Správné portfolio by i dnes mělo obsahovat akcie nebo dluhopisy, navzdory vývoji na burzách. Letos ale vzrostl význam investic na peněžním trhu.
Investiční hity, které v poslední době patřily mezi nejvýnosnější, ztrácejí letos své kouzlo. Změna měnové politiky a růst úroků – obzvláště v Česku – směrují na výsluní naopak investice, které ještě loni nevynášely nic. Jak letos uvažovat při investování? „Dnes je nejlepší krátkodobou investicí úrok u ČNB. Dvoutýdenní reposazba je 5,75 %, je bezriziková. Sice zdaleka nepokrývá inflaci, ale pokud vezmu v úvahu riziko dluhopisů nebo akcií, dodatečný výnos za toto riziko není dostatečný, aby mělo smysl ho podstupovat,“ naznačuje ředitel Wealth Management David Kufa.
Jaká nálada panuje mezi vašimi klienty, investory? Bojí se příštích měsíců a prodávají, nebo naopak chtějí dokupovat akcie za levno?
Nejde to samozřejmě úplně generalizovat, ale u části z nich vidíme, že by chtěli akcie dokupovat. My je od toho trochu odrazujeme. Myslíme si, že se všechno špatné ještě neodehrálo.
Očekáváte, že akciové indexy mohou klesnout ještě hlouběji?
Zejména ve Spojených státech byl propad silný a je možné, že teď akcie měsíc nebo dva, krátkodobě, půjdou nahoru. Ale na podzim očekáváme, že mohou spadnout ještě více. Důvodem je politika Fedu, jenž kromě zvyšování sazeb také stahuje hotovost, kterou napumpoval do ekonomiky v posledních letech. K tomu se přidává prostředí extrémně vysoké inflace a slabého hospodářského růstu. Výsledkem bude nižší poptávka po výrobcích a službách firem, porostou jim náklady kvůli zdražování vstupů, ale také mzdovým tlakům. Pro firmy to bude nepříznivé prostředí, a to jsme teprve na začátku všech těchto problémů.
Týká se to i jiných trhů než těch amerických?
Není to celosvětově jednotné. Americké akcie jsou pořád hodně drahé i přesto, že letos padaly jako jedny z nejvíce. Ale třeba asijské akcie nebo obecně rozvojové trhy vůbec drahé nejsou. Ano, není to investice na rok nebo dva. Ale pokud investujete na delší dobu, je to dobrá volba. Kromě toho je valuačně atraktivní střední a východní Evropa, mimo jiné proto, že zlevnila po pádu na začátku války na Ukrajině. Čili abych to shrnul – jako celek jsme u akcií opatrní, ale dají se najít segmenty, které z dlouhodobého hlediska potenciál mají. Z krátkodobého pohledu bych ale na riziko příliš nespekuloval.
Rozhodující roli hraje investiční horizont. Jakou strategii byste letos doporučoval dlouhodobým investorům?
Rada se vlastně neliší, ať jsme před růstem, nebo poklesem akcií: klíčové je stanovit si dobu, jak dlouho peníze nepotřebuji, podle toho zvolit vhodný mix mezi rizikovými a konzervativními aktivy a každou složku dobře diverzifikovat. Obecně platí, že čím delší horizont investice máme, tím více rizika můžeme podstoupit (a tím větší šanci na vyšší výnos získat). To jsou staré, ale pořád platné poučky, a kdo se jimi neřídí, většinou v dlouhém horizontu „prohrává“. Kdo se jich drží, nesplete se. Máme řadu klientů, kteří zažili dvě tři finanční krize, krátkodobě byli i hodně v minusu, ale díky dodržení strategie jsou dnes v zisku.
Co má dělat někdo, kdo investování úspor kvůli nízké inflaci neřešil, ale teď už s tím chce něco dělat? Má šanci ochránit peníze před znehodnocením?
Současnou inflaci, která je vysoko nad deseti procenty ročně, investováním není možné ani dorovnat, natož porážet, pokud nechci podstupovat nepřiměřeně vysoká rizika. Ale určitě má smysl snažit se míru znehodnocení peněz alespoň snížit.
I pro velmi konzervativního investora se kromě dnes už lépe úročených spořicích nebo termínovaných účtů otevírá jedna zajímavá příležitost, a to díky politice České národní banky. Existují fondy kvalifikovaných investorů, které jsou schopné ukládat peníze u centrální banky, což běžný člověk udělat nemůže. Tuto příležitost jsme vycítili i my a založili jsme fond Conseq depozitní+, který prostředky z velké části umisťuje do centrální banky, aktuálně za sazbu 5,75 %. Podmínkou pro vstup je však minimální výše investice jeden milion korun.
Jak se letos bude dařit dluhopisům?
Otevírá se zajímavé okénko, kdy lze zase vsadit na dluhopisové fondy a očekávat po mnoha letech slušný výnos. A týká se to i těch konzervativnějších. Český státní dluhopis před rokem nesl něco pod jedno procento, dnes je to kolem pěti procent. Vzrostly úrokové sazby na trhu, takže se dráž financuje i stát. Nicméně čekáme, že růst dluhopisových výnosů (tedy pokles cen) letos ještě potrvá. Světové centrální banky jsou v prostředí nejvyšší inflace za desítky let teprve na začátku cyklu zvyšování sazeb.
Do budoucna bude tedy zajímavé uložit peníze u fondů, které do bondů investují. Mohou nabízet o pět nebo šest procentních bodů lepší výnos než ještě nedávno.
V minulých letech byly kvůli nulovým úrokům zajímavé investice do nemovitostí. Investiční byty vynášely přes pět procent, dobré výnosy měly i investiční fondy zaměřené na komerční nemovitosti. Budou výhodnou investicí i v příštích letech?
Pokud chci do nemovitostí investovat napřímo, většinou to bude byt. V dnešní době to stále může mít smysl tehdy, pokud potřebuju vlastní bydlení nebo chci zajistit bydlení pro děti. Je pravděpodobné, že hodnota bytu v Praze bude za deset patnáct let výše než dnes. V minulých letech ale byla hitem investice, kdy lidé pořídili byt na hypotéku, kterou pak spláceli z pronájmu tohoto bytu. To je pěkná myšlenka, ale dnes už to příliš nevychází – hypotéky podražily, byty také a ceny nájmů zaostávají. Takže se dá počítat s výnosem dvě, maximálně tři procenta ročně. Lepší zhodnocení nabízejí i spořicí účty.
Jak si stojí komerční nemovitosti?
Máme nemovitostní fond s aktivy přes šest miliard, z poloviny ho tvoří supermarkety, dále kanceláře a průmyslové areály. V tomto fondu jsme opatrní a za aktuální ceny nechceme nakupovat. Čekáme s volnou hotovostí, kterou ukládáme u ČNB, protože proč při výnosu 5,75 % podstupovat riziko nákupu komerčních nemovitostí, když jsou ceny na vrcholu a nabízený výnos nebude vyšší? Lepší je počkat si na poklesy, které podle nás přijdou.
Proč?
Důvody mohou být stejné jako u akcií: komerční nemovitosti jsou hodně navázány na ekonomický cyklus – hlavně průmyslové parky a logistické areály. A my očekáváme ochlazení ekonomiky. Druhým důvodem pro obezřetnost je růst požadovaných výnosů v ekonomice. Dnes je bezriziková sazba 6 % a výnos komerčních nemovitostí 4 %. To prostě nevychází a nemá smysl nakupovat. Trh je zralý na pokles. Investoři budou požadovat odpovídající vyšší výnosy a těch nepůjde při relativně konstantních nájmech dosáhnout jinak než snížením ceny komerčních nemovitostí. Neříkám, že nemají budoucnost – ale dívám se na ně z pohledu investora, a proto si myslím, že přijde lepší příležitost k nákupu.
Hodně se mluví také o různých alternativních investicích. Jak velkou část portfolia by měly takové investice tvořit?
Alternativní investice by měly tvořit jen malou část, například 10 – 20 %. Za tu hlavní pořád považujeme akcie, dluhopisy a teď nově ve vyšší míře také nástroje peněžního trhu. Důležité je ale vymezit si alternativní investice – my tak označujeme aktiva, která se chovají jinak než tradiční instrumenty. Úplně nejlepší je, když dostanu do portfolia typ aktiva, jehož cena se chová nezávisle, nebo ještě lépe protichůdně k akciím a dluhopisům. To snižuje kolísavost celého portfolia a činí ho odolnějším vůči různým scénářům budoucího vývoje.
Například?
Zajímavá je třeba zemědělská půda nebo lesy. Fond investující do lesů jsme u nás založili jako jedni z prvních. To je typická, hezká, navíc zelená alternativní investice a její výnos je odpojený od finančních trhů. Zajímavé jsou také obnovitelné zdroje – proto máme fond na solární nebo větrné elektrárny. Pro investora je to perspektivní investice i díky plánu Green Deal, navíc její výnos je daný především dotacemi, a je tak do značné míry nezávislý na ekonomickém cyklu. Velmi atraktivní mohou být i některé private equity nebo venture debt fondy.
Mluvil jste o Green Dealu. Velkým tématem pro firmy je nyní ESG. Zajímá to i investory?
Jsou bezesporu investoři, které to zajímá, například různé nadace nebo církve, o jejichž finance se staráme. Ty mají své etické kodexy, ale představují menšinu. Typický klient, fyzická osoba, to neřeší, Češi jsou v tomto skeptičtí a zajímají se hlavně o výnos. Nemyslím to pejorativně, ten trend je určitě pozitivní. Ale investoři uvažují racionálně a důležité je pro ně ekonomické rozhodnutí.
Zdroj: Týdeník Hrot