Český statistický úřad v úterý zveřejnil předběžný odhad HDP za 4. čtvrtletí a celý rok 2023. Ve 4. čtvrtletí česká ekonomika vzrostla o 0,2 % mezikvartálně, tedy ve srovnání s předchozím 3. čtvrtletím, což bylo přesně v souladu s analytickým konsenzem trhu. Podle vyjádření ČSÚ byl růst českého HDP ve 4. čtvrtletí podpořen především zahraniční poptávkou a po dlouhé době také výdaji na konečnou spotřebu domácností. Za celý rok 2023 pak česká ekonomika ve srovnání s rokem 2022 poklesla o 0,4 %. Podle vyjádření ČSÚ byl tento nepříznivý celoroční výsledek ovlivněn poklesem výdajů na konečnou spotřebu domácností a změnou stavu zásob.
Celkově nově zveřejněná data dále potvrzují, že stagnace české ekonomiky pokračuje a k žádnému výraznějšímu oživení zatím nedošlo. Také přitom platí, že je česká ekonomika jedinou ekonomikou z celé Evropské unie, která se zatím stále nedostala nad předpandemickou úroveň ze 4. čtvrtletí 2019.
Německý statistický úřad Destatis v úterý zveřejnil data za HDP za 4. čtvrtletí a celý rok 2023. Ve 4. čtvrtletí německá ekonomika poklesla o 0,3 % mezikvartálně, přičemž se oproti 3. čtvrtletí výrazně zhoršila dynamika korporátních investic (CAPEXy). Za celý rok 2023 pak německá ekonomika poklesla taktéž o 0,3 %. Při pohledu na dlouhodobý graf vývoje německého HDP je pak evidentní, že německá ekonomika, stejně jako ta česká, v posledních letech více či méně stagnuje.
Mezinárodní měnový fond v úterý zveřejnil novou kvartální prognózu světové ekonomiky (WEO – World Economic Outlook). Světová ekonomika by měla letos vzrůst o 3,1 % s tím, že hlavním hospodářským motorem budou i nadále rozvíjející se ekonomiky, které by měly přidat 4,1 %, zatímco rozvinuté ekonomiky by měly přidat „pouze“ 1,5 %. Z největších ekonomiky by se přitom i nadále nejvíce mělo dařit Indii (6,5 %) a Číně (4,6 %). Na druhou stranu by se mělo letos nejméně dařit eurozóně (0,9 %) a především Německu (0,5 %), což rozhodně není příznivá zpráva pro Českou ekonomiku, která je na ekonomiku eurozóny velice silně navázána. Pokud jde o průměrnou globální míru inflace, ta by měla letos dosáhnout 5,8 % po loňských 6,8 %.
Ve čtvrtek byl zveřejněn klíčový konjunkturální průzkum českého průmyslového sektoru, index nákupních manažerů PMI (Purchasing Managers Index) v průmyslu za leden. Přestože index vzrostl z prosincových 41,8 bodů na 43,0 bodů, stále se nacházel hluboko pod klíčovou 50-bodovou hranicí, která odděluje ekonomickou expanzi od ekonomické kontrakce. V průběhu ledna tak pokračovaly nepříznivé trendy z předchozího období. Průmyslová výroba dále výrazně klesala, stejně jako prodeje průmyslových podniků, a to kvůli velice utlumeným domácím i zahraničním poptávkovým podmínkám. Co se týče výhledu do následujících měsíců, nepříznivá byla zejména skutečnost, že na začátku roku opět klesly nové objednávky. V důsledku toho české průmyslové podniky pokračovaly v propuštění zaměstnanců. Celkově můžeme říci, že se český průmyslový sektor nachází ve výrazném útlumu již od června 2022, kdy se index PMI poprvé v aktuálním hospodářském cyklu dostal pod 50-bodovou hranici. Situace českého průmyslového sektoru přitom plně koresponduje se situací v Německu, kde se index PMI v průmyslu již také přibližně rok a půl nachází pod 50-bodovou hranicí, přičemž hodnota německého indexu PMI za průmyslový sektor v lednu činila také velice deprimovaných 45,5 bodů.
Pokud jde o vývoj na finančních trzích v minulém týdnu, dařilo se akciím i dluhopisům. Nejširší globální akciový index MSCI All Country World připsal zisk 0,9 %. Nejvíce se přitom dařilo největším americkým technologickým titulům, jejichž index Magnificent 7 připsal zisk 4,9 %. Na druhou stranu největší ztrátu zaznamenaly čínské akcie, jejichž index MSCI China odepsal 3,8 %. Nejširší globální dluhopisový index Bloomberg Global Aggregate připsal zisk 0,4 %, přičemž průměrný globální dluhopisový výnos do doby splatnosti poklesl o 5 bazických bodů na 3,65 %. Index českých vládních dluhopisů pak připsal zisk 1,2 %.
Co náš čeká tento týden?
- V úterý zveřejní Český statistický úřad data o průmyslové produkci za prosinec. Analytický konsenzus očekává meziroční pokles o 7 % s tím, že by se tak měl potvrdit silně negativní trend z předchozích měsíců, včetně velice slabé úrovně klíčového indexu nákupních manažerů PMI, který v lednu dosáhl pouhých 43,0 bodů.
- Ve středu zveřejní Český statistický úřad data o maloobchodních tržbách za prosinec. Analytický konsenzus očekává meziroční růst o 1 % s tím, že by se tak měla potvrdit relativně hodně slabá dynamika z předchozích měsíců. Klíčovým negativním faktorem je v tomto ohledu skutečnost, že podle dat Českého statistického úřadu za poslední dva roky kvůli extrémní inflaci poklesly reálné inflačně očištěné mzdy o přibližně 10 %.
- Ve středu zveřejní německý statistický úřad Destatis data o průmyslové produkci za prosinec. Analytický konsenzus očekává meziroční pokles o 2 % s tím, že by se tak měl potvrdit silně negativní trend z předchozích měsíců, včetně velice slabé úrovně klíčového indexu nákupních manažerů PMI, který v lednu dosáhl pouhých 45,5 bodů.
- Klíčová událost čeká na investory ve čtvrtek, kdy proběhne zasedání České národní banky. Analytický konsenzus očekává pokles základní úrokové sazby, dvoutýdenní repo sazby, o půl procentního bodu, z aktuálních 6,75 % na 6,25 %.
Michal Stupavský
Investiční stratég