Minulé pondělí Český statistický úřad zveřejnil inflační data za duben. Cenové tlaky v české ekonomice v minulém měsíci překvapily výrazně negativně, když meziměsíční i meziroční inflace vystřelila poměrně prudce nahoru. Meziměsíční inflace, tedy oproti březnu, vzrostla z 0,1 % na 0,7 % a meziroční inflace vzrostla z 2,0 % na 2,9 %, tedy až k horní hranici tolerančního pásma ČNB.
ČNB komentovala dubnovou meziroční inflaci následovně: „Dubnová meziroční inflace byla ve srovnání s jarní prognózou ČNB o 0,4 procentního bodu vyšší. Dominantně se na této odchylce podílel vývoj cen potravin. Zatímco prognóza předpokládala v dubnu pokračující, i když zmírňující se meziroční pokles cen potravin, ve skutečnosti potraviny lehce zdražily.“
Podle mého názoru dubnová inflace jednoznačně ukázala, že inflační požár zatím pravděpodobně zcela uhašen není a že bude Bankovní rada ČNB na následujících zasedáních pravděpodobně opatrnější s tím, že bude dvoutýdenní repo sazbu snižovat už pouze těmi nejmenšími možnými kroky, tedy po čtvrt procentním bodu. To by zároveň plně odpovídalo dosavadní komunikaci členů Bankovní rady, kteří se doposud vesměs vyjadřovali v tom smyslu, že budou muset zůstat hodně ostražití s tím, že období prakticky nulových úrokových sazeb ČNB se již velice pravděpodobně opakovat nebude.
Ve středu byla zveřejněna americká inflace za duben. Všechny zveřejněné hodnoty byly víceméně v souladu s očekáváním analytiků. Meziměsíční celková inflace i jádrová inflace poklesla z 0,4 % na 0,3 %, takže došlo k určitému poklesu. Nicméně i tak se tato hodnota v trendovém anualizovaném vyjádření pohybuje poměrně výrazně nad dvouprocentním inflačním cílem Fedu a tudíž zatím velice pravděpodobně stále není snížení základní úrokové sazby fed funds rate na pořadu dne.
Přitom finanční trhy prostřednictvím derivátových kontraktů Fed Funds Futures nyní zaceňují první snížení fed funds rate o čtvrt procentního bodu na zářijovém, resp. listopadovém zasedání Fedu.
Zdroj: Bloomberg
Britská analytická společnost Oxford Economics publikovala aktualizovaný graf kumulované dynamiky HDP zemí Evropské unie od posledního předpandemického období ve čtvrtém čtvrtletí 2019. Česká ekonomika je bohužel i nadále jednoznačně na posledním místě s tím, že jako jediná ekonomika z celé Evropské unie je stále pod předpandemickou úrovní. Na druhou stranu Polsko předvedlo kumulativní růst ekonomiky o přibližně 11 %, a Maďarsko a Slovensko o 6 %. Celá eurozóna pak kumulativně vzrostla o přibližně 4 %.
Pokud jde o české vládní dluhopisy (CZGB), aktuálně činí výnos do doby splatnosti dvouleté i desetileté splatnosti shodně 4,2 %, takže sklon výnosové křivky neboli časová či maturitní prémie (term premium) je nyní nulová. Přitom dlouhodobý medián časové prémie činí 1,0 %, což zároveň také odpovídá investiční argumentaci v tom smyslu, že dluhopis s delší splatností by měl nést vyšší výnos do doby splatnosti kvůli většímu riziku za vždy poněkud nejistý budoucí vývoj inflace či deficitu státního rozpočtu, který zásadní ovlivňuje emisní aktivitu Ministerstva financí na primárním trhu. Současnou úroveň maturitní prémie, na úrovni 0 %, proto stále považujeme za příliš nízkou. A toto je přitom jeden z klíčových důvodů, proč u českých vládních dluhopisů stále udržujeme silně podváženou duraci neboli úrokové riziko, neboli proč preferujeme kratší splatnosti a dluhopisové emise s pohyblivým úročením (FRN), případně peněžní trh prostřednictvím dvoutýdenních repo operací s ČNB.
Pokud jde o vývoj na finančních trzích v minulém týdnu, pozitivní nálada na akciových trzích z předcházejícího týdne pokračovala. Globální akciový index MSCI All Country World připsal zisk 1,6 s tím, že nejúspěšnějším regionálním trhem byla Čína, jejíž index MSCI China připsal vysoce nadprůměrný zisk 3,9 %. Zároveň si nové historické maximum připsal hlavní americký akciový index S&P 500, který poprvé uzavřel nad hranicí 5300 bodů.
Velmi dobře se také dařilo dluhopisům, když globální dluhopisový index Bloomberg Global-Aggregate připsal zisk 0,7 %, přičemž průměrný globální dluhopisový výnos do doby splatnosti poklesl o 4 bazické body na 3,90 %. Výjimkou ovšem byly české vládní dluhopisy, jejichž index odepsal 0,4 %.
Dařilo se i komoditním trhům, když globální komoditní index Bloomberg Commodity posílil o 3,0 %. Nového historického maxima přitom dosáhlo zlato, když poprvé uzavřelo nad úrovní 2400 dolarů za trojskou unci. Navíc mimořádný týden zažilo také stříbro, jehož cena za minulý týden posílila o téměř 10 %.
Michal Stupavský
Investiční stratég