Pokud jde o inflační výhled české ekonomiky na rok 2024, aktuální prognóza České národní banky očekává, že se bude inflace v průběhu příštího roku v průměru pohybovat již poblíž dvouprocentního inflačního cíle. Konkrétně nyní Česká národní banka očekává, že průměrná míra inflace za celý rok 2024 bude činit 2,1 %. V tomto ohledu je velice zajímavé, že Mezinárodní měnový fond ve své poslední prognóze očekává podstatně vyšší průměrnou míru inflace za celý příští rok, a to na úrovni 4,6 %.
My se v tuto chvíli domníváme, že blíže skutečné české inflační realitě roku 2024 bude nakonec prognóza Mezinárodního měnového fondu, a to z toho důvodu, že fundamentální inflační tlaky jsou i nadále v české ekonomice poměrně hodně silné. Spatřujeme přitom dva klíčové proinflační faktory. Zaprvé je to stále velice silně zvýšený rozpočtový schodek české vlády, který kumulativně od začátku letošního roku do konce září činil 181 miliard korun. Druhým úzce souvisejícím proinflačním faktorem je pak stále poměrně hodně robustní růst české peněžní zásoby, jejíž meziroční tempo na konci září činilo 8 %. V tomto ohledu proto nyní považujeme případnou diskusi o začátku snižování základních úrokových sazeb ČNB za hodně předčasnou.
Zároveň jsme toho názoru, že by měla trendově být základní úroková sazba centrální banky v reálném inflačně očištěném vyjádření kladná na úrovni minimálně 2 %. Pokud vezmeme v úvahu, že zářijová inflace v české ekonomice činila 6,9 %, pak by měla být v tuto chvíli repo sazba ČNB na úrovni minimálně 9 %. Zároveň totiž platí, že pokud jsou základní úrokové sazby centrálních bank v reálném inflačně očištěném vyjádření delší dobu hluboko v mínusu, v ekonomice začnou mít velice silnou tendenci bujet různé fundamentální strukturální nerovnováhy jako špatná alokace vzácných ekonomických zdrojů či příliš intenzivní používání dluhového kapitálu. V Česku jsme to pak v posledních letech mohli velmi intenzivně pozorovat u realitních developerů, kteří se v pandemickém období rekordně nízkých úrokových sazeb až příliš začali spoléhat na dluhový kapitál s tím, že mnohdy na financování svých projektů nepoužívali ani 10 % vlastních zdrojů. Prudký růst úrokových sazeb z posledních dvou let pak pro tyto subjekty jednoznačně představoval studenou sprchu s tím, že se mnoho z těchto ekonomických subjektů nyní dostalo do zásadních finančních problémů. Domníváme se, že by se z tohoto vývoje měla Česká národní banka poučit a napříště dlouhodobě udržovat reálnou inflačně-očištěnou základní úrokovou sazbu jasně v kladném teritoriu.
Ve středu byla zveřejněna data o čínském HDP za třetí čtvrtletí. Mezikvartální dynamika čínské ekonomiky dosáhla 1,3 %, což bylo poměrně výrazně lepší číslo oproti očekávaní trhu na úrovni 0,9 %. Zároveň došlo k výraznému zrychlení růstu druhé největší ekonomiky světa s tím, že tempo růstu ve druhém čtvrtletí činilo 0,5 %. Celkově tak můžeme rozhodně tvrdit, že čínská ekonomika zažívá stále takový růst, a jakém si můžeme v Evropě nechat pouze zdát.
V průběhu minulého týdne se obnovil velice silný trend z posledního období, jenž se týká velice silného poklesu tržních cen dluhopisů. Zrcadlově logicky také silně rostly dluhopisové výnosy do doby splatnosti. Průměrný globální dluhopisový výnos do doby splatnosti, počítaný agenturou Bloomberg, se tak dostal na nové 15-leté maximum na úrovni 4,38 %.
Pokud jde o vývoj na finančních trzích v minulém týdnu, na měnových trzích oslaboval americký dolar. Dolarový index DXY, který měří výkonnost dolaru vůči koši dalších hlavních světových měn, především euru a jenu, tak ve výsledku poklesl o 0,5 % na 106,2 bodů. Vůči euru dolar oslabil o 0,8 % na úroveň 1,059 USD/EUR. Koruna vůči dolaru posílila o 0,5 % na úroveň 23,34 CZK/USD a vůči euru nepatrně o 0,1 % oslabila na úroveň 24,71 CZK/EUR.
Akciové trhy zaznamenaly poměrně výrazné výprodeje. Nejširší globální akciový index MSCI All Country World tak ve výsledku oslabil o 2,5 %. Ze sledovaných trhů pak nejvíce oslabily čínské akcie, když jejich index MSCI China odevzdal 4,7 %. Na druhou stranu se nejvíce dařilo akciím ve střední Evropě, jejichž index CECEEUR zaznamenal solidní zisk 3,1 %.
Jak již bylo zmíněno výše, vůbec se nedařilo ani dluhopisům. Nejširší globální dluhopisový index Bloomberg Global-Aggregate totiž odepsal 1,0 %. Přitom průměrný globální dluhopisový výnos do doby splatnosti vzrostl o 15 bazických bodů na nové 15-leté maximum 4,38 %. Index českých vládních dluhopisů pak poklesl o 1,2 %.
Na druhou stranu jsme pozorovali mírně pozitivní vývoj na komoditách, když globální komoditní index Bloomberg Commodity posílil o 0,6 %. Cena severomořské ropy Brent pak vzrostla o 1,4 % na 92 dolarů za barel.
Michal Stupavský
Investiční stratég