Stalo se

    Stalo se v ČR

    Nové složení bankovní rady ČNB
    Sedmičlenná bankovní rada České národní banky má od 1. července 2022 čtyři (staro)nové členy. K novému guvernérovi Aleši Michlovi byly prezidentem ČR jmenováni tři noví členové na šestileté funkční období. Viceguvernérkou se stala Eva Zamrazilová, stávající předsedkyně Národní rozpočtové rady, kterou doplnili Karin Kubelková a Jan Frait. Zamrazilová byla členkou bankovní rady už v letech 2008–2014 a Frait v letech 2000–2006.
     
    Inflace a sazby
    Inflace je stále vysoká, v září spotřebitelské ceny vzrostly meziročně o 18 %, což je meziměsíčně o 0,8 % více než v srpnu. V novém složení bankovní rada ČNB zachovala již podruhé základní úrokovou sazbu na 7 %, na této úrovni je od konce června 2022.
     
    Zastropování cen energií
    Česká vláda představila cenový strop pro energie s účinností od listopadu 2022. Ceny energií pro domácnosti a maloodběratele neporostou do konce roku 2023. K rozhodnutí došlo poté, co se 30. září mimořádně sešli ministři energetiky EU, aby jednali o návrzích mimořádných opatření k regulaci cen energií předložených Evropskou komisí. Cenu elektřiny vláda omezila na 6 korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na 3 koruny za kilowatthodinu pro maloodběratele. Reálně se tak cena zvedne pouze na trojnásobek oproti hrozícímu až osminásobku.
     
    Komunální a senátní volby
    V září proběhly komunální a senátní volby do obecních zastupitelstev.
    Tradičně nejvíc mandátů v komunálních volbách získala místní sdružení nezávislých kandidátů. V Praze vyhrála koalice Spolu pro Prahu tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09, v Brně kandidátka Společně – ODS a TOP 09. Hnutí ANO zvítězilo v 8 ze 13 krajských měst.

    V senátních volbách Češi rozhodovali o sedmadvaceti nových senátorech z celkem 81. V prvním kole byli zvoleni 3 kandidáti, ve druhém kole mělo nejvíc finalistů opoziční ANO. Pravděpodobně nejsledovanějším volebním obvodem byla Jihlava, kde ve 2. kole vyhrál stávající předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) nad kandidátkou hnutí ANO Janou Nagyovou. Největší počet vítězných senátorů měla koalice KDU-ČSL, ODS a TOP 09, a to celkem 10.
     

    Stalo se ve světě

    Rostoucí inflace i sazby
    Evropská ekonomika je doslova drcena astronomickými cenami energií a vysokou inflací. Míra inflace v eurozóně v srpnu dosáhla 9,1 %. Vysokou inflaci hlásí i Velká Británie, kde v červenci míra inflace vyskočila na 10,1 %. Nejnižší inflaci v zemích platících eurem má Francie (6,5 %), která již loni na podzim zastropovala ceny energií. Rekordmany v inflačním klání jsou nadále pobaltské země s inflací nad 20 %.

    V září Evropská centrální banka (ECB) zvýšila hlavní depozitní úrokovou sazbu o 0,75 % na 1,25 %. Jednalo se tak o největší jednorázové zvýšení úrokových sazeb v historii eurozóny. Prezidentka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci sdělila, že další zvyšování úrokových sazeb bude na příštích zasedáních určitě následovat.
     
    Také americká centrální banka FED rozhodla na zářijovém zasedání o zvýšení základní úrokové sazby z 2,50 % na 3,25 %. Sazba se tak dostala na nejvyšší úroveň od roku 2008. Guvernér FEDu Jerome Powell se vyjádřil, že FED bude i v následujících měsících se zvyšováním úrokových sazeb pokračovat, aby zkrotil inflaci, jež je nyní meziročně 8,3 %.
     
    Přehled aktuálních světových sazeb:
    FED (USA) 3,25 %
    ECB (Eurozóna) 1,25 %
    BOE (Velká Británie) 2,25 %
    BOC (Kanada) 3,25 %
    NBP (Polsko) 6,75 %
    MNB (Maďarsko) 13 %
    CBRT (Turecko) 12 %
    CBR (Rusko) 7,5 %
    PBC (Čína) 3,65 %
    BoJ (Japonsko) -0,1 %
     
    Posílení USD

    V prostředí silně zvýšené rizikové averze se opět dařilo americkému dolaru. Dolarový index DXY, který měří výkonnost dolaru vůči koši dalších hlavních světových měn, především euru a jenu, posílil na nejsilnější úroveň od roku 2002. Vůči euru dolar posílil na 0,98 USD/EUR.
     
    Americkému dolaru nahrává také aktuální situace ve světě a velká nejistota zejména pro střední a východní Evropu z důvodu blízkého válečného konfliktu. Kvůli poklesům měn musí centrální banky provádět velké množství intervencí, aby kurzy svých domácích měn udržely. Z tohoto důvodu vidíme velký obrat důvěry v nesilnější ekonomiku společně se světovou rezervní měnou. Dalším vlivem, který má na tento rapidní nárůst vliv, je nedostatek nerostných surovin v Evropě, která začala dovážet Americké suroviny. V tomto případě dochází k růstu poptávky po USD, a tím pádem ke zvýšení ceny amerického dolaru na dnešní hodnoty.
     
    Otřesy na britském finančním trhu
    Vládní plány na rozsáhlé snížení daní nově zvolené premiérky Liz Trussové vyvolaly značné otřesy na britském finančním trhu. Nejdříve došlo ke kolapsu na měnovém trhu, kde libra vůči dolaru oslabila na nejslabší úroveň v historii, a poté se panika rozšířila na trh s britskými vládními dluhopisy, jejichž tržní ceny začaly prudce oslabovat, resp. výnosy do doby splatnosti prudce růst. Britská centrální banka (BoE) byla nucena provést na trzích masivní intervenci, aby zabránila omezování likvidity penzijních fondů.
     
    Další poklesy finančních trhů
    Pokračující zpomalování dynamiky světové ekonomiky a silně jestřábí nastavení klíčových centrálních bank v čele s americkým FEDem kvůli rekordní inflaci napříč světovou ekonomikou způsobilo zatím největší pokles akciových trhů v letošním roce. Nejširší globální akciový index MSCI All Country World v září odepsal 9,7 %. Nedařilo se ani dluhopisům, nejširší globální dluhopisový index Bloomberg Barclays Global Aggregate Bond odepsal za září výrazných 5,1 %. Přitom průměrný globální dluhopisový výnos do doby splatnosti vzrostl na 3,7 %.

    OPEC snižuje těžbu ropy
    Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci v čele s Ruskem sníží těžbu ropy o dva miliony barelů denně. Ministři členských zemí skupiny označované OPEC+ se na tom dohodli na své pravidelné měsíční schůzce. Ceny ropy na světových trzích na zprávu zareagovaly zrychlením růstu. Hlavní těžaři tak omezují nabídku ropy v době, kdy je trh už tak dost napjatý. Cena ropy Brent se ještě na začátku léta pohybovala kolem 120 dolarů za barel, od té doby kvůli slábnoucímu růstu světové ekonomiky, pokračujícímu zvyšování úrokových sazeb a s tím spojenými obavami z globální recese, klesla na současných zhruba 90 dolarů.


    Jana Walker
    Relationship Manager

     

    Upozornění k publikovaným článkům ›