Asi si říkáte, že tento článek bude o ropě, jako základní surovině dnešní civilizace. Máme ale další komoditu, mnohem voňavější, bez které by si velká část naší populace nedokázala představit start dne nebo obchodní jednání, a tou je káva.
Historie kávy sahá až do 6. století do Etiopie, kde se v subtropickém a tropickém pásmu daří keřům kávovníku. Obyvatelé Etiopie původně kávová zrnka žvýkali, než si všimli, že nad ohněm se plody kávovníku rozvoněly, a začali ji pražit.
V dnešní době jsou největšími producenty kávy Brazílie (23 % světové produkce), Kolumbie (13 %), Mexiko, Guatemala, Kostarika, Ekvádor a Honduras.
Pro výše zmíněné státy se jedná o
významný zdroj příjmů. V Brazílii v minulém roce producenti kávy zaznamenali dokonce nejvyšší tržby (prodeje kávy dosáhly v přepočtu přibližně 251,1 mld. Kč). Celosvětová poptávka stále roste – tahounem se v posledních letech stala Čína, kde se hlavně pro mladší generace stala káva nedílnou součástí života i přes to, že se jedná o „západní nápoj“.
Cena kávy však je ovlivněna nejen stále se zvyšující
poptávkou, ale také
nabídkou. Aktuální cenu na burze určuje počasí a úspěšnost sklizně v daném roce. Je zde však více faktorů – jako třeba geopolitická situace, zásoby kávy, nemoci nebo třeba produktivita práce. Jako základní druhy kávy bereme arabiku a robustu. Liší se hlavně původem, mírou kyselosti, hořkosti a obsahem kofeinu. Arabiku najdeme hlavně v teplejších oblastech se stálejším klimatem ve Střední a Jižní Americe a v Africe, zatímco robusta se pěstuje spíše v Asii a také v Jižní Americe. Tyto druhy jsou obchodovány na burze zvlášť.
Cena robusty od poloviny roku 2020
vyrostla téměř dvaapůlkrát, dle analytiků tento trend zapříčinily klimatické změny a zmíněná celosvětová vyšší poptávka. I přes rostoucí ceny kávy jsem přesvědčen, že většina z nás kávomilců si bude každý šálek kvalitně připravené kávy vychutnávat i nadále.
Lukáš Maxa
Senior Relationship Manager