Americká hospodářská politika v zajetí fiskální dominance

    • týden na finančních trzích

Zítra budou v USA zveřejněny údaje o růstu HDP za třetí kvartál. Očekávání jsou nastavena poměrně vysoko, když konsenzus analytiků očekává mezikvartální anualizovaný růst o rovná 3 %. Dle dat o HDP či z trhu práce se tak zdá, že se nyní americké ekonomice daří poměrně slušně. Nicméně například podle indexu deseti předstihových makroekonomických indikátorů Conference Board, viz následující graf, dynamika růstu americké ekonomiky klesá již od začátku roku 2022. Aktuální úroveň tohoto indexu na 99,7 bodech je přitom ještě nižší než v roce 2020 při vrcholu pandemie. Takže zde u amerických makroekonomických dat máme zjevně určitou dichotomii. Nechme se tedy překvapit, jak zítřejší data o americkém HDP nakonec dopadnou.

Americká hospodářská politika v zajetí fiskální dominance Mezinárodní měnový fond minulé úterý zveřejnil novou kvartální prognózu světové ekonomiky World Economic Outlook. V jejím rámci přitom nedošlo k nějakým zásadním změnám. Co mě nicméně zaujalo, je následující graf, který ukazuje, že Čína a Indie dohromady přispívají k růstu celé světové ekonomiky téměř jednou polovinou, zatímco kontribuce americké ekonomiky a ekonomiky Evropské unie je relativně zanedbatelná. I kvůli tomu se domnívám, že by investoři region rozvíjející se Asie v žádném případě neměli opomíjet.
Již výše zmíněná americká ekonomika je na tom dle dat o HDP či dat z trhu práce nyní poměrně slušně. Co ovšem doslova bije do očí, je doslova obludný rozpočtový deficit, který za 12 kalendářních měsíců ke konci září činil 6,3 % HDP. Trend je přitom dle následujícího grafu také evidentní. Poměr amerického vládního dluhu k HDP se pak pohybuje rovněž kolem velice silně zvýšené úrovně 120 %. V tomto ohledu se proto domnívám, že se americká hospodářská politika nachází již nějakou dobu v novém makroekonomickém režimu fiskální dominance (fiscal dominance), v jejímž rámci je dynamika klíčových makroekonomických veličin v čele s růstem HDP a inflací primárně ovlivňována extrémně uvolněnou fiskální politikou, zatímco měnová politika do určité míry ztrácí nad inflací kontrolu.
Mezinárodní měnový fond minulou středu rovněž zveřejnil důležitý pololetní report Fiscal Monitor, v jehož rámci došlo k aktualizaci prognóz fiskálních deficitů a vládního dluhu k HDP. Na následujícím grafu vidíme odhad rozpočtových deficitů k HDP na rok 2025. Průměr se přitom pohybuje kolem 5 %, takže v tomto ohledu vychází český deficit s prognózovanou výší 2,3 % HDP poměrně hodně dobře. Americký rozpočtový deficit by se pak dle MMF měl v příštím roce dále zvýšit na 7,3 % HDP.
Pokud jde o absolutní výši vládního dluhu k HDP, globální průměr se pomalu ale jistě přibližuje 100 %. Český vládní dluh by měl být na konci příštího roku na úrovni 44 % HDP, což je mezinárodním srovnání rovněž velice dobrá hodnota. Takže určitě samozřejmě platí, že by se měla česká vláda snažit rozpočtový deficit i nadále graduálně snižovat, na druhou stranu v mezinárodním srovnání to snad není, alespoň zatím, úplná tragédie.
Pokud jde o vývoj na finančních trzích v minulém týdnu, nedařilo se ani akciím, ani dluhopisům. Globální akciový index MSCI All Country World poklesl o 1,3 % a globální dluhopisový index Bloomberg Global-Aggregate poklesl na dluhopisové poměry o velice výrazných 0,9 %. Na druhou stranu se dařilo komoditám, když globální komoditní index Bloomberg Commodity Total Return posílil o 2,1 %.
Od začátku letošního roku jsou pak výkonnosti globálních finančních trhů následující: Akcie připisují zisk 16 %, dluhopisy jsou přibližně pouze na nule a komodity připisují zisk 6 %.



Michal Stupavský
Investiční stratég Conseq Investment Management, a.s.
 

Upozornění k publikovaným článkům ›