Stalo se v ČR
Česká ekonomika mírně vzrostla
Dle finálního odhadu vzrostla ekonomika v 1. čtvrtletí letošního roku jen o 0,2 % mezičtvrtletně a o 0,3 % meziročně. Meziroční růst HDP byl dle ČSÚ podpořen zejména vyššími výdaji na konečnou spotřebu domácností a zahraniční poptávkou; naopak negativní vliv měla tvorba hrubého kapitálu. Ekonomika nejspíš mírně vzrostla i ve 2. čtvrtletí, pro větší růstový impuls však bude muset dále klesnout míra úspor.
Inflace
Pokles inflace v červnu byl daleko výraznější, než očekávali analytici, když z květnové hodnoty 2,6 % inflace v červnu spadla na 2 %, přičemž tržní konsenzus analytiků počítal s poklesem na 2,4 %. Tento vývoj byl ovlivněn zmírněním cenového růstu ve většině oddílů spotřebního koše, dál ale zdražují služby, které se letos těší zvýšené poptávce.
Úrokové sazby ČNB
Bankovní rada České národní banky (ČNB) letos pokračuje ve snižování základní úrokové sazby, v květnu i v červnu ji snížila o půl a v červenci o čtvrt procentního bodu na aktuálních 4,5 %. Sazba je nyní na nejnižší úrovni od počátku února 2022. Aktuální sazby jsou podle guvernéra Aleše Michla stále výrazně restriktivní a přesahují současnou i očekávanou inflaci.
Tuzemský průmysl
Český statistický úřad zveřejnil data o průmyslové produkci za květen. Nová statistika nepříznivě překvapila ekonomy i investory, neboť česká průmyslová produkce meziměsíčně oproti dubnu poklesla o 2,2 %. To přitom plně koresponduje s velice nízkou úrovní indexu nákupních manažerů PMI. Při pohledu na dlouhou časovou řadu české průmyslové produkce je evidentní, že přibližně od roku 2018 výkon českého průmyslu víceméně stagnuje.
Státní rozpočet
Státní rozpočet v červnu skončil se schodkem 178,6 miliardy korun, deficit se tak proti květnu (210,4 miliardy korun) zmírnil. Výsledek hospodaření je nejlepší za posledních pět let, zároveň je ale schodek pátý nejhlubší v dějinách Česka. Loni na konci června byl rozpočtový deficit 215,4 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) výsledky ukazují, že stát dokáže dodržet plánovaný celoroční schodek 252 miliardy korun.
Stalo se ve světě
Ekonomika eurozóny a USA
Výhledy hospodářského růstu v eurozóně se pro letošní rok lehce zvýšily. V prvním čtvrtletí hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl o 0,3 %. Největším přispěvatelem k růstu byl čistý export, negativně se pak na růstu podepsaly fixní investice a zásoby. Poptávka domácností přispívala k mezičtvrtletnímu růstu mírně pozitivně, do budoucna by se to mělo zlepšit s tím, jak rostou nominální mzdy a již klesá inflace.
Tempo růstu americké ekonomiky ve druhém čtvrtletí výrazně zrychlilo. HDP se v celoročním přepočtu zvýšil o 2,8 %. Ke zrychlení růstu přispělo především zvýšení spotřebitelských výdajů, soukromých investic do zásob a nebytových fixních investic. Ekonomiku nadále podporuje odolný trh práce, i když míra nezaměstnanosti vzrostla na 4,1 % a je teď nejvýše za dva a půl roku.
Průmysl
Evropská průmyslová produkce začátkem druhého čtvrtletí mírně poklesla. Pozitivním v letošním
roce však je vývoj v (pro nás velmi důležitém) Německu, kde produkce v průmyslu letos s výjimkou března ve všech ostatních měsících rostla, a je tak letos o 1,7 % vyšší než koncem minulého roku. Index nákupních manažerů (PMI) se velmi pozvolna zlepšuje, k návratu do růstového teritoria (tj. nad 50 bodů) je však stále daleko: v květnu dosáhl 47,2 bodu, v červnu 45,8 bodu.
Americká reálná průmyslová produkce, která v prvním čtvrtletí letošního roku po revizích vzrostla o 0,1 % mezičtvrtletně, ve druhém zatím přidala 0,9 %. Meziročně je průmyslová produkce v USA o 0,4 % vyšší, a nachází se tak pouze na úrovni z ledna 2019.
Inflace
Evropská jádrová inflace za poslední pololetí přidala 1,7 %. Dynamika růstu spotřebitelských cen v americké ekonomice poklesla z květnových 3,3 % na rovná 3 %. Zvýšila se proto pravděpodobnost, že FED zahájí v dohledné době cyklus snižování základních úrokových sazeb.
Sazby
Evropská centrální banka (ECB) na svém červnovém jednání přistoupila k prvnímu snížení sazeb od roku 2019 – o 0,25 % na 3,75 % –, ale v červenci ponechala úrokové sazby beze změny. Americká centrální banka FED s prvním snížením sazeb stále otálí. Očekává se, že v září úroky z nynějšího pásma 5,25–5,5 % sníží.
Volby v USA
Volby prezidenta Spojených států amerických se uskuteční v úterý 5. listopadu 2024. Republikáni nominovali bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Nominant demokratů zatím není znám, ale americký prezident Joe Biden z kandidatury odstoupil a favoritkou je viceprezidentka Kamala Harrisová. Američané formálně nevolí přímo prezidenta, ale vybírají volitele za svůj stát. Tito volitelé poté formálně zvolí nového prezidenta. Může tak nastat situace, že kandidát vyhraje i přesto, že celkově získá méně voličských hlasů než jeho oponent. Nedávná historie to ukázala u kandidátů Ala Gorea a Hillary Clintonové, kteří, ač získali víc hlasů, prezidenty USA se nestali. Zvolený prezident pak zahájí funkční období 20. ledna 2025. Kromě prezidenta Američané v listopadu rozhodnou také o složení Sněmovny reprezentantů a obmění třetinu Senátu. Volit se budou také guvernéři některých států, většina státních legislativ a také řada starostů a soudců.
Celosvětový veřejný dluh
Celosvětový veřejný dluh se přiblížil dle zprávy OSN k magické hranici 100 bil. USD. Jeho loňské zvýšení o 5,6 bil. USD vedlo k navýšení celkové dluhové zátěže ve světě již na 97 bil. USD. Znepokojivý je přitom nejen vývoj v USA, ale rovněž rychlý růst veřejného dluhu rozvíjejících se zemí s dluhovou službou přesahující 10 % jejich rozpočtu.
Jana Walker
Head of Sales Support