Ve středu proběhlo zasedání americké centrální banky Fed (odkaz). Fed ponechal základní úrokovou sazbu fed funds rate v souladu s očekáváním analytiků beze změny na úrovni 4,50 %. Fed zároveň představil novou makroekonomickou prognózu (odkaz). Odhad růstu HDP americké ekonomiky za celý letošní rok byl snížen z 1,7 % na 1,4 % a odhad průměrné míry inflace za celý letošní rok byl zvýšen z 2,7 % na 3,0 %. Úprava předchozí březnové prognózy tak byla učiněna mírně stagflačním směrem, tedy kombinací nižšího očekávané ekonomického růstu a zároveň vyšší očekávané míry inflace.
Zdroj: Fed
Hlavním motorem růstu světové ekonomiky bude dle prognózy Mezinárodního měnového fundu i v následujících pěti letech Čína, která by měla mezi lety 2025 až 2030 přispět k růstu globálního HDP 23 %. Následují Indie s 15 %, USA s 11 % a Indonésie se 3 %. Region rozvíjející se Asie tak bude i nadále tahounem světového hospodářství.
V rámci naší globální akciové alokace se i nadále domníváme, že rozvíjející se akciové trhy stále nabízí potenciál pro výrazně atraktivnější zhodnocení než americké akcie s velkou tržní kapitalizací v rámci indexu S&P 500. P/E indexu S&P 500 nyní činí 25,4x, zatímco P/E indexu rozvíjejících se akciových trhů MSCI Emerging Markets je o 40 % níže na úrovni 15,4x. Zároveň očekávaný růst korporátních zisků (earnings per share – EPS) společností z rozvíjejících se trhů je pro letošní rok na úrovni 13 %, což je podstatně vyšší hodnota než 6 % případě amerického indexu S&P 500.
Hlavní ekonom Apollo Global Management Torsten Slok publikoval následující graf, který ukazuje, že současný 18% podíl na držbě amerických akcií ze strany zahraničních investorů je z dlouhého historického pohledu rekordní hodnota (
odkaz). S tím, jak měla americká ekonomika v uplynulých letech rekordní deficity běžného účtu platební bilance, primárně vlivem rekordních rozpočtových deficitů, inkasovaly zahraniční ekonomické subjekty rekordní objemy dolarů, které posléze alespoň z části reinvestovaly na amerických finančních trzích, primárně do amerických akcií. Pokud by došlo alespoň k určitému narovnání současných velice výrazných nerovnováh v mezinárodním obchodě ve směru snížení deficitu běžného účtu platební bilance americké ekonomiky, logicky by pak zahraniční investoři měli k dispozici menší nový přísun dolarů, a tudíž zároveň menší objem dodatečného kapitálu k dalšímu zainvestování do amerických akcií. Případná realizace takového scénáře v průběhu příštích letech by pak samozřejmě mohla pro výkonnost amerických akcií představovat nezanedbatelné riziko.
World Gold Council v úterý zveřejnil „Central Bank Gold Reserves Survey 2025“, což je průzkum mezi centrálními banky ohledně jejich pohledu na roli zlata v jejich devizových rezervách (
odkaz). Centrální banky v letech 2022 až 2024 každoročně nakoupily přes tisíc tun zlata, což představuje historický rekord a zároveň podstatně větší objem nákupů než průměrných 400 až 500 ročně v předchozí dekádě. Za nás jsou rovněž velice zajímavé následující závěry této studie:
- 72 % centrálních bank se domnívá, že za pět let bude podíl zlata v devizových rezervách centrálních bank mírně vyšší než dnes, a 4 % centrálních bank se domnívá, že za pět let bude podíl zlata v devizových rezervách výrazně vyšší než dnes. Přitom v průběhu posledních let podíl těchto odpovědí ve prospěch zlata poměrně výrazně vzrostl.
- Zároveň se většina centrálních bank domnívá, že za pět let bude podíl dolaru na devizových rezervách centrálních bank nižší.
- Centrální banky zároveň uvádí velké množství fundamentálních důvodů, proč zlato v jejich devizových rezervách držet, resp. případně jeho podíl zvyšovat.
Pokud jde o vývoj na finančních trzích v minulém týdnu, dolar dle indexu DXY posílil o 0,5 % na 98,7 bodů, globální akciový index MSCI All Country World poklesl o 0,4 %, globální dluhopisový index Bloomberg Global Aggregate poklesl o 0,1 % a globální komoditní index Bloomberg Commodity Total Return posílil o 1,4 %.
Michal Stupavský
Investiční stratég