Moser, PRIM, Lusti nebo například Budějovický Budvar, to jsou české společnosti, které nás propojují. Jsme hrdí na svůj původ a svou zemi. S ohledem na naši zkušenost s komunistickým režimem preferujeme osobní vlastnictví, a to nejlépe něčeho hmatatelného. A právě proto jsou pro nás nemovitosti určitou jistotou, kam rádi ukládáme finanční prostředky a nebojíme se kvůli nim ani zadlužit.

Pokud se na kapitálovém trhu objeví české státní dluhopisy, neváháme a nakupujeme je hlava nehlava. S akciemi je to však jiné! Ano, je pravdou, že někteří z nás v portfoliu drží kvůli dividendovému výnosu české akcie, jako jsou ČEZ, PM, KB, Moneta aj., ale i tak dle mého názoru inklinujeme k nakupování zahraničních akcií, respektive těch amerických. To na první pohled není nic zvláštního, přeci jen americký trh má dlouhou, daty ověřenou historii a ano, investorům v současné chvíli doručil nejvyšší reálný výnos. Zdůrazňuji
„v současné chvíli“, protože ne vždy tomu tak bylo. Je důležité doplnit, že první evropský index byl založen až v roce 1984. Jednalo se o londýnský FTSE 100, založený skupinou Financial Times. Následovaly další indexy, jako například francouzský CAC 40 (1987), německý DAX 30 (1988), EuroStoxx 600 (1991) a český PSE (1993).
Prvním významným obdobím, kdy evropský akciový trh překonal americký, byla 90. léta 20. století. V této době vznikala
Evropská unie (založena 01.11.1993) a mnoho evropských zemí zaznamenalo silný hospodářský růst. Současně se USA na počátku 90. let potýkaly s
recesí (splasknutí realitní bubliny z 80. let, snížení výdajů spotřebitelů a zvýšená cena ropy kvůli válce v Perském zálivu), což přispělo k pomalejšímu růstu akciového trhu. Dalším významným obdobím, kdy evropské akcie překonaly ty americké, byla léta před globální finanční krizí v roce 2008. Evropské akcie se obchodovaly za relativně nízké ocenění, čímž byl evropský trh pro investory atraktivní. Po finanční krizi překonaly evropské akcie ty americké ještě v letech
2009, 2012 a 2017. V posledním jmenovaném roce akciové indexy, jako například STOXX Europe 600 a Euro Stoxx 50, připsaly investorům výnos přes 20 %, zatímco americké indexy, jako například S&P 500 a Nasdaq Composite, rostly přibližně o 15 %. Tento nadvýnos evropského trhu byl dán především posilováním evropského hospodářství a růstem zisků evropských firem. Dle mého názoru se tento cyklus v budoucnosti může opakovat, až například dojde k obnově ukrajinského území, ke stabilizaci turecké politické situace, mnohočetné výstavbě podniků vyrábějících pokročilé technologie v Evropě, anebo ke kombinaci všech výše uvedených situací. Já pevně věřím, že evropské ekonomice pomůže i například nějaká nově vzniklá technologie, proces či lék, který změní k lepšímu životy nás všech, a nebude se jednat jen o politická rozhodnutí. Jsem optimista!
Nyní jsme v roce 2023 a dovolím si tvrdit, že peníze začínají mít po dlouhé době hodnotu!
Jejich dostupnost se zpřísňuje, a to díky relativně vysokým nominálním úrokovým sazbám. A navíc jejich množství v ekonomice klesá, i když ne dostatečně rychle. Domnívám se, že díky těmto faktorům bude většina investorů klást velký důraz na to, kolik za dotyčnou společnost či fond zaplatí. Z tohoto pohledu je Evropa velmi zajímavá destinace, kde lze vyhledat potenciální příležitosti.
A čím tedy evropské firmy překonávají ty americké? Nižší zadlužeností, dlouhodobou tradicí a množstvím rodinně řízených firem, a to vše za relativně přijatelnou cenu. Navíc rodinné společnosti jsou známy efektivním celopodnikovým řízením.
Data čerpám ze žebříčku The World’s Top 750 Family Business Ranking z roku 2022, který obsahuje jak veřejně obchodované, tak i soukromé rodinné společnosti. V Evropě se nachází nejvíce rodinných podniků – z celkově zahrnutých 754 je jich zde 325, respektive tvoří 43 % z celkového indexu.
V tomto článku se budu věnovat pouze veřejně obchodovaným společnostem. Veřejně obchodovanou rodinnou společností rozumíme, že dotyčná rodina/majitel vlastní více než 30 % hlasovacích práv.
Z celkových 754 společností je 413 veřejně obchodovaných. Více než čtvrtinu společností najdeme v Evropě včetně UK (116; 28,09 %), na druhém místě se nachází společnosti z Číny (75; 18,16 % ) a až třetí místo náleží USA (64; 15.5 %). Pro komparaci výhodnosti jsem vybral 30 největších rodinných společností z USA a 30 největších společností z Evropy. Velikostí rozumíme celkovou výši příjmů dané společnosti za rok 2022. V první stovce se nachází 22 společností z Evropy, zatímco „jen“ 14 společností je z USA. V žebříčku TOP 30 nalezneme 17 evropských společností starších než sto let – například Heineken (1864), Continental (1871), Roche (1896), L’Oreal (1909) či BMW (1916). Historie původní německé farmaceutické společnosti Merck KGaA sahá dokonce až do roku 1668! V USA najdeme pouze 6 firem, které fungují přes sto let, mezi nimi je samozřejmě legendární Ford Motor Company (1903).
Tabulka 1. Evropské tituly
| No. |
Společnost |
Příjem
($m) |
No. |
Společnost |
Příjem ($m) |
No. |
Společnost |
Příjem ($m) |
| 2 |
Volkswagen |
284 544,5 |
51 |
Kuhne + Nagel International |
35 981,4 |
95 |
Merck KGaA |
22 381,4 |
| 10 |
BMW |
126 508,6 |
54 |
Casino Guichard Perrachon |
35 316,6 |
98 |
H&M |
21 918,2 |
| 16 |
ArcelorMittal |
76 571,0 |
64 |
Investor AB |
29 362,1 |
103 |
Sodexo |
20 571,3 |
| 17 |
LVMH |
73 029,7 |
69 |
Randstad |
28 016,6 |
105 |
Kering |
20 067,3 |
| 18 |
Roche |
72 234,8 |
80 |
Heineken |
24 952,8 |
113 |
Associated British Food |
19 095,8 |
| 24 |
AP Moeller - Maersk |
61 787,0 |
82 |
Industria de Diseno Textil |
24 765,7 |
115 |
Galp Energia |
18 329,4 |
| 30 |
Anheuser-Busch Inbev |
54 304,0 |
83 |
Coconomy |
24 757.8 |
136 |
Schaeffler |
15 753,4 |
| 48 |
Continental |
38 400,1 |
87 |
Jeronimo Martins SGPS |
23 756,4 |
140 |
Compagnie Financiere R. |
15 427,2 |
| 49 |
Exor NV |
38 231,5 |
92 |
Henkel |
22 820,4 |
168 |
Solvay |
13 003,5 |
| 50 |
L’Oreal |
36 719,7 |
94 |
Bollore |
22 485,5 |
178 |
Schindler |
12 325,4 |
Zdroj: Conseq
Je pravdou, že americké společnosti mají vyšší příjmy než ty evropské, a to zejména díky společnostem Wallmart (1962), Berkshire Hathaway (1955), Ford Motor (1903), Comcast (1963) a Dell Technologies (1984). Těchto 5 firem generuje téměř 64 % celkového příjmu.
Tabulka 2. Americké tituly
| No. |
Společnost |
Příjem
($m) |
No. |
Společnost |
Příjem ($m) |
No. |
Společnost |
Příjem ($m) |
| 1 |
Walmart |
559 151,0 |
73 |
Lennar |
27 130,7 |
173 |
Universal Health Services |
12 642,1 |
| 3 |
Bershire Hathaway |
276 094,0 |
78 |
Penske Automotive |
25 554,7 |
192 |
Westlake |
11 778,0 |
| 5 |
Ford |
136 341,0 |
88 |
Paccar |
23 522,3 |
193 |
VMware |
11 767,0 |
| 11 |
Comcast |
116 385,0 |
91 |
Lithia Motors |
22 831,7 |
206 |
Hormel Foods |
11 386,2 |
| 13 |
Dell |
86 670,0 |
118 |
Dish Network |
17 881,1 |
209 |
Icahn Enterprises |
11 328,0 |
| 36 |
Tyson Foods |
47 049,00 |
131 |
Tge Estee Lauder |
16 215,0 |
210 |
Republic Services |
11 295,0 |
| 40 |
Nike |
44 538,0 |
154 |
Qurate Retail |
14 044,0 |
240 |
Molson Coors |
9 700,0 |
| 46 |
Enterprise Products |
40 806,9 |
156 |
Merriott International |
13 860,0 |
245 |
Dick’s Sporting Goods |
9 584,0 |
| 47 |
Oracle |
40 479,0 |
159 |
The Gap |
13 800,0 |
251 |
Seaboard |
9 229,0 |
| 66 |
Paramount Global |
28 586,0 |
169 |
Fox |
12 909,0 |
262 |
The Hershey Company |
8 971,3 |
Zdroj: Conseq
Kde však evropské společnosti vychází v průměru lépe, je
ocenění společností (forwardové 12měsíční P/E) a
poměr celkového dluhu k vlastnímu kapitálu. Poměr celkového dluhu k vlastnímu kapitálu se vypočítá tak, že se celkové závazky (všechny dluhy, jako jsou půjčky, dluhopisy a jiné závazky) vydělí celkovým vlastním kapitálem (veškerý akcionáři investovaný kapitál do společnosti). Vysoký poměr celkového dluhu k vlastnímu kapitálu indikuje, že společnost je silně závislá na dluhovém financování a může být vystavena většímu riziku nesplacení, pokud se její dluhové závazky stanou nezvládnutelnými. Nízký poměr celkového dluhu k vlastnímu kapitálu oproti tomu indikuje, že společnost se více spoléhá na financování vlastním kapitálem a je pravděpodobné, že lépe bude schopna čelit finančním potížím.
TOP 30 největších amerických rodinných společností je o
15 % dražší než jejich evropští konkurenti, a také využívají téměř
3x vyšší dluh, respektive na každý vydělaný dolar využívají cca. 2,32 dolarů dluhu, zatímco evropské rodinné podniky potřebují na výdělek 1 dolaru (v přepočtu) „pouze“ cca. 81 centů viz tabulka 3.
Tabulka 3. Ocenění a zadlužení
| Region |
Průměrné budoucí 12měsíční PE ocenění |
Průměrný poměr celkového dluhu k vlastnímu kapitálu |
| EU |
13,6 |
80,82 |
| USA |
15,6 |
231,51 |
Zdroj: Yahoo Finance, Finviz, Conseq
Klíčem k úspěchu je bezesporu přiměřená diverzifikace. Výše uvedené výpočty potvrzují, že kvalitní evropské společnosti, které mají efektivní řízení a přinášejí hodnotu zákazníkům už po staletí, se nyní obchodují s diskontem. Zdali je vhodné začít přemýšlet o zahrnutí evropských titulů, popřípadě fondů do portfolia ve větší míře, ale záleží vždy jen a jen na rozhodnutí konkrétního investora. Jak Warren Buffet praví:
„Cena je to, co platíte. Hodnota je to, co dostanete.“
David Novotný
Senior Relationship Manager