V pondělí byl zveřejněn klíčový indikátor dynamiky světové ekonomiky – globální kompozitní index nákupních manažerů PMI. Výsledek investory zklamal, neboť index poklesl ze zářijové úrovně 50,5 bodů na říjnovou úroveň 50,0 bodů a dostal se tak přesně na klíčovou hranici, oddělující ekonomickou expanzi od ekonomické kontrakce. Zároveň se jednalo o desetiměsíční minimum, tedy nejslabší hodnotu od letošního ledna. Celkově tak můžeme říct, že v říjnu celková aktivita ve světové ekonomice stagnovala s tím, že pokračoval propad průmyslového sektoru a zároveň pokračovalo zpomalování růstu v sektoru služeb. Přitom výstup průmyslového sektoru klesal již pátým měsícem v řadě a expanze v sektoru služeb zpomalovala také pátým měsícem v řadě. Pomyslným nemocným mužem světové ekonomiky je přitom v tuto chvíli jednoznačně Evropa, která se již velice pravděpodobně v tuto chvíli nachází v ekonomické recesi. Na druhou stranu se v tuto chvíli velmi dobře ekonomicky daří například Indii. Co se týče výhledu do následujících měsíců, tak v tomto ohledu bylo především velmi negativní, že již druhým měsícem v řadě klesaly nové zakázky v průmyslovém sektoru i sektoru služeb.
V pátek byla zveřejněna česká inflace za říjen. Meziroční dynamika českých spotřebitelských cen přitom zrychlila ze zářijových 6,9 % na 8,5 %, což bylo nepatrně nad konsenzem trhu na úrovni 8,4 %. Je třeba nicméně zdůraznit, že velmi výrazné zvýšení meziroční inflace v říjnu je důsledkem čistě statistického efektu souvisejícím s nižší srovnávací základnou loňského posledního čtvrtletí, kdy působil vliv zavedení úsporného energetického tarifu. Bez tohoto statistického efektu by říjnová inflace podle Českého statistického úřadu činila 5,8 %. Pokud jde o meziměsíční míru inflace, tedy růst spotřebitelských cen v říjnu oproti září, ta dosáhla 0,1 %. A co se týče meziroční dynamiky tzv. jádrové inflace, která očišťuje celkovou míru inflace o volatilní položky cen energií a potravin, a která zároveň lépe odráží fundamentální poptávkové inflační tlaky v české ekonomice, tak ta podle dat České národní banky zpomalila z 5,0 % na 4,2 %.
Ratingová agentura Moody's v pátek snížila výhled na rating Spojených států ze „stabilního“ na „negativní“. Ratingová agentura toto rozhodnutí vysvětlila velkými fiskálními deficity a poklesem dluhové dostupnosti. Tímto krokem se tak výrazně zvýšila pravděpodobnost, že by USA v následujících měsících mohly přijít o nejvyšší možnou kreditní známku „AAA“. V tomto kontextu dodejme, že Spojené státy již v letošním roce o nejvyšší kreditní rating „tři áčka“ neboli „AAA“ jednou přišly, a to kvůli snížení kreditního ratingu od ratingové agentury Fitch. Domníváme se, že se ratingovým agenturám nemůžeme vůbec divit. Dluh americké vlády je totiž skutečně obrovský, a navíc také dynamika jeho průběžného růstu je velice silná.
Absolutní výše amerického vládního dluhu činila v polovině roku přes 32 bilionů dolarů.
A v poměru k HDP činil americký vládní dluh v polovině roku 119 %. Dodejme, že v Česku to bylo „pouze“ 44 %.
A pokud jde o rozpočtový deficit, ten ke konci září za posledních 12 kalendářních měsíců činil 6,3 % HDP, což je také extrémně zvýšená hodnota, a to zejména pokud vezmeme v úvahu, že se americká ekonomika v tuto chvíli ještě ani zdaleka nenachází v recesi a míra nezaměstnanosti se pohybuje poblíž historických minim.
Pokud jde o vývoj na finančních trzích v minulém týdnu, na měnových trzích posiloval americký dolar. Dolarový index DXY, který měří výkonnost dolaru vůči koši dalších hlavních světových měn, především euru a jenu, posílil o 0,8 % na 105,9 bodů. Vůči euru dolar posílil o 0,4 % na 1,069 USD/EUR. Koruna oslabila vůči dolaru o 0,6 % na 22,96 CZK/USD a vůči euru oslabila o 0,5 % na 24,53 CZK/EUR.
Akciové trhy, měřeno nejširším globálním akciovým indexem MSCI All Country World, posílily o 0,5 %. Ze sledovaných indexů zaznamenal nejvyšší růst index největších amerických technologických akcií NYSE FANG+, který posílil o 4,6 %. Na druhou stranu největší ztrátu zaznamenal globální index akcií s malou tržní kapitalizací MSCI All Country World Small Cap, který poklesl o 1,6 %.
Dluhopisové trhy, měřeno nejširším globálním dluhopisovým indexem Bloomberg Global-Aggregate, oslabily o 0,4 %, přičemž průměrný globální dluhopisový výnos do doby splatnosti vzrostl o 6 bazických bodů na 4,20 %. Index českých vládních dluhopisů poklesl také o 0,4 %.
Globální komoditní index Bloomberg Commodity poklesl o 3,3 % a cena severomořské ropy Brent poklesla dokonce o 4,1 % na 81 dolarů za barel.
Michal Stupavský
Investiční stratég