Žádný z velkých akciových indexů není v letošním roce ve ztrátě. Přestože centrální banky nadále zvyšují úrokové sazby a firmám tak lidově řečeno ubližují, investoři jsou jako na steroidech a stále nakupují, cokoliv se namane. Nejhorší výkonnost svého akciového indexu (+1 %) má paradoxně letos Čína, která se v lednu opět otevřela světu a zrušila přísné restrikce související s COVIDEM-19. České akcie letos rostou o cca 10 % a na špičce jsou opět akcie americké (S&P 500: +15 %) a především největších technologických firem (+70 %).
Buď si tak někdo hraje s pumpičkou a přifukuje nám tady novodobou technologickou bublinu, nebo opravdu dojde k postupnému uvolňování a dynamika růstu zisků firem se změní rychleji, než si to dokáže kdokoliv z nás představit.
Na dluhopisových trzích se před létem situace rovněž uklidňuje, výnosy už nerostou tak strmě. Spíše se začíná všude mluvit o stagnaci sazeb.
Divoce se pohybují spíše ty dlouhodobé, u kterých se sází na to, jak rychle budou centrální bankéři rozvolňovat a jak rychle bychom se mohli zbavit inflace. Levnější léto nám zajistí mimo jiné donedávna posilující koruna a opět přijatelná cena ropy, která je na úrovních vídaných před Ruskou invazí na Ukrajinu. CZK je velmi neoblomně pod 24 korunami za euro, a byť v posledních týdnech lehce oslabuje, vypadá to, že deficit rozpočtu ani rétorika bankovní rady zatím takovou úroveň neohrožují.
Tomáš Kálal
Ředitel Investičního bankovnictví