Letní měsíce se na finančních trzích nesly v klidném duchu. Koncem třetího čtvrtletí však investoři postupně přestávali ignorovat rostoucí míru inflace a začínají očekávat růst úrokových sazeb. Právě obava z reakcí centrálních bank na růst inflačních očekávání byla jedna z hlavních příčin zářijové korekce na akciových trzích v průměru o -4 %.
V říjnu se vývoj otočil a ceny akcií zamířily opět vzhůru. Většina akciových trhů tak letos stále zaznamenává vysoce nadprůměrné zisky. Akcie středoevropských firem dohání loňský ztrátový rok (-18 %), v polovině října je výkonnost středoevropského indexu CECE od začátku roku +33 %. Letos ale nezahálejí ani ty trhy, které hodně rostly i v loňském roce – USA +19 %, eurozóna +18 %. Pozadu se drží rozvíjející se trhy (-0,6 %), kde v centru pozornosti stojí čínské akcie. Finanční problémy gigantické čínské developerské společnosti Evergrande (ale i některých dalších) s reálnou možností bankrotu měly na globálních finančních trzích silnou odezvu.
Méně radosti dělají konzervativním investorům ceny státních dluhopisů. Ty v prostředí vysoké očekávané inflace klesají, protože trh tuší postupné utahování měnových kohoutů ze strany centrálních bank. Necelá tři procenta zatím v letošním roce ztrácejí americké či evropské dluhopisy, hůře jsou na tom české státní dluhopisy, které ztrácejí téměř 7 %. Česká národní banka (ČNB) je totiž v krocení inflace před svými většími souputníky výrazně napřed. Na svém posledním zasedání bankovní rada nečekaně zvýšila základní úrokovou sazbu o tři čtvrtě procentního bodu až na 1,5 % p.a. Ani výhled nevěstí pro ceny českých státních dluhopisů nic dobrého. Mnohasetmiliardové deficity státního rozpočtu v kombinaci s rostoucím tempem míry inflace a ochotou ČNB dál zvyšovat úrokové sazby naznačuje, že současné dluhopisové výnosy okolo 2,5 % rozhodně nejsou maximálním stropem.
David Kufa
Ředitel Wealth Management