Česká národní banka (ČNB) po zkrocení vysoké inflace pokračovala v roce 2024 v postupném uvolňování měnové politiky. Díky přístupu centrální banky a její přísné měnové politice se inflace ze 17,5 % v červenci 2022 snížila přesně na inflační cíl 2 % v únoru, březnu a červnu 2024. Celková inflace za rok 2024 činila 2,4 %, a byla tak nejnižší od roku 2018. Po celý rok 2024 se pohybovala v tolerančním pásmu ČNB. Tento úspěch ocenily i mezinárodní instituce – časopis Central Banking udělil guvernéru Aleši Michlovi prestižní titul Guvernér roku. Michl tak byl oceněn jako první guvernér České republiky.
Ve středu 26. března zasedala bankovní rada ohledně směřování měnové politiky. Všech 7 členů se shodlo na ponechání úrokové sazby na stávající úrovni. Aktuální výše dvoutýdenní repo sazby tedy zůstává na 3,75 %, diskontní sazba na 2,75 % a lombardní sazba na 4,75 %. Důvodem k pokračování v restriktivní měnové politice je dle tiskového vyjádření přetrvávání proinflačních rizik – především se jedná o růst cen v sektoru služeb do něhož se promítá rychlý růst mezd. Cílem rozhodnutí je dle Michla dlouhodobá stabilita a umírněná úvěrová dynamika. Momentální období hodnotí jako pauzu, nicméně nevyloučil v příštích období pokles sazeb či jejich zvýšení.
Dle nových dat by se inflace v letošním roce měla pohybovat mírně nad 2 %, přičemž v příštím roce se dokonce očekává její snížení k inflačnímu cíli. Poslední únorová prognóza ČNB implikuje za letošní rok snížení úrokových sazeb hned dvakrát. Dle našeho názoru se z důvodu setrvale zvýšené inflace dočkáme pouze jedno snížení.
Ve vedení sekce měnové došlo k velmi sledované personální změně. V lednu 2025 odstoupil dlouholetý ředitel Petr Král, kterého dočasně nahradil Jakub Matějů. Bankovní rada ČNB následně oznámila, že novým ředitelem sekce měnové se 1. června 2025 stane Petr Sklenář, dosavadní hlavní ekonom J&T Banky. Sklenář je zkušený analytik s více než 20letou praxí v oblasti makroekonomie a finančních trhů.
Kateřina Fryčová
Relationship manager