Ve čtvrtek proběhlo řádné zasedání Evropské centrální banky. ECB v souladu s tržním konsenzem zvýšila hlavní depozitní úrokovou sazbu o 75 bazických bodů z 0,75 % na 1,5 %. Hlavní úroková sazba se tak dostala na nejvyšší úroveň od roku 2009, což můžeme vidět na následujícím grafu. Přitom se jednalo o třetí zvýšení úrokových sazeb v řadě. Za přibližně tři měsíce tak ECB zvýšila úrokové sazby kumulativně o 200 bazických bodů a jedná se proto o nejrychlejší a nejagresivnější cyklus zvyšování úrokových sazeb v historii evropské měnové unie. Ve dvou předchozích cyklech zvyšování úrokových sazeb trvalo ECB minimálně rok a půl, než úrokové sazby zvýšila o 200 bazických bodů. ECB přitom zároveň prohlásila, že očekává, že bude se zvyšování úrokových sazeb na dalších zasedáních pokračovat. Inflace by totiž měla zůstat vysoko nad 2% inflačním cílem ještě poměrně hodně dlouho.
Domnívám se nicméně, že ECB je v tuto chvíli jednoznačně a výrazně „za inflační křivkou“, neboť bojovat s 10% inflací takto hluboce zápornými reálnými inflačně očištěnými úrokovými sazbami může být dosti krátkozraké. I kdyby ECB úrokové sazby zvýšila ještě o 100 nebo i 200 bazických bodů, je velkou otázkou, zdali by to na zkrocení inflace na historických maximech stačilo. Musíme si ovšem také přiznat, že ECB je z celkového pohledu ve velice delikátní situaci. Na jedné straně musí bojovat s rekordní inflací a na druhou stranu nesmí měnové podmínky zpřísnit až příliš, aby neohrozila velice křehkou situaci na trhu s vládními dluhopisy a obecně dluhovou udržitelností. Poměr vládního dluhu k HDP se totiž nyní v eurozóně pohybuje přibližně na 100 %, tudíž si je ECB samozřejmě dobře vědoma toho, že přílišné zpřísnění měnových podmínek by bohužel mohlo opět vyvolat značné spekulace na téma další evropské dluhové krize. Konec konců výnosy do doby splatnosti vládních dluhopisů zemí eurozóny od začátku letošního roku poměrně prudce vzrostly, a to i přes prováděné kvantitativní uvolňování, což k udržitelnosti dluhové situace rozhodně příliš neprospívá.
Pokud jde o vývoj na finančních trzích, minulý týden byl poměrně úspěšný pro akcie i dluhopisy. Nejširší globální akciový index MSCI All Country World posílil o 3,3 % a nejširší globální dluhopisový index Bloomberg Barclays Global Aggregate Bond posílil o 2,5 %.
Z regionálního pohledu se nicméně vůbec nedařilo čínským akciím, jejichž index MSCI China odepsal výrazných 9,0 %. Nedařilo se ani největším, zejména americkým, technologickým společnostem, jejichž index NYSE FANG+ odepsal 4,1 %. Následující graf ukazuje výkonnost akcií obsažených v tomto indexu za minulý týden. Největší ztrátu na úrovni 24 % si připsala po poměrně slabých finančních výsledcích za třetí čtvrtletí a také slabém výhledu do následujícího období společnost Meta (Facebook). Vysokou 13% ztrátu si po nepřesvědčivých finančních výsledcích za třetí čtvrtletí připsaly také akcie společnosti Amazon. Dodejme, že od začátku letošního roku index NYSE FANG+ odepsal již masivních 39,8 %.
Michal Stupavský
Investiční stratég