Akciové trhy se dostaly do medvědího trhu

    • týden na finančních trzích

Klíčovou událostí minulého týdne bylo středeční zasedání americké centrální banky Fed. Fed zvýšil cílové pásmo základní úrokové sazby, fed funds rate, o tři čtvrtě procentního bodu (0,75 %) na 1,50-1,75 %. Jednalo se tak o nejrazantnější zvýšení úrokových sazeb od roku 1994. Ekonomové přitom očekávali zvýšení pouze o půl procentního bodu (0,50 %). Na druhou stranu se nemůžeme Fedu vůbec divit, protože inflace je v USA nejvyšší za posledních 40 let. Šéf Fedu Jerome Powell navíc upozornil, že na dalším zasedání koncem července očekává další zvýšení o půl až tři čtvrtě procentního bodu. Fed rovněž v rámci nové ekonomické prognózy výrazně zhoršil výhled pro americkou ekonomiku. Oproti předchozí březnové prognóze Fed nyní očekává, že americká ekonomika letos poroste pouze o 1,7 %, přičemž ještě v březnu odhad činil 2,8 %. V příštím roce by mělo americké HDP vzrůst také o 1,7 %, přičemž březnová prognóza očekávala 2,2 %. Zároveň Fed očekává, že v následujících měsících v USA poroste míra nezaměstnanosti. Pokud jde o výhled na úrokové sazby, fed funds rate by měla podle indikace guvernérů Fedu do konce letošního roku vzrůst ještě o 1,75 % na cílové pásmo 3,25-3,50 %. Domnívám se, že Fed je momentálně ve velice složité pozici. V novodobé historii se totiž jedná o první cyklus zvyšování úrokových sazeb, v jehož rámci americká ekonomika zpomaluje. Navíc americkou ekonomiku trápí obrovský dluh, který je v tuto chvíli na absolutním historickém maximu. Poměr vládního dluhu k HDP nyní činí 125 % a v absolutním vyjádření dosahuje americký vládní dluh 30 bilionů dolarů. Jednoduchou matematikou pak zjistíme, že zvýšení úrokových sazeb o jeden jediný procentní bod přibližně znamená zvýšení ročních úrokových plateb z amerického vládního dluhu o 300 miliard dolarů! To samozřejmě za předpokladu paralelního posunu americké výnosové křivky. Jsem proto toho názoru, že vzhledem k bezprecedentní úrovni amerického dluhu, vládního i soukromého, nebude mít Fed v žádném případě prostor zvýšit základní úrokové sazby výrazně nad 4 %. A je velkou otázkou, zdali takto nízké úrokové sazby budou schopny současnou enormně zvýšenou inflaci skutečně zkrotit až k 2% inflačnímu cíli. Spíše se domnívám, že Fed bude po nějakou dobu tolerovat mírně zvýšenou inflaci kolem 5 %, aby neohrozil poměrně křehkou dynamiku americké ekonomiky, včetně finanční stability celého amerického finančního systému. A vzhledem k tomu, že americké HDP již v prvním čtvrtletí pokleslo a pravděpodobně se bude ve druhém čtvrtletí pohybovat přinejlepším kolem nuly, minimálně mírná recese je v USA rozhodně na spadnutí. K tomu připočítejme silně zvýšenou inflaci na 40letých maximem. Rozhodně bych se proto nebál současný stav americké ekonomiky označit za stagflaci.

Akciové trhy se dostaly do medvědího trhu

Zároveň ve středu proběhlo mimořádné zasedání Evropské centrální banky. Ta diskutovala výprodeje na dluhopisových trzích, především silné propady tržní cen dluhopisů problematického jižního křídla eurozóny. Výnos do doby splatnosti italského vládního dluhopisu s 10letou splatností se totiž dostal nad 4 %, což při poměru italského vládního dluhu k HDP nad 150 % znamenalo, že mnoho investorů opět začalo zpochybňovat finanční stabilitu celé eurozóny. ECB prozatím s žádným konkrétním opatřením nepřišla, nicméně přislíbila vytvořit tzv. anti-fragmentační nástroj (anti-fragmentation tool), jehož cílem nebude nic jiného než zabránit přílišnému zvýšení rozdílu mezi dluhopisovými výnosy do doby splatnosti problematického jižního křídla eurozóny a Německa. Efektivně ovšem ve finálně nepůjde o nic jiného než další upravenou formu kvantitativního uvolňování neboli tištění nekrytých peněz. Je přitom velkou ironií, že ECB na řádném zasedání před dvěma týdny oznámila ukončení kvantitativního uvolňování k 1. červenci, aby byla finančními trhy donucena už po jednom týdnu zcela obrátit svůj postoj. Domnívám se nicméně, že ECB nic jiného nezbývá. Pokud by nyní nezasáhla, je téměř jisté, že by eurozónu poměrně hodně brzo zasáhla další dluhová krize.

Finanční trhy ve výsledku pokračovaly ve velice silných poklesech, které reflektovaly jednak rychlé utahování měnové politiky amerického Fedu a jednak postupnou realizaci mého globálního stagflačního scénáře. Nejširší globální akciový index MSCI All Country World tak nakonec v minulém týdnu poklesl o 5,8 %. Akciové trhy se tak dostaly do medvědího trhu, neboť od historického vrcholu dne 16. listopadu 2021 ztratil do minulého pátku index MSCI All Country World 23 %. Medvědí trh je přitom obvykle definován jako pokles od předchozího maxima, který přesáhl 20 %. Nám přitom dělalo alespoň radost, že se nadprůměrně dařilo čínským akciím, které dokázaly dokonce posílit (CSI 300 +1,7 %). Navíc podprůměrné ztráty připsaly středoevropské akcie (CECEEUR -2,8 %). Oba tyto akciové regiony přitom máme v rámci naší globální akciové alokace vůči benchmarkům neboli srovnávacím indexům výrazně nadvážené.



Také dluhopisové trhy pokračovaly v propadu. Nejširší globální dluhopisový index Bloomberg Barclays Global Aggregate Bond totiž odepsal další 1,4 % a od začátku roku již ztrácí 14,8 %. Přitom průměrný globální dluhopisový výnos do doby splatnosti vzrostl o dalších 15 bazických bodů na 3,08 %. Index českých vládních dluhopisů odepsal další 2,2 % a od začátku roku již ztrácí 14,3 %. Indexy korporátních dluhopisů odepsaly 2-3 %.

V minulém týdnu rovněž propadly komoditní trhy. Globální komoditní index S&P GSCI odepsal 5,9 %. Cena severomořské ropy Brent poklesla o 7,3 % na úroveň 113 dolarů za barel.



Michal Stupavský
Investiční stratég
 

Upozornění k publikovaným článkům ›

Na našich webových stránkách využíváme soubory cookies. Cookies používáme pro zajištění správné funkčnosti stránek, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu a reklamy. Informace o používání cookies najdete v našich Zásadách používání webových stránek a cookie, kde můžete i později upravit nastavení svých souhlasů. Souhlasíte s používáním cookies?
Více informací a nastavení preferencí