Akcie jsou na relativní bázi vůči dluhopisům z celkového globálního pohledu nejdražší od roku 2007. Globální akciová riziková prémie totiž nyní dosahuje velice deprimované hodnoty 1,6 %. Přitom dlouhodobý průměr dosahuje podstatně vyšší úrovně 4,2 %. Extrémní akciové nadhodnocení na relativní bázi vůči dluhopisům je jasně patrné také z toho, že aktuální hodnota 1,6 % se rovněž nachází poměrně výrazně pod důležitou linií dlouhodobého průměru poníženého o jednu směrodatnou odchylku na úrovni 3,1 %.
Aby se relativní akciové valuace vrátily blíže dlouhodobým průměrným normám, musely by globální akciové valuace výrazně poklesnout anebo by musely prudce poklesnout dluhopisové výnosy do doby splatnosti. Výrazný pokles dluhopisových výnosů do doby splatnosti je nicméně podle našeho názoru v tuto chvíli velice málo pravděpodobný, a to kvůli stále silně zvýšením mírám inflace napříč světovou ekonomikou a stále enormně zvýšeným rozpočtovým deficitům v klíčových ekonomikách, které znamenají neustálý obrovský příliš nových dluhopisů na finanční trhy.
Výrazná globální akciová korekce je proto podle našeho názoru v tuto chvíli poměrně hodně pravděpodobná. Mimo silně nadhodnocené relativní akciové valuace patří mezi hlavní současné negativní akciové faktory také zpomalující dynamika světové ekonomiky, především v Evropě, a s tím související očekávaná recese globálních korporátních zisků na horizontu následujících 12 měsíců. Přitom se domníváme, že tu největší korekci by měly zaznamenat největší americké technologické tituly, tzv. Magnificent Seven, jejichž valuace jsou podle našeho názoru přímo extrémní až bublinové, s průměrným P/E 40x.
Dalším silně negativním fundamentálním faktorem pro výhled na globální akciové trhy je skutečnost, že globální peněžní zásoba nyní v důsledku strmého zpřísňování měnových politik klíčových centrálních bank v posledních dvou letech poměrně silně klesá. A vzhledem k velice silnému vztahu mezi globálními akciovými trhy a právě globální peněžní zásobou od globální finanční krize, viz. následující graf, je nyní fundamentální globální akciový obrázek také z tohoto úhlu pohledu poměrně hodně nepříznivý.
Ekonomika eurozóny velice pravděpodobně nyní směřuje do recese. V úterý byl totiž zveřejněn kompozitní index nákupních manažerů PMI za říjen a jeho hodnota poklesla ze zářijových 47,2 bodů na 46,5 bodů. Úroveň tohoto veledůležitého indexu se tak dostala ještě hlouběji pod kritickou 50-bodovou hranici, která odděluje ekonomickou expanzi od ekonomické kontrakce, a zároveň se dostala na 35-měsíční minimum. Ekonomický propad eurozóny tak pokračoval pátým měsícem v řadě. Přitom výstup soukromého sektoru klesal nejrychlejším tempem za více než poslední dekádu, pokud bychom abstrahovali od kritického pandemického období.
Průmyslový sektor klesá již sedmým měsícem v řadě a k tomu se navíc přidal pokles sektoru služeb, který pokračuje třetím měsícem v řadě. Nové objednávky poklesly zrychlujícím se tempem, což indikuje zhoršující se poptávkové prostředí jak v sektoru zboží, tak i sektoru služeb. Podniky byly ve výsledku nuceny snižovat počty zaměstnanců, což představovalo první pokles zaměstnanosti od lockdownů na začátku roku 2021.
Podle poslední prognózy Mezinárodního měnového fondu by měla ekonomika eurozóny za celý letošní rok vzrůst o 0,7 %. My se nicméně domníváme, že ve světle posledních makročísel, včetně stagnující dynamiky bankovních úvěrů, bude ve finále letošní růst HDP eurozóny ještě více blíže nule s tím, že na kvartální bázi se již nyní velice pravděpodobně nacházíme v mínusu, tedy ekonomické recesi.
Ve čtvrtek zasedala Evropská centrální banka a v souladu s očekáváním trhu ponechala hlavní depozitní sazbu na historickém maximu 4 %. Jednalo se přitom o první pauzu v rámci aktuálního cyklu zvyšování úrokových sazeb po předchozích deseti zvýšeních v řadě. ECB v doprovodném komentáři uvedla, že inflace pravděpodobně zůstane na příliš vysoké úrovni ještě poměrně hodně dlouho a že domácí cenové tlaky zůstávají silné. Domníváme se, že vzhledem k pokračujícímu dezinflačnímu procesu a silně zpomalující ekonomice eurozóny na pokraji recese, již dále ECB úrokové sazby zvedat nebude a že je do příštích měsíců nejpravděpodobnější stabilita úrokových sazeb.
Hlavní depozitní sazba ECB
Zdroj: Bloomberg
Pokud jde o vývoj na finančních trzích v minulém týdnu, na měnových trzích mírně posílil americký dolar. Dolarový index DXY, který měří výkonnost dolaru vůči koši dalších hlavních světových měn, především euru a jenu, tak ve výsledku posílil o 0,4 % na 106,6 bodů. Vůči euru dolar posílil o 0,3 % na 1,057 USD/EUR. Koruna byla vůči euru vesměs stabilní, když velice nepatrně posílila o 0,1 % na 24,67 CZK/EUR. Vůči dolaru koruna oslabila o 0,3 % na 23,41 CZK/USD.
Na akciových trzích pokračovaly výprodeje. Nejširší globální akciový index MSCI All Country World ve výsledku poklesl o 2,0 %. Ze sledovaných indexů zaznamenal největší ztrátu na úrovni -2,6 % americký technologický index NASDAQ. Na druhou stranu se nejvíce dařilo čínským akciím, jejichž index MSCI China připsal zisk 2,5 %.
Dluhopisy dílčím způsobem korigovaly ztráty z předcházejícího týdne. Nejširší globální dluhopisový index Bloomberg Global-Aggregate tak ve výsledku posílil o 0,4 % s tím, že průměrný globální dluhopisový výnos do doby splatnosti poklesl o 6 bazických bodů na 4,32 %. Index českých vládních dluhopisů posílil nadprůměrně o 0,9 %.
Pokud jde o komodity, globální komoditní index Bloomberg Commodity nepatrně o 0,1 % poklesl. Cena severomořské ropy Brent poklesla o 1,8 % na 90 dolarů za barel.
Michal Stupavský
Investiční stratég