnosti vyžaduje čas a trpělivost. Začněte s ní u svých dětí už od mateřské školky a vytrvejte až na práh dospělosti.
Nebojte se mluvit o svých „finančních“ chybách, kterých jste se v minulosti sami dopustili. Použijte je jako ilustrační případ.
Neodměňujte děti za takové samozřejmosti jako pomoc v domácnosti nebo pěkné známky ve škole. Tyto věci by neměly být spojovány s jejich drobnými přivýdělky.
Nebojte se jim odhalit rodinný rozpočet a podle jejich možností jim také vysvětlete, jak dlouho na kterou položku vyděláváte.