Bezprecedentní turbulence a masivní výprodeje na trhu s britskými vládními dluhopisy přiměly britskou centrální banku – Bank of England – k razantní akci. Britská měnová autorita ve středu oznámila, že přerušuje program kvantitativního utahování, resp. prodejů britských vládních dluhopisů v rámci zmenšování svojí rozvahy, a místo toho zavádí přesně opačný nouzový program, tedy kvantitativní uvolňování, jehož prostřednictvím bude na trhu nakupovat britské vládní dluhopisy s delšími splatnostmi.
Konkrétně bude Bank of England každý den nakupovat britské vládní dluhopisy se splatností minimálně 20 let v objemu až 5 miliard liber denně, a to až do 14. října. Nejdříve tedy došlo ke kolapsu na měnovém trhu, kde libra vůči dolaru oslabila na nejslabší úroveň v historii, a poté se panika rozšířila na trh s britskými vládními dluhopisy (Gilts), jejichž tržní ceny začaly prudce oslabovat, resp. výnosy do doby splatnosti prudce růst.
V tuto chvíli se zdá, že se Bank of England podařilo alespoň z krátkodobého pohledu situaci stabilizovat, když dluhopisové výnosy do doby splatnosti markantně poklesly. Dobře je to vidět na následujícím grafu, který znázorňuje výnos do doby splatnosti britského vládního dluhopisu s dlouhou 30letou splatností. Dodejme, že tyto turbulence na britském finančním trhu byly do značné míry způsobeny plány nové britské vlády týkající se masivních daňových škrtů. Ty by logicky znamenaly podstatný výpadek daňových příjmů, což by dále prohloubilo velký rozpočtový deficit a zvýšilo nutnost emitovat dodatečné vládní dluhopisy na jeho pokrytí.
Vzhledem k tomu, že podíl britského vládního dluhu na HDP v tuto chvíli činí velmi vysokých 90 %, se investoři začali obávat o stabilitu celého britského finančního systému.
Výnos do doby splatnosti britského vládního dluhopisu s 30letou splatností

Zdroj: Bloomberg
Ve čtvrtek proběhlo řádné zasedání České národní banky, která v souladu s tržním konsenzem ponechala základní úrokovou sazbu, dvoutýdenní repo sazbu, na 7 %. Přitom další vývoj úrokových sazeb ČNB je podle mého názoru v tuto chvíli i kvůli novému složení Bankovní rady značně nejistý. 17% inflace by si velice pravděpodobně zasloužila úrokové sazby (podstatně) vyšší, investoři nicméně musí vzít také v potaz, že nové složení Bankovní rady ČNB je podstatně více holubičí než ta předchozí.

Také ve čtvrtek nepříjemně překvapila německá inflace, která dosáhla nového historického maxima, když meziroční růst indexu spotřebitelských cen (Consumer Price Index – CPI) dosáhl 10,0 %, přičemž tržní konsenzus očekával 9,5 % a předchozí srpnová hodnota činila podstatně nižších 7,9 %. Roste tak proto tlak na Evropskou centrální banku, aby pokračovala s rapidním zvyšováním základních úrokových sazeb.
Pokud jde o vývoj na globálních finančních trzích, v minulém týdnu se nedařilo akcím, ani dluhopisům. Nejširší globální akciový index MSCI All Country World odepsal 2,6 % a od začátku roku již ztrácí 26,7 %. Nejširší globální dluhopisový index Bloomberg Barclays Global Aggregate Bond odepsal 0,7 % a od začátku roku již ztrácí 19,9 %. Jak ukazuje následující graf, pro globální benchmarkové portfolio 60/40 – 60 % akcií a 40 % dluhopisů – se tak zatím jedná o nejhorší rok od globální finanční krize v roce 2008, když toto benchmarkové portfolio od začátku letošního roku ztrácí 24,0 %.

Michal Stupavský
Investiční stratég