V úterý byla zveřejněna data o dynamice českého HDP za třetí čtvrtletí. Výsledek investory a analytiky překvapil poměrně negativně, neboť po mezikvartální stagnaci ve druhém čtvrtletí český HDP ve třetím čtvrtletí poklesl mezikvartálně o 0,3 %, přičemž konsenzus trhu očekával pokračování stagnace na úrovni 0,0 %. Podle vyjádření Českého statistického úřadu byl mezikvartální pokles HDP ovlivněn zejména slabou zahraniční poptávkou, zatímco domácí poptávka stagnovala. Nyní je tak velice pravděpodobné, že česká ekonomika za celý letošní rok 2023 ve srovnání s rokem 2022 mírně poklesne s tím, že ani aktuální výhled na příští rok 2024 není v tuto chvíli příliš optimistický. Zároveň jsme nyní z celé Evropské unie jedinou ekonomikou, která se zatím nedostala na předpandemickou úroveň.
Ve středu byl zveřejněn český index nákupních manažerů PMI v průmyslovém sektoru za říjen. Tento veledůležitý index přitom v rámci průmyslového sektoru hodnotí aktuální situaci a výhled do následujících měsíců. Zveřejněné číslo investory příliš nepotěšilo. Hodnota 42,0 bodů v říjnu byla sice mírně lepší než 41,7 bodů v září, nicméně konsenzus trhu počítal s o něco výraznějším zlepším na 42,4 bodů. Klíčovým závěrem v každém případě je, že český index PMI zůstává velice hluboko pod kritickou hranicí 50 bodů, která odděluje ekonomickou expanzi od ekonomické recese průmyslového sektoru. Pokud jde o detaily tohoto reportu, tak pokračující pokles českého průmyslového sektoru byl tažen dalším poklesem aktuální průmyslové produkce a poklesem nových průmyslových objednávek. V českém průmyslovém sektoru také klesal počet zaměstnanců, a to druhým nejrychlejším tempem od června 2020. Pokud jde o výhled českých průmyslových podniků na následující rok, jejich očekávání jsou v tuto chvíli poměrně hodně slabá s tím, že většina českých průmyslových podniků na horizontu příštích 12 měsíců zásadní zlepšení neočekává. Zároveň je hodně citelná slabost ze strany zahraniční poptávky s tím, že nové objednávky od zahraničních obchodních partnerů také výrazně poklesly. Celkově tak tento důležitý ekonomický report jasně ilustrujte velice výraznou současnou slabost české ekonomiky s tím, že se bohužel výraznější pokles české ekonomiky v příštím roce 2024 rozhodně vyloučit nedá.
Ve středu byla zveřejněna data o plnění českého státního rozpočtu ke konci října. Kumulativní deficit českého státního rozpočtu ke konci října činil 211 mld. korun a jednalo se tak o 76 mld. korun lepší výsledek než v loňském roce 2022. Dosavadní plnění letošního státního rozpočtu tak poměrně pravděpodobně indikuje, že schválený deficit ve výši 295 mld. korun za celý letošní rok by mohl být splněn s tím, že tato hodnota by v poměru k nominálnímu HDP odpovídala přibližně 4 %.
Ve středu rovněž proběhlo zasedání americké centrální banky Fed. Zasedání přitom nepřineslo žádné zásadní překvapení s tím, že Fed ponechal základní úrokovou sazbu fed funds rate na nezměněné úrovni v pásmu 5,25-5,50 %. Připomeňme, že poslední zvýšení úrokových sazeb Fed provedl v červenci. V tuto chvíli se domníváme, že v rámci aktuálního cyklu již Fed dále úrokové sazby pravděpodobně zvyšovat nebude a že je do následujících měsíců nejpravděpodobnějším scénářem stabilita sazeb.
Ve čtvrtek proběhlo zasedání České národní banky. Česká měnová autorita ponechala základní úrokovou sazbu, dvoutýdenní repo sazbu, na 7%, a to přesto, že konsenzus trhu očekával snížení o čtvrt procentního bodu. Rozhodnutí o ponechání sazeb na stávající úrovni bylo 5:2, když dva členové bankovní rady hlasovali pro pokles sazeb o 25 bazických bodů. Na tiskové konferenci potvrdil guvernér Aleš Michal jestřábí postoj většiny bankovní rady, který souvisí s obavami z inflačního vývoje v příštím roce. Ohledně prosincového zasedání řekl, že bankovní rada se bude rozhodovat mezi stabilitou sazeb a jejich snížením. Česká národní banka rovněž představila novou makroekonomickou prognózu. Očekávaný vývoj české ekonomiky v příštím roce se posunul poněkud stagflačním směrem. ČNB totiž v předcházející srpnové prognóze očekávala, že česká ekonomika v roce 2024 vzroste o 2,3 %, zatímco v nové zimní prognóze předpokládá růst českého HDP pouze o 1,2 %. A pokud jde o inflaci, ČNB zvýšila prognózu průměrné inflace na příští rok z 2,1 % na 2,6 %. Slabší očekávaný růst HDP a vyšší očekávaná inflace tak odpovídají určitým stagflačním tendencím v české ekonomice.
Prognóza ČNB – podzim 2023
A nyní jedna velice zajímavá infografika z dílny společnosti Visual Capitalist, která znázorňuje 25 největších akciových burz na světě, a to podle tržní kapitalizace, tedy celkové tržní hodnoty obchodovaných společností. Na prvním místě je burza v New Yorku NYSE (New York Stock Exchange), na druhém místě je americká burza zaměřená na technologické společnosti NASDAQ a konečně na třetím místě je evropské burzovní uskupení Euronext, které sdružuje sedm akciových burz v Evropě (Amsterdam, Brusel, Dublin, Lisabon, Milán, Oslo a Paříž).
Pokud jde o vývoj na finančních trzích v minulém týdnu, akcie i dluhopisy zaznamenaly velice silný růst, a to přesto, že nová makroekonomická data ze světové ekonomiky byla spíše slabší.
Na měnových trzích poměrně výrazně oslabil americký dolar. Dolarový index DXY, který měří výkonnost dolaru vůči koši dalších hlavních světových měn, především euru a jenu, poklesl o 1,4 % na 105,0 bodů. Vůči euru dolar oslabil o 1,6 % na 1,073 USD/EUR. Koruna posílila vůči dolaru o 2,6 % na 22,81 CZK/USD a vůči euru posílila o 1,0 % na 24,42 CZK/EUR.
Nejširší globální akciový index MSCI All Country World připsal velice silný zisk 5,3 %. Přitom ze sledovaných akciových indexů připsal největší zisk index největších amerických technologických akcií NYSE FANG+, který přidal dokonce 6,8 %. Na druhou stranu nejslabší zisk zaznamenaly čínské akcie, jejichž index MSCI China přidal pouze 1,1 %.
Nejširší globální dluhopisový index Bloomberg Global-Aggregate posílil o 1,9 %, přičemž průměrný globální dluhopisový výnos do doby splatnosti poklesl o 18 bazických bodů na 4,14 %. Index českých vládních dluhopisů pak přidal 1,3 %.
Globální komoditní index Bloomberg Commodity poklesl o 0,3 % a cena severomořské ropy Brent poklesla o 6,2 % na 85 dolarů za barel.
Michal Stupavský
Investiční stratég