Ve čtvrtek proběhlo řádné zasedání České národní banky a to poprvé pod vedením nového guvernéra Aleše Michla. ČNB investory nepřekvapila, když ponechala základní úrokovou sazbu, dvoutýdenní repo sazbu, na 7 %, přestože někteří, a to zejména zahraniční analytici očekávali zvýšení sazeb o čtvrt až půl procentního bodu.
ČNB zároveň představila novou makroekonomickou prognózu, podle které nás ve druhém pololetí čeká mírná recese. Zároveň by měla inflace v české ekonomice dále růst a vrcholu dosáhnout v září na 20 %. Přitom i v příštím roce nás bude inflace výrazně trápit, neboť ČNB očekává, že průměrná míra inflace v roce 2023 dosáhne přibližně 10 %. Přitom k 2% inflačnímu cíli by se měla inflace vrátit až v průběhu roku 2024.
Na finančních trzích byl v uplynulém týdnu relativní klid. Akcie v průměru mírně rostly, když nejširší globální akciový index MSCI All Country World připsal nepatrný zisk 0,3 %. Ze sledovaných regionů se nejvíce dařilo americkým technologickým titulům, jejichž index NASDAQ posílil o 2,2 %. Na druhou stranu se nedařilo regionu střední Evropy, jejíž index CECEEUR odepsal 1,1 %.
Dluhopisové trhy zaznamenaly mírnou korekci, když nejširší globální dluhopisový index Bloomberg Barclays Global Aggregate Bond odepsal 0,9 %. Na druhou stranu se poměrně hodně dařilo českým vládním dluhopisům, jejichž index posílil o solidních 1,5 %. Výnos českého vládního dluhopisu s dlouhou 10letou splatností tak ve výsledku poklesl přibližně o 20 bazických bodů na 4 %. České vládní dluhopisy s delšími splatnostmi nám momentálně nepřipadají atraktivně oceněné. Při aktuálním inflačním výhledu, v jehož rámci v následujících měsících česká inflace vystoupá na 20 %, nám 4% nominální výnos do doby splatnosti vládního dluhopisu s 10letou splatností atraktivní nepřipadá, a to i s ohledem na rekordní rozpočtový deficit české vlády a výrazně jestřábím způsobem nastavený americký Fed.
Pokud jde o komodity, těm se v průběhu minulého týdne příliš nedařilo. Globální komoditní index S&P GSCI poklesl o 6,0 %. Cena severomořské ropy Brent poklesla o 13,7 % na 95 dolarů za barel. Pokud jde o vývoj evropských burzovních kontraktů na elektřinu a plyn, cena elektřiny vzrostla o dalších 13,3 %, zatímco cena zemního plynu stagnovala.
Michal Stupavský
Investiční stratég