Poslední měsíce finančním trhům moc nepřály. V červenci sice ještě hlavní světové akciové burzy připisovaly zisky, ale v srpnu a především v září otočily do červených čísel. Zatím se jedná pouze o korekci vysokých zisků z první poloviny roku, od svého dna z října loňského roku jsou ještě na míle daleko.
Trhy na obou březích Atlantiku konečně vzaly vážně slova centrálních bankéřů, že rychlé snížení úrokových sazeb není v plánu a že zůstanou vysoko delší dobu. V důsledku toho rostly výnosy dluhopisů a část investorů prodejem svých pozic realizovala akciové zisky a přesouvala je na stále atraktivněji úročený dluhopisový trh.
Jaké jsou argumenty hlavních centrálních bank (amerického FEDu a Evropské centrální banky) pro jejich pevný jestřábí postoj? Dle vyjádření představitelů obou institucí je inflace stále vysoká a sazby chtějí držet na vysoké úrovni až do doby, kdy si budou jistí, že se inflace „setrvale blíží k inflačnímu cíli“. Tomu zatím nepomáhá robustní tvorba pracovních míst a historicky nízká míra nezaměstnanosti. Ekonomiky se zkrátka zatím nepodařilo zchladit natolik, aby vysoká inflace opadla.
Oproti tomu Česká národní banka trvá na tom, že se tempo růstu inflace vrátí ke dvouprocentnímu cíli již příští rok a argumentuje výrazným zpomalením růstu cen v posledních měsících. Nejspíše se ale ukáže, že tempo růstu mezd při silném trhu práce přinutí firmy a podnikatele znovu zvyšovat ceny a ani v České republice se tak povoleného dopingu pro ekonomiku v podobě nízkých úrokových sazeb jen tak nedočkáme.
David Kufa
Ředitel sekce Wealth Management