Česká republika
Inflace
Není to dlouho, co to vypadalo, že je inflace v Česku „vyřešená“. Predikce ze začátku roku počítaly v roce 2026 s inflací pod kontrolou a kolem 1,6 %. V únoru byla skutečně na hranici 1,4 %, ale aktuální odhady ukazují, že se březnové hodnoty vrátí zpět ke 2 % a mohou je i překonat. Hlavním důvodem je zdražení pohonných hmot, které reagují na růst ceny ropy ve světě.
Ekonomika
Navzdory těmto tlakům česká ekonomika zatím neroste špatně. Očekává se růst kolem 2–3 %. Pomáhá tomu hlavně oživení spotřeby a postupný růst mezd. Zároveň je ale vidět opatrnost. Firmy i domácnosti reagují na nejistotu a na rozdíl od silných let jsou mnohem opatrnější. Ekonomika tak funguje, ale bez velké dynamiky.
Umělá inteligence
Umělá inteligence se rychle dostává i do českých firem, přičemž nejde jen o velké korporace. Firmy ji využívají na zákaznickou podporu, marketing nebo automatizaci rutinní práce. Zároveň ale roste tlak na zaměstnance, aby se rychle učili nové dovednosti. Podle průzkumů čeká velkou část pracovního trhu v následujících letech výrazná změna.
Bydlení v nájmu
V Česku rychle přibývá lidí, kteří žijí v nájmu, a přestává to být jen přechodná fáze. Důvodem jsou především vysoké ceny nemovitostí, které i přes mírný pokles úrokových sazeb hypoték (na zhruba 3,5–4 %) zůstávají pro velkou část mladé generace nedostupné. Průměrná realizovaná úroková sazba u nových hypoték pokračovala v mírném poklesu a snížila se na 4,46 % z lednových 4,48 %. Ačkoliv sazby klesaly díky dřívější korekci tržních sazeb, aktuální geopolitické napětí a skokový nárůst swapových sazeb o 50–60 bazických bodů v posledních týdnech naznačují, že prostor pro další zlevňování hypoték může být v nejbližší době vyčerpán. Na trend nájemního bydlení reagují developeři i investoři rostoucím počtem projektů určených výhradně k pronájmu.
Pražská burza
Pražská burza vstoupila do roku 2026 ve velkém stylu. Index PX na začátku února překonal hranici 2800 bodů a dostal se na nové maximum. Jenže poslední týdny jsou úplně jiný příběh. Trh několikrát v řadě oslaboval a zažil i největší týdenní propad za poslední měsíce. Dolů ho táhly hlavně banky a ČEZ, zatímco výjimečně rostly třeba zbrojařské firmy.
Ve světě
Akciové trhy
Světové akcie reagují na napětí i ekonomická data střídavě. USA sledují hlavně data o inflaci a trhu práce, Evropa reaguje na energii a geopolitiku, Asie se drží díky čínským exportům. Investoři jsou opatrní, sledují každý nový signál z konfliktu i makroekonomická čísla. A zatímco většina ekonomiky řeší vyšší náklady, některé sektory zažívají boom. Ropné firmy a zbrojařské společnosti výrazně profitují z aktuální situace, přičemž jejich zisky i akcie rostou. Naopak odvětví jako letectví nebo zemědělství jsou pod tlakem kvůli dražším energiím.
Ropa
Svět aktuálně čelí vážnému problému. Klíčová ropná tepna, Hormuzský průliv, je prakticky uzavřená a tok ropy se propadl o desítky procent. Tudy přitom běžně proudí asi pětina světové produkce ropy a plynu. Výsledkem je prudký růst cen energií, narušení dodavatelských řetězců a tlak na ceny téměř všeho. Organizace jako MMF už varují, že důsledkem bude zpomalení globální ekonomiky a vyšší inflace. Cena severomořské ropy Brent se k 6. dubnu 2026 pohybovala těsně pod 110 USD, zatímco americká WTI krátce překonala 112 USD.
Další cla z USA
Americký prezident Donald Trump 3. dubna oznámil zavedení nových cel na farmaceutické produkty. Léky z EU, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou zatíženy 15% clem, z Británie 10%. Zároveň oznámil 100% clo na patentované farmaceutické produkty a složky, které má pro větší společnosti vstoupit v platnost v příštích 120 dnech a pro menší firmy během 180 dní. Jde o první krok administrativy prezidenta Trumpa vedoucí k dalšímu rozšíření po únorovém rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu, kterým označil prezidentův mechanismus zavádění plošných globálních cel za nezákonný. Nařízení však obsahuje řadu výjimek, týkajících se generických léků a firem, které se již zavázaly vybudovat výrobní závody v USA do konce Trumpova mandátu.
Čína a zelená energie
Energetická krize paradoxně urychluje přechod na obnovitelné zdroje a nejvíc z toho těží Čína. Ta dominuje výrobě solárních panelů, baterií i elektromobilů a její export prudce roste. Mnoho zemí teď hledá alternativy k ropě a plynu, což čínským firmám nahrává. Energetika se tak čím dál víc mění nejen v ekonomické, ale i geopolitické téma.
Kateřina Fryčová
Relationship Manager