Evropský statistický úřad Eurostat ve středu zveřejnil prosincová inflační data za všechny členské země Evropské unie a to na bázi harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (Harmonized Index of Consumer Prices – HICP). Česká inflace byla nejvyšší z celé EU na úrovni 7,6 % meziročně, přičemž průměr celé EU činil 3,4 %, tedy ani ne polovinu české hodnoty.
Přitom za poslední čtyři roky vzrostla cenová hladina v české ekonomice o zcela bezprecedentních 35 %! Klíčový byl v tomto ohledu rok 2022, kdy vzrostla cenová hladina o 16 %.
Německý statistický úřad Destatis v pondělí zveřejnil
data o německém HDP za čtvrté čtvrtletí a celý rok 2023. Ve čtvrtletím čtvrtletí poklesla německá ekonomika mezikvartálně, tedy oproti třetímu čtvrtletí, o 0,3 %. Třetí kvartál pak byl revidován o desetinu procenta nahoru z -0,1 % na 0,0 %. Německé ekonomika tak jenom velice těsně unikla recesi, která je definována jako pokles HDP ve dvou kvartálech za sebou.
Za celý rok 2023 německá ekonomika poklesla o 0,3 % po růstu o 1,8 % v roce 2022. Zároveň bylo německé HDP v roce 2023 oproti předpandemickému roku 2019 vyšší pouze o 0,7 %, což jednoznačně indikuje výraznou dlouhodobou stagnaci německého hospodářství.
Německá ekonomika se přitom bohužel graduálně deindustrializuje. Následující graf znázorňuje bazický index německé průmyslové výroby na bázi měsíčních dat. Aktuální úroveň německé průmyslové produkce je totiž na stěží uvěřitelné úrovni z roku 2010 a 13 % pod historickým maximem z roku 2017! Jednoznačně se tak ukazuje, že v mezinárodním srovnání naprosto nekonkurenceschopné ceny energií, včetně politiky zelené tranzice (Energiewende / Green deal), a obrovská byrokracie si již skutečně na německém hospodářství začínají vybírat krutou daň.
Zdroj: Bloomberg
Pokud jde o českou průmyslovou produkci, tak ta je na tom oproti té německé o něco lépe, když je od roku 2017 zjevná alespoň stagnace. I tak to ovšem rozhodně také není žádná velká hitparáda.
Zdroj: Bloomberg
Na druhou stranu například čínská průmyslová produkce vzrostla podle posledních dostupných dat Mezinárodního měnového fondu od roku 2010 do listopadu 2022 o 126 %!
Zdroj: Bloomberg
Při pohledu na regionální akciové valuace je evidentní, že mezi nejatraktivněji oceněné regiony v současnosti patří především střední Evropa, Latinská Amerika a Čína. Tyto regiony jsou velice atraktivně oceněny jak na absolutní bázi, tedy vůči nejširšímu globálnímu akciovému indexu MSCI All Country World, tak i na relativní historické bázi vůči jejich dlouhodobým 10-letým průměrům. Co se týče například střední Evropy, její P/E nyní činí 6,7x, což je 63% diskont vůči globálnímu indexu s P/E 18,3x. Zároveň jsou nyní valuace ve střední Evropě oproti dlouhodobému 10-letému průměru na úrovni 11,2x o 40 % nižší. Na druhou stranu jako nejméně atraktivně oceněné se nyní zdají být americké akcie a obecně globální růstové akcie (growth). Například široký americký index technologických akcií NASDAQ se nyní obchoduje s P/E 36,0x, což znamená extrémní prémii vůči globálnímu indexu na úrovni 97 %! Zároveň je aktuální valuace indexu NASDAQ oproti svému dlouhodobému 10-letému průměru na úrovni 27,4x vyšší o velice výrazných 31 %.
Zatímco ve střednědobém horizontu jsou pro akciovou výkonnost klíčové valuace, resp. jejich změny, v dlouhodobém horizontu je pro akciovou výkonnost naprosto klíčová dynamika korporátních zisků (EPS – earnings per share). Následující graf tuto zásadní skutečnost ukazuje na příkladu amerického akciového trhu. V dlouhém časovém horizontu akciové trhy skutečně velmi těsně sledují dynamiku, resp. růst korporátních zisků. Jedná se tedy o tzv. kladnou korelaci. Tato korelace ovšem samozřejmě není zdaleka dokonalá a ve střednědobém až krátkodobém horizontu intenzita tohoto vztahu kolísá, což se projevuje kolísáním akciových valuací, např. klíčového poměru P/E. Jinak řečeno, v dlouhodobém horizontu rozhodují finanční korporátní fundamenty, zatímco v kratších časových periodách se finanční korporátní fundamenty tolik nemění s tím, že prim hrají právě pohyby ve valuacích, které odrážejí primárně investiční sentiment investorů, resp. jejich aktuální postoj k investičnímu riziku.
Pokud jde o vývoj na finančních trzích v minulém týdnu, hlavní americký akciový index S&P 500 dosáhl v pátek nového historického maxima na úrovni 4840 bodů a překonal tak předchozí maximum ze 4. ledna 2022. Za celý týden si pak index S&P 500 připsal zisk 1,2 %, nicméně nejširší globální akciový index MSCI All Country World zaznamenal nepatrnou ztrátu -0,1 %. Minulý týden se vůbec nedařilo dluhopisům, neboť nejširší globální dluhopisový index Bloomberg Global-Aggregate odepsal na dluhopisové poměry významných 1,4 %.
Michal Stupavský
Investiční stratég