Jak názorně ukazují data z americké ekonomiky, jakmile se jednou inflační spirála roztočí, může být velice obtížné ji zastavit. Názorně to dokládají data o americké inflaci mezi roky 1965 až 1983, jež jsou zobrazena na následujícím grafu.
V roce 1965 se inflace pohybovala kolem 1 %, pak nicméně začala prudce růst a kolem roku 1970 dosáhla 6 %. Pak následovala 70. stagflační léta, kdy byl růst americké ekonomiky spíše slabý a zároveň ji trápila silně zvýšená inflace, která byla zároveň velice výrazně volatilní.
Od roku 1970 sice následoval pokles míry inflace až ke 3 % v roce 1972, nicméně v následujících letech ovšem začala inflace opět prudce růst a to až ke 12 % v roce 1974. Pak jsme byly opět svědky dezinflačního procesu, tedy klesající míry inflace, a to až k 5 % v roce 1976. Poté následoval další strmý růst inflace až k 15 % v roce 1980, které představovaly americký inflační vrchol v novodobého historii.
S inflací pak zatočil až na počátku 80. let nové guvernér Fedu Paul Volcker, který v roce 1980 zvýšil základní úrokovou sazbu – fed funds rate – až na 20 %. Poté následovaly v letech 1980 až 1982 dvě recese americké ekonomiky, které konečně pomohly společně s velmi vysokými úrokovými sazbami inflační spirálu zastavit s tím, že v roce 1983 se inflace přiblížila 2 %.
Jaké plyne z této volatilní americké inflační periody pro investory ponaučení? Klíčový závěr je podle mého názoru ten, že jakmile se jednou inflační spirála roztočí, je skutečně nesmírně obtížné ji zastavit.
V posledních měsících jsme sice byli svědky mírného poklesu americké inflace, a to platí také pro většinu klíčových světových ekonomik, nicméně je evidentní, že ke 2% inflačnímu cíli to bude ještě velice dlouhá cesta. A i pokud by se Fedu v následujících měsících či letech podařilo tomuto cíli skutečně přiblížit, domnívám se, že bychom ještě zdaleka nemuseli mít vyhráno. Jak totiž ukazují americká 70. stagflační léta, po období dezinflace, tedy klesajícími míry inflace, může paradoxně přijít další období zrychlující se inflace, a to například tehdy, pokud centrální banky příliš brzy opustí politiku vysokých restriktivních úrokových sazeb anebo pokud se masivní fiskální deficity nepodaří dostat pod kontrolu. A současný rozpočtový deficit americké federální vlády je totiž skutečně extrémní, když v tuto chvíli činí bezprecedentních 12 % HDP, což je nejvyšší hodnota od 2. světové války.
Michal Stupavský
Investiční stratég