Tento týden se to jen hemžilo zasedáním centrálních bank. Ve středu zasedala americká centrální banka Fed. Americká měnová autorita podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu fed funds rate o čtvrt procentního bodu (0,25 %) na nové cílové pásmo 4,50-4,75 %. Fed přitom indikoval, že bude na dalších zasedáních úrokové sazby dále zvyšovat, protože jeho boj se stále silně zvýšenou inflací ještě rozhodně není u konce.
Včera proběhlo zasedání Evropské centrální banky. ECB podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu (0,5 %) na 2,5 % a explicitně přitom signalizovala, že na příštím zasedáním velice pravděpodobně dojde k dalšímu zvýšení o dalšího půl procentního bodu.
Včera rovněž zasedala britská centrální banka Bank of England a také ta podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu (0,5 %) na 4,0 %.
V neposlední řadě včera zasedala také Česká národní banka, která také v souladu s očekáváním investorů ponechala základní úrokovou sazbu – dvoutýdenní repo sazbu – na 7,0 %. Pravděpodobně klíčovou zprávou pro investory ze zasedání ČNB bylo prohlášení guvernéra Aleše Michla, který se s ohledem na budoucí vývoj úrokových sazeb vyjádřil v tom smyslu, že v tuto chvíli podle jeho názoru zůstane základní úroková sazba ČNB na aktuální zvýšené úrovni déle, než co momentálně zaceňuje ve svých očekáváních finanční trh. To je přitom velice podobná situace jako v případě Fedu a ECB.
Z celkového globálního pohledu je proto nyní konsenzus investorů vlastně takový, že nás již za relativně krátkou dobu inflace tolik trápit nebude. Je sice pravda, že míry inflace napříč celou světovou ekonomikou v průměru v posledních měsících pozvolně klesaly, nicméně podle našeho názoru jsou ještě stále na příliš vysokých úrovních na to, aby mohly centrální banky začít o potenciálním snižování základních úrokových sazeb vůbec uvažovat. Konec konců průměrná globální míra inflace počítaná agenturou Bloomberg zatím z lokálního maxima na úrovni 10,4 % z loňského listopadu poklesla pouze na aktuálních 9,0 %. K dosažení 2% míry inflace, kterou na této úrovni cíluje většina klíčových centrálních bank, je v tuto chvíli podle našeho názoru ještě skutečně dosti dlouhá cesta.
Celkově se proto domníváme, že by mohli být ještě investoři v průběhu letošního roku negativně překvapeni v tom smyslu, že se inflace ukáže být daleko větším problémem, než co odpovídá aktuálnímu tržnímu konsenzu. Pokud by se tak skutečně stalo, základní úrokové sazby centrálních bank by musely zůstat na vyšších úrovních po mnohem delší dobu, než je nyní v úrokových instrumentech finančního trhu zaceněno. Realizace tohoto scénáře by pak mohla představovat poměrně hodně negativní impuls pro dluhopisy a to především těch s delší splatností. A vzhledem k tomu, že se realizace tohoto scénáře skutečně obáváme, udržujeme i nadále u českých vládních dluhopisů silně podváženou duraci. Jinak řečeno se domníváme, že růst tržních cen českých vládních dluhopisů v posledních měsících je pouze přechodný, a v našem základním scénáři tedy očekáváme obnovení trendu poklesu jejich tržních cen, resp. obnovení trendu růstu jejich výnosů do doby splatnosti.
Michal Stupavský
Investiční stratég