Český statistický úřad v úterý zveřejnil data o inflaci za květen. Meziměsíčně, tedy oproti dubnu, spotřebitelské ceny v české ekonomice v celkovém úhrnu nedoznaly prakticky žádné změny (0,0 %).
ČSÚ komentoval meziměsíční stabilitu cenové hladiny následovně: „Meziměsíčně se celková cenová hladina v květnu nezměnila. Cenový vývoj byl však v jednotlivých oddílech spotřebního koše odlišný. V oddíle doprava klesly ceny pohonných hmot a olejů o 1,8 %. V oddíle bytové vybavení, zařízení domácnosti se snížily ceny přístrojů a spotřebičů pro domácnost o 1,6 % a ceny zboží a služeb pro běžnou údržbu domácnosti o 1,1 %. Vývoj cen v oddíle rekreace a kultura byl ovlivněn poklesem cen dovolených s komplexními službami o 1,7 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly meziměsíčně nižší ceny drůbežího masa o 2,0 %, vepřového masa o 1,7 % a vajec o 4,6 %. Na zvyšování celkové hladiny spotřebitelských cen působil v květnu především růst cen v oddíle stravování a ubytování, kde se zvýšily ceny stravovacích služeb o 0,4 % a ubytovacích služeb o 2,2 %. Z potravin byly vyšší zejména ceny másla o 4,4 % a brambor o 6,1 %.
Ceny zboží úhrnem klesly o 0,2 %, zatímco ceny služeb o 0,2 % vzrostly.“
V meziročním srovnání pak inflace činila 2,6 % a pohybovala se tak v horní části tolerančního pásma ČNB (1-3 %).
ČSÚ komentoval meziroční inflaci na úrovni 2,6 % následovně: „Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v květnu o 2,6 %, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v dubnu. Toto zpomalení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno zejména cenami v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Ceny mouky byly v květnu nižší o 23,5 % (v dubnu pokles o 19,1 %), masa o 5,8 % (v dubnu pokles o 3,9 %), vajec o 23,5 % (v dubnu pokles o 15,5 %), ovoce o 6,7 % (v dubnu pokles o 2,8 %). Ceny nealkoholických nápojů zmírnily svůj meziroční růst na 4,0 % (v dubnu růst o 5,4 %).
Na meziroční růst cenové hladiny měly v květnu největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde vzrostly ceny nájemného z bytu o 7,2 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 4,6 %, vodného o 10,9 %, stočného o 10,5 %, elektřiny o 11,1 % a tepla a teplé vody o 3,6 %. Ceny zemního plynu meziročně klesly o 6,6 % a tuhých paliv o 3,9 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle doprava zejména vlivem růstu cen pohonných hmot a olejů o 10,8 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák byly vyšší ceny lihovin o 6,1 %, vína o 1,1 %, piva o 6,3 % a tabákových výrobků o 7,3 %. V oddíle stravování a ubytování vzrostly ceny stravovacích služeb o 7,5 % a ubytovacích služeb o 10,2 %. Na meziroční snižování celkové cenové hladiny měly největší vliv ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje (pokles o 3,7 %).
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 1,0 % (v dubnu též o 1,0 %).
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,9 % a ceny služeb o 5,3 %.“
ČNB komentovala květnovou inflaci následovně: „Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla cenová hladina v květnu 2024 meziročně o 2,6 %. Oproti předchozímu měsíci přitom meziroční růst spotřebitelských cen zpomalil o 0,3 procentního bodu. Inflace se tak po dubnovém zvýšení následně opět přiblížila k 2% cíli ČNB.
V pokračujícím odeznívání jádrové inflace, které trvá již druhým rokem, se projevuje nejen nízký růst cen zahraničních vstupů, ale také předchozí déletrvající útlum domácí poptávky ovlivněný i přísnou měnovou politikou ČNB. Dochází přitom k poklesu ziskových přirážek výrobců, prodejců a poskytovatelů služeb k jejich nákladům. S přispěním toho došlo v květnu k zastavení růstu cen zboží. Naopak tempo růstu cen služeb nepatrně zrychlilo, a nadále se tak nachází na zvýšené úrovni. Dynamika imputovaného nájemného zůstala na nízkých hodnotách vlivem jen pozvolného oživování realitního trhu.
Ceny potravin se dostaly po předchozím jednorázovém zvýšení do opětovného mírného poklesu v důsledku zlevňování světových agrárních komodit i domácí zemědělské výroby. V meziročním vyjádření přetrvává zvýšená dynamika cen pohonných hmot, ty však již proti předchozímu měsíci zlevňovaly díky poklesu cen ropy na světových trzích a posílení koruny. Meziroční růst regulovaných cen v květnu dle očekávání lehce zpomalil, což souviselo se zlevňováním energií spojených s bydlením.
Meziměsíčně se cenová hladina v květnu nezměnila. Nevýznamné cenové pohyby v rámci většiny oddílů spotřebního koše se vzájemně vykompenzovaly. Květnová meziroční inflace byla prakticky ve shodě s jarní prognózou ČNB. Podle ní se inflace bude v průběhu celého letošního roku pohybovat na dohled 2% cíle.“
Ve středu byla zveřejněna data o americké inflaci za květen. Zveřejněné hodnoty byly vesměs o něco nižší, než očekával konsenzus trhu. Meziměsíční jádrová inflace poklesla na 0,2 % a anualizovaná jádrová inflace za poslední tři měsíce poklesla na 3,6 %.
Uvidíme, jak se bude americká inflace vyvíjet v následujících měsících. Následující graf ukazuje, že v 70. letech jsme byli svědky dvou velkých inflačních vln. Domnívám se, že jsou v tuto chvíli přítomny tři významné sekulární faktory, kde by mohly druhou velkou inflační vlnu v USA v následujícím období skutečně způsobit:
- Americká vláda nyní hospodaří s doslova gigantickým rozpočtovým deficitem, který se pohybuje okolo 6 % HDP. Prostřednictvím rozpočtového deficitu se do americké ekonomiky dostávají nově "vytvořené" peníze, což podporuje inflační tlaky.
- Jsme svědky pokračující deglobalizace, tedy snah o zkracování dodavatelsko-odběratelských řetězců a přesouvání průmyslových kapacit z Evropy do USA. I tato skutečnost má pro americkou ekonomiku silný proinflační charakter.
- Nepříznivý demografický trend v podobě stárnutí populace.
Navíc podle analýzy společnosti S&P Global jsou inflační tlaky ve světové ekonomice i nadále poměrně hodně silné s tím, že by míry inflace v klíčových ekonomikách v následujícím období nějak výrazně klesat neměly. Předstihové inflační indikátory naopak spíše naznačují mírné zrychlování měr inflace v průběhu následujících měsíců.
Vývoj průměrné globální míry inflace, tak jak ji počítá agentura Bloomberg, můžete pozorovat na následujícím grafu. Z grafu je přitom poměrně jasně patrné, že globální dezinflační proces v průběhu letošního roku poměrně výrazně zpomalil s tím, že se v posledních měsících průměrná globální míra inflace pohybuje kolem 5,5 % a to již prakticky zcela bez pokračování klesajícího trendu. Troufám si proto tvrdit, že centrální banky svůj boj nad silně zvýšenou inflací ještě zdaleka zcela nevyhrály.
Ve středu proběhlo zasedání americké centrální banky Fed. Americká měnová autorita v souladu s očekáváním trhu ponechala základní úrokovou sazbu, fed funds rate, na úrovni 5,50 %. V doprovodném komentáři Fed uznal, že inflace zůstává zvýšená nad dvouprocentním cílem.
Fed zároveň zveřejnil novou makroekonomickou prognózu. Americká ekonomika by měla růst přibližně dvouprocentním tempem, míra nezaměstnanosti by měla být relativně stabilní kolem 4 % a inflace by se měla přiblížit dvouprocentnímu cíli v průběhu příštího roku.
Zdroj: Fed
Co se týče aktuálního tržního očekávání na vývoj nastavení americké měnové politiky, tak podle derivátových kontraktů Fed Funds Futures nyní finanční trhy zaceňují první snížení fed funds rate o čtvrt procentního bodu na listopadovém zasedání s tím, že hned na následujícím prosincovém zasedání by mělo následovat další snížení.
Zdroj: Bloomberg
Pokud jde o americký akciový trh, tak jeho koncentrace je skutečně rekordní. Jak totiž ukazuje hlavní ekonom private equity skupiny Apollo Global Management Torsten Slok, deset největších akciových titulů podle tržní kapitalizace nyní tvoří rekordních 35 % tržní kapitalizace celého indexu S&P 500. Pokud by se náhodou těmto největším titulům v následujícím období přestalo dařit, takový vývoj by zcela jistě mohl stáhnout dolů celý americký akciový trh.
V tomto ohledu zveřejnil rovněž velice zajímavý graf makrostratég Tavi Costa z americké investiční společnosti Crescat Capital. Na grafu vidíme, že váha technologického sektoru v rámci amerického akciového indexu S&P 500 podle tržní kapitalizace při vrcholu technologické bubliny v březnu 2000 činila 34 %. V tuto chvíli, v červnu 2024, pak tento podíl činí 33 %. V tomto ohledu proto současná situace na americkém akciovém trhu skutečně nápadně znovu připomíná akciovou bublinu.
Celkově proto nyní považujeme americké akcie z technologického sektoru za velice výrazně předražené a z tohoto důvodu se jim v našich investičních portfoliích snažíme spíše vyhýbat. Na druhou stranu se nám stále hodně libí akcie na rozvíjejících se trzích (emerging markets), které jsou nyní skutečně podstatným způsobem levnější, když se jejich průměrný valuační diskont vůči indexu NASDAQ nyní pohybuje kolem 60 %, což je i v historickém srovnání velice silně nadprůměrná hodnota. A pokud jde o očekávaný růst korporátních zisků (earnings per share – EPS) na horizontu následujících 12 měsíců, tak ten je u obou indexů – NASDAQ a MSCI Emerging Markets – relativně srovnatelný.
Zdroj: Bloomberg
Pokud jde o vývoj na finančních trzích v minulém týdnu, dařilo se všem hlavním třídám investičních aktiv. Globální akciový index MSCI All Country World posílil o 0,4 %, nicméně se dařilo především americkým akciím (S&P 500 +1,6 %), zatímco index neamerických akcií zaznamenal ztrátu (MSCI All Country World ex-US -1,7 %). Globální dluhopisový index Bloomberg Global-Aggregate pak posílil o 0,5 % a globální komoditní index Bloomberg Commodity Total Return posílil o 0,7 %.
Michal Stupavský
Investiční stratég