Máme za sebou víc než polovinu roku. Akcioví medvědi se zatím vytoužených propadů nedočkali. Právě naopak, akciové indexy v rozvinutých zemích si připisují dvouciferné zisky a ten, kdo sázel na pokles, si líže rány. Americké i evropské akcie byly pozitivně ovlivňovány stále se zlepšující kondicí hospodářství vyspělých zemí a s postupující proočkovaností jsou výhledy hospodaření společností optimističtější. Ceny akcií v USA i eurozóně se v polovině července pohybují na nejvyšších úrovních v historii.
Akcie v rozvíjejících se zemích jsou o poznání zdrženlivější, od začátku roku získaly v průměru „jen“ 3,6 %, což by jinak byl docela slušný výsledek. Výnosy jsou zde relativně nižší z více důvodů. Vesměs se jedná o méně proočkované státy, kde se také rychleji šíří nová varianta koronaviru (delta), což vyvolává nejistotu ohledně budoucího vývoje (lockdowny, omezení atp.). Velkým tématem je také otázka normalizace ultrauvolněných měnových politik a hrozící inflace. Celkem pět centrálních bank z rozvíjejících se ekonomik už v červnu sáhlo ke zvýšení základních sazeb, zatímco v květnu to udělala jen jediná. Blížící se podzim vzbuzuje obavy, protože není jasné, jak odolná bude světová populace a s ní i ekonomika vůči další vlně nákazy.
Ceny státních dluhopisů od začátku roku ztrácejí, i když ve druhém čtvrtletí si vzaly čas na oddech a v USA i eurozóně poněkud překvapivě vzrostly. Vzhledem ke zvyšujícímu se tempu inflace je ale na místě očekávat, že bychom se měli dočkat dalšího poklesu cen (růstu výnosů). Jak rychle to bude, ale závisí především na rétorice centrálních bank a jejich ochotě zvyšovat úrokové sazby.
David Kufa
Ředitel Wealth Management