Zaujalo nás
Robin Brooks, Senior Fellow u Brookings Institution a bývalý hlavní stratég měnových trhů americké investiční banky Goldman Sachs zveřejnil na svém blogu na platformě Substack velice trefný a úderný komentář shrnující makro vývoj v Japonsku s podtitulem „Five charts on Japan ahead of the election“. (odkaz)
Lyn Alden, makroekonomická analytička a autorka světového bestselleru Broken Money, se v aktuálním únorovém vydání jejího investičního newsletteru detailně věnuje americkému a japonskému makru. (odkaz)
Blog Financial Fables na platformě Substack se ve výborném článku s podtitulem „The Distorted Map of Emerging Markets“ věnuje akciovému investování na rozvíjejících se trzích pohledem velkých institucionálních investorů, který většinou jako benchmark sledují index MSCI Emerging Markets. (odkaz)
Ve čtvrtek proběhlo zasedání Bankovní rady ČNB: Úrokové sazby beze změny a představení nové makroekonomické prognózy
Ve čtvrtek proběhlo řádné zasedání Bankovní rady České národní banky. (odkaz) V souladu s konsenzuálním odhadem analytiků Bankovní rada ponechala základní úrokovou sazbu, dvoutýdenní repo sazbu, beze změny na úrovni 3,5 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů Bankovní rady.
Česká národní banka zároveň představila novou makroekonomickou prognózu (odkaz). Průměrná míra inflace by za celý letošní rok měla činit 1,6 %, tedy mírně pod dvouprocentním cílem. HDP by měl vzrůst o 2,9 %, tedy mírně nad úrovní strukturálního nabídkového potenciálu na úrovni 2,5 %, a krátkodobé úrokové sazby by měly zůstat přibližně stabilní.
Odborný pojem týdne – Fiskální impulz (fiscal impulse)
Fiskální impulz je makroekonomický koncept, který slouží k posouzení toho, zda fiskální politika vlády v daném období působí na ekonomiku expanzivně, neutrálně, nebo restriktivně. Na rozdíl od prostého sledování rozpočtového deficitu se fiskální impulz snaží zachytit změnu nastavení fiskální politiky v čase a její dopad na agregátní poptávku.
Základní myšlenkou fiskálního impulzu je, že nejde o úroveň rozpočtového salda, ale o jeho meziroční změnu, a to po očištění o vlivy hospodářského cyklu. V praxi se fiskální impulz nejčastěji měří jako meziroční změna strukturálního primárního rozpočtového salda, zpravidla vyjádřená v procentech HDP. Strukturální saldo odstraňuje vliv automatických stabilizátorů, zatímco primární saldo vylučuje úrokové náklady na dluh.
Interpretace fiskálního impulzu je přímočará:
- Kladný fiskální impulz znamená uvolnění fiskální politiky – vláda zvyšuje výdaje nebo snižuje daně, čímž stimuluje ekonomiku.
- Záporný fiskální impulz značí fiskální utažení – konsolidaci veřejných financí s tlumícím dopadem na růst.
- Nulový impulz odpovídá zhruba neutrální fiskální politice.
Z makroekonomického hlediska je fiskální impulz důležitý proto, že umožňuje oddělit aktivní rozhodnutí vlády od změn rozpočtu, které vznikají automaticky v důsledku hospodářského cyklu. Například zlepšení rozpočtového salda během ekonomického růstu ještě nemusí znamenat restriktivní fiskální politiku – může jít pouze o vyšší daňové příjmy. Fiskální impulz se snaží tuto skutečnost analyticky očistit.
V praxi se fiskální impulz široce používá při krátkodobých makroekonomických prognózách, zejména při odhadech růstu HDP. Změny fiskální politiky mají přímý dopad na agregátní poptávku a prostřednictvím fiskálních multiplikátorů ovlivňují ekonomickou aktivitu. Proto je fiskální impulz běžnou vstupní proměnnou v modelech centrálních bank, mezinárodních institucí i investičních bank.
Dalším důležitým využitím je hodnocení makroekonomického mixu, tedy kombinace fiskální a měnové politiky. Fiskální impulz pomáhá posoudit, zda fiskální politika podporuje, nebo naopak oslabuje působení měnové politiky. To je klíčové zejména v prostředí nulových či nízkých úrokových sazeb, kdy fiskální politika přebírá větší stabilizační roli.
Je však nutné zdůraznit, že fiskální impulz není exaktní veličina. Jeho odhad závisí na nejistých předpokladech o potenciálním produktu, mezeře výstupu HDP a elasticitách příjmů a výdajů. Proto se výsledky mohou lišit mezi institucemi a je třeba je interpretovat s opatrností.
Shrnuto, fiskální impulz je praktický analytický nástroj, který umožňuje srozumitelně vyjádřit změnu nastavení fiskální politiky a její krátkodobý dopad na ekonomiku. Je nepostradatelný při hodnocení hospodářské politiky, makroekonomických prognózách i analýze fiskálních rizik.
Shrnutí vývoje na globálních finančních trzích v minulém týdnu
V minulém týdnu předvedly nejlepší výkonnost zlato (+5,6 %) a akcie v Indii (+3,1 %), Japonsku (+1,8 %) a Latinské Americe (+1,6 %). Na druhou stranu se nedařilo americké Úžasné sedmičce (-4,7 %) a čínským akciím (-3,9 %).
Na dluhopisových trzích byl v minulém týdnu relativní klid s tím, že průměrný globální dluhopisový výnos do doby splatnosti poklesl o jeden bazický bod na 3,52 %.
Shrnutí vývoje na globálních finančních trzích od začátku roku
Od začátku letošního roku zatím nejlepší výkonnost předvedly akcie v Latinské Americe (+17,2 %), zlato (+14,7 %) a severomořská ropa Brent (+11,8 %). Na druhou stranu se zatím vůbec nedaří americké Úžasné sedmičce (-4,1 %), indickým akciím (-2,1 %) a obecně růstovým akciím (-1,2 %).
Vývoj na dluhopisových trzích byl zatím opticky poměrně klidný, když průměrný globální dluhopisový výnos do doby splatnosti setrvává na úrovni 3,52 % z konce roku 2025. Nicméně pod povrchem jsou patrné solidní diference. Vůbec se například nedaří japonským vládním dluhopisům, zatímco české vládní dluhopisy zatím performují poměrně slušně.
Citát týdne
Staying rational while everyone else is losing their head is as hard as ever. – James Montier
Michal Stupavský
Investiční stratég