Minulé pondělí byla zveřejněna data o české inflaci za listopad a ta překonala tržní konsenzus výrazně směrem nahoru. Meziroční míra inflace totiž vzrostla z říjnových 15,1 % na listopadových 16,2 %, přičemž tržní konsenzus očekával 15,8 %. Tento nárůst českých spotřebitelských cen byl přitom hnán především růstem cen energií (+32,0 % meziročně) a růstem cen potravin (+26,1 % meziročně). Je tak celkově evidentní, že návrat k 2% inflačnímu cíli České národní banky bude ještě velice dlouhý a pravděpodobně ho bude dosaženo nejdříve v průběhu roku 2024.
V úterý byla zveřejněna listopadová data o americké inflaci, která na rozdíl od české inflace překvapila pozitivně směrem dolů. Meziroční míra americké inflace totiž poklesla z říjnových 7,7 % na listopadových 7,1 %, přičemž tržní konsenzus očekával 7,3 %. Zdá se tak, že je v tuto chvíli americká inflace za svým pomyslným vrcholem.
Ve středu zasedala americká centrální banka Fed. Americká měnová autorita v souladu s tržním konsenzem zvýšila základní úrokovou sazbu fed funds rate o půl procentního bodu. Cílové pásmo této sazby se tak ve výsledku zvýšilo z 3,75%-4% na 4,25%-4,5%. Fed zároveň signalizoval, že bude se zvyšováním úrokových sazeb pokračovat i v příštím roce. Fed v tuto chvíli předpokládá, že na konci příštího roku bude cílové pásmo fed funds rate činit 5%-5,25%. Tudíž se v tuto chvíli pro příští rok očekává další růst základní úrokové sazby ještě o 0,75 procentního bodu. Nová makroekonomická prognóza přitom pro příští rok poměrně výrazně zhoršila výhled pro americkou ekonomiku. Růst HDP by měl v roce 2023 dosáhnout pouze 0,5 %, míra nezaměstnanosti by měla vzrůst z aktuálních 3,7 % na 4,6 % a průměrná míra inflace by měla dosáhnout 3,5 %.
Ve čtvrtek zasedala Evropská centrální banka a vyznění bylo poměrně silně jestřábí. ECB jednak zvýšila základní depozitní úrokovou sazbu o půl procentního bodu z 1,5% na 2% a také jasně signalizovala, že bude se zvyšováním úrokových sazeb pokračovat také v příštím roce. Další zvýšení sazeb o půl procentního bodu na nejbližším únorovém zasedání je tak velice pravděpodobné. Navíc také ECB oznámila, že od března začne graduálně snižovat objem své rozvahy. Obdobně jako americký Fed tedy začne provádět tzv. kvantitativní utahování (quantitative tightening – QT).
Pokud jde o vývoj na finančních trzích, pokračování zvyšování úrokových sazeb ze strany Fedu a ECB poslalo akciové trhy dolů. Ve výsledku nejširší globální akciový index MSCI All Country World v minulém týdnu oslabil o 2,1 %. Na dluhopisových trzích panoval relativní klid, když nejširší globální dluhopisový index Bloomberg Barclays Global Aggregate Bond nepatrně oslabil o 0,1 %.
Michal Stupavský
Investiční stratég