První kvartál letošního roku by se dal i bez nadsázky označit za vystřízlivění po večírku. Akcie dostaly pořádný reality check po dlouhé jízdě, kdy se na valuace skutečně nikdo nedíval. Rovněž investoři zjistili, že „buy the dip“ není vždy fungující mantrou. Chytat padající meč totiž může být značně bolestivá taktika.
A dluhopisy? Ty si po Silvestru usmyslely, že také nemusí vždy hrát roli bezpečného přístavu. Rostoucí výnosy a značná nejistota jim způsobily řádný bolehlav. Místo očekávaného snížení sazeb, na které se tak moc těšily, se totiž centrální banky začaly věnovat rostoucí inflaci.
Pomyslný hřebíček do rakve pak trhům zasadila geopolitika, která se vždy připomene v ten nejméně vhodný okamžik. To vyneslo do výšin ropu, a to jak Brent, tak jejího amerického parťáka WTI. Ropa se přes hranici 100 dolarů nepodívala již dobré tři roky. Naopak spokojené mohlo býti zlato, které již ráno po večírku bylo čerstvé, v průběhu kvartálu rostlo, a i přes nedávnou korekci zůstává stále výše než na začátku roku. Bitcoin se po lednovém výplachu stabilizoval a bez zjevného trendu osciluje kolem hranice 70 000 USD.
Jaká jsou tedy poučení z prvního kvartálu? Ani důkladná diverzifikace nemusí za všech okolností pomoci a investování čas od času přináší bolest. To je nutné akceptovat, být pokorný a s optimismem vyhlížet další býčí trhy.
Jan Kucharčík
Relationship Manager