Slavný americký ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii Robert Shiller je v investorské komunitě znám mimo jiné jako autor velice populárního a hojně používaného valuačního ukazatele hlavního amerického akciového indexu S&P 500, kterým je tzv. cyklicky očištěný poměr P/E neboli CAPE (cyclically adjusted price-to-earnings ratio). CAPE není obyčejné P/E, ale v jeho jmenovateli je průměr inflačně očištěných zisků za uplynulých 10 let, takže tento valuační indikátor počítá s průměrnou ziskovostí amerických korporací napříč ekonomickým cyklem. Jeho aktuální hodnota přitom činí 34,0x, což je bez nadsázky extrémně vysoká úroveň. Zaprvé je tato hodnota dvě a půl směrodatné odchylky nad úrovní mediánu, a zadruhé tato hodnota odpovídá 97. percentilu neboli jinak řečeno, pouze 3 % hodnot na časové řadě od roku 1881 je vyšších. Tato 3 % vyšších hodnot jsou přitom koncentrována kolem roku 2000, kdy jsme byli svědky tzv. technologické bubliny, a v roce 2021 při předchozím akciovém vrcholu. Zdráhám se nazvat aktuální stav celého amerického akciového trhu v rámci indexu S&P 500 bublinou, protože ta se dá vždy identifikovat až ex-post ve zpětném pohledu, když bublina splaskne. Nicméně 34-násobek průměrných ročních zisků také v každém případě indikuje, že americké akcie nyní ani zdaleka nejsou vyloženě levné. Spíše bychom jejich aktuální průměrné valuace mohli popsat tak, že jsou naceněny k dokonalosti (priced for perfection).
Hlavní ekonom private equity skupiny Apollo Global Management Torsten Slok považuje aktuální stav amerického akciového trhu přímo za
bublinu, a to dokonce za ještě větší bublinu, než byla technologická bublina v roce 2000. Následující graf ukazuje rozdělení valuačního poměru P/E u akcií v rámci indexu S&P 500 a je přitom evidentní, že aktuální podíl akcií s P/E přes 15x je podstatně větší než při vrcholu technologické bubliny v březnu 2000.
Co by také mohly způsobit velmi vysoké valuace amerických akciích v následujících 10 letech? Moje regresní analýza na bázi startujícího valuačního poměru P/S (price-to-sales ratio) a průměrných ročních výnosů v následujících 10 letech ukázala, že aktuální úroveň valuačního poměru P/S 2,7x bohužel implikuje záporný průměrný roční výnos v následujících 10 letech na úrovni -7 %. To také jinak znamená, že by mohla být kumulativní ztráta na indexu S&P 500 v následujících 10 letech až přibližně 50 %! Jinak řečeno, z aktuální úrovně indexu na 5117 bodech bychom mohli být v roce 2034 svědky úrovně kolem pouhých 2600 bodů. Samozřejmě chápu, že je tato prognóza poněkud extrémní, ukazuje nicméně také to, že normalizace valuací, de-rating valuací neboli navrácení se valuací k průměrných dlouhodobým rovnovážným úrovním (mean-reversion) – nazvěme tento proces, jak chceme – bývá někdy opravdu velice výrazná. Primárně z tohoto důvodu i nadále v rámci naší globální akciové alokace udržujeme u amerických akcií vůči benchmarkům silné podvážení. Rozhodně neříkám, že se výše uvedené závěry mojí regresní analýzy v průběhu následujících 10 let zcela naplní, nicméně se zároveň také domnívám, že po skutečně masivním růstu od března 2009 – dna při globální finanční krizi – by měly americké akcie v následujících 10 letech dodat podstatně slabší výkonnost, neboť valuace skutečně nemohou růst donekonečna. Navíc se v tomto ohledu také velice často zapomíná na to, že mimo současné rekordní valuace amerických akcií jsou na rekordu také korporátní fundamenty, tedy především tržby a zisky amerických korporací. A v případě výraznějšího zpomalení americké, resp. světové ekonomiky, nebo dokonce ekonomické recese, by mimo výrazný pokles valuací došlo také k výraznému absolutnímu poklesu korporátních fundamentů, což by byl druhý klíčový faktor strmého poklesu tržních cen amerických akcií v následujících letech.
Pokud jde o globální dluhopisové trhy, tak ty se nám v posledních dnech konečně po dlouhých letech vrátily do pomyslného normálu, neboť globální objem dluhopisů se záporným výnosem do doby splatnosti spadl až na nulu. Tudíž v tomto okamžiku každý dluhopis, se kterým se na globálních finančních trzích obchoduje, nese větší či menší – kladný – výnos do doby splatnosti. Asi bych měl také dodat, že dluhopis se záporným výnosem do doby splatnosti je takový dluhopis, jehož tržní cena je tak vysoká, že pokud ho investor za stávající záporný výnos do doby splatnosti nakoupí a bude ho držet až do jeho splatnosti, tak s jistotou realizuje větší či menší ztrátu. Tyto dluhopisy se tak v minulých letech staly nástrojem čisté spekulace na pokračování dalšího a „nikdy“ nekončícího cenového růstu. Přitom historického maxima bylo dosaženo dne 11. prosince 2020, kdy globální objem dluhopisů se záporným výnosem do doby splatnosti činil bezprecedentních 18,4 bilionů dolarů, což byla mimochodem na relativní bázi přibližně čtvrtina všech dluhopisů obchodovaných na globálních finančních trzích! Nebál bych se proto označit roky 2016 až 2021 za období určité dluhopisové bubliny s tím, že zejména v průběhu roku 2022 tato pomyslná dluhopisová bublina splaskla s tím, jak klíčové centrální banky v čele s americkým Fedem zahájily cyklus velice strmého růstu úrokových sazeb, aby se vypořádaly s rekordní inflací.
V úterý byla zveřejněna americká data za únorovou inflaci. Téměř všechny zveřejněné hodnoty překvapily mírně o desetinu procenta směrem nahoru. Například meziměsíční jádrová inflace dosáhla 0,4 %, přestože analytický konsenzus agentury Bloomberg očekával pokles na 0,3 %. A tak se dá, že by mohla pomalu začít americká inflace paradoxně zrychlovat. Domnívám se, že klíčovým faktorem stojícím za mírně zrychlující americkou inflací je astronomický rozpočtový deficit americké vlády na úrovni 6,5 % HDP, jehož prostřednictvím se do americké ekonomiky dostávají velká kvanta nových peněžních jednotek.
Následující graf z dílny britské analytické společnosti Oxford Economics ukazuje rozdíl v úrovni reálného HDP v posledním čtvrtletí loňského roku a posledním čtvrtletí předpandemického roku 2019. Ano, bohužel je to tak. Česko je jednoznačně nejhorší ekonomickou z celé Evropské unie, neboť jsme za poslední čtyři roky zaznamenali pokles našeho ekonomického výstupu o přibližně 2 %. Přitom dokonce i Německo je alespoň v nepatrném plusu a průměrný růst ekonomik EU činil přibližně 5 %.
Pokud jde o vývoj na finančních trzích v minulém týdnu, nedařilo se akciím ani dluhopisům. Nejširší globální akciový index MSCI All Country World odepsal 0,5 %. Ze sledovaných indexů největší ztrátu zaznamenaly indické akcie (MSCI India -2,6 %), na druhou stranu největší zisk zaznamenaly čínské akcie (MSCI China +3,2 %). Co se týče dluhopisů, nejširší globální dluhopisový index Bloomberg Global-Aggregate odepsal 1,3 %, přičemž průměrný globální dluhopisový výnos do doby splatnosti vzrostl o 16 bazických bodů na 3,83 %. Index českých vládních dluhopisů pak odepsal 0,5 %.
Co nás čeká tento týden?
- Ve středu proběhne zasedání České národní banky. Analytický konsenzus agentury Bloomberg očekává snížení základní dvoutýdenní repo sazby o půl procentního bodu z 6,25 % na 5,75 %.
- Ve středu také proběhne zasedání americké centrální banky Fed. Změna úrokových sazeb se neočekává a fed funds rate by měla zůstat na stávající úrovni 5,50 %.
Michal Stupavský
Investiční stratég