Tuzemská ekonomika je v překvapivě dobré kondici a od jara výrazně zrychluje tempo růstu. V prvním čtvrtletí poklesla v porovnání s předchozím kvartálem jen o nepatrných 0,3 procenta, což je velmi dobrý výsledek na dobu, kdy byla de facto zavřená. Pro druhé čtvrtletí nám předběžné ukazatele slibují vysoký růst díky otvírání ekonomiky a nízké srovnávací základně z loňska, kdy jsme zažívali první korona náraz.
Míra inflace se pohybuje okolo tří procent, tedy na horní hranici pásma tolerovaného ČNB. Z vyjádření centrálních bankéřů je znát větší ochota ke zpřísnění měnové politiky. Zřejmě tak změní dosavadní opatrný přístup nezvyšovat úrokové sazby v obavách, aby nepoškodili křehké oživení. Podle květnové prognózy by ekonomika měla letos růst o 1,2 procenta, v příštím roce pak o 4,3 procenta. Je tedy spíše jen otázkou načasování, zda k prvnímu zvýšení přistoupí už 23. června, nebo až v srpnu. Letos se každopádně alespoň jednoho zvýšení sazeb dočkáme a další by měla následovat.
ČNB by tak potvrdila příslušnost ke konzervativnějšímu táboru, který se na rostoucí inflační tlaky dívá s obavami a zastává názor, že cílem centrální banky je především hlídat tempo růstu cen. Jednalo by se o nakročení (i když zatím malé) ke starým pořádkům, na které jsme už po letech tištění peněz snad zapomněli. Že peníze mají svou cenu – kladný nenulový úrok, který na jedné straně motivuje věřitele k půjčce a zároveň umí vystavit varovný prst dlužníkovi, aby to nepřehnal s výší dluhu.
V eurozóně i v USA je zatím naladění centrálních bankéřů a spolu s nimi i dluhopisových trhů jiné. Na míru zadlužení státních kas, ale i některých firem jako by se už nikdo nedíval, hlavní je užít si party levných peněz. Základní ekonomická pravidla ale dříve či později opět zafungují a někteří dlužníci budou platit hodně vysoké úroky.
David Kufa
ředitel sekce Wealth Management
Zdroj: Hospodářské noviny