Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) minulé pondělí zveřejnila novou prognóza světové ekonomiky. Světová ekonomika by měla letos vzrůst o 2,9 %, což je přibližně v souladu s novou prognózou Mezinárodního měnového fondu z předcházejícího týdne na úrovni 3,1 %. Z hlavních ekonomik by se přitom i nadále mělo nejvíce dařit Indii (6,2 %) a Číně (4,7 %). Na druhou stranu růst ekonomiky eurozóny by měl být i nadále poměrně hodně slabý (0,6 %) a to platí především pro Německo (0,3 %). Ekonomika Spojených států by pak letos měla přidat 2,1 %.
V rámci nové prognózy zveřejnila OECD také velice zajímavý graf týkající se vládní zadluženosti. Konkrétně se graf týká změny klíčového poměru – vládní dluh / nominální HDP – od roku 2007 do roku 2023. Průměr zemí OECD vzrostl ze 74 % na 114 %, což představuje velice silný nárůst zadluženosti veřejného sektoru za posledních 16 let. Největším „hříšníkem“ je v tomto ohledu Japonsko, jehož vládní dluh vzrostl ze 153 % na 241 %. Vládní dluh Spojených států také vzrostl velmi silně z 64 % na 121 %. Na druhou stranu vládní dluh Německa vzrostl o pouhý jeden procentní bod z 64 % na 65 %.
V pondělí byl rovněž zveřejněn nejdůležitější konjunkturální průzkum světové ekonomiky –
Globální kompozitní index nákupních manažerů PMI za leden. Index vzrostl z prosincové úrovně 51,0 bodů na lednových 51,8 bodů, což znamená, že se globální ekonomický růst dostal na 7-měsíční maximum. Na začátku roku tak dynamika světové ekonomiky dále zrychlila s tím, že také zrychlilo tempo růstu nových zakázek. Znovu přitom platilo, že rozvíjejícím se ekonomikám se v průměru dařilo lépe než rozvinutým ekonomikám. Na lednovém zvýšení globálního kompozitního indexu nákupních manažerů se přitom podílely oba dílčí sub-indexy, pro průmyslový sektor a pro sektor služeb. Globální index nákupních manažerů v průmyslu vzrostl ze 49,0 bodů na 50,0 bodů a po poměrně dlouhé době se dostal alespoň na klíčovou 50-bodovou hranici, která odděluje ekonomickou expanzi od ekonomické kontrakce. Globální index nákupních manažerů ve službách pak vzrostl z 51,6 bodů na 52,3 bodů.
Pokud jde o indexy nákupních manažerů za jednotlivé hlavní ekonomiky, nejvíce se dařilo Brazílii, Rusku, Indii, Číně a Velké Británii. Na druhou stranu se nejméně dařilo Francii, Kanadě a Německu. Pokud jde o Česko, za něj máme k dispozici pouze index PMI za průmyslový sektor. Český průmysl je přitom nyní v poměrně silně kontrakci s tím, že lednová hodnota indexu PMI činila pouhých 43,0 bodů, byť došlo oproti prosinci k určitému zlepšení. Český průmyslový sektor tak do značné míry kopíruje malátnost německého průmyslového sektoru, jehož index PMI v lednu dosáhl stále silně deprimované úrovně 45,5 bodů.
Nepříznivá zpráva přišla ve středu z německé ekonomiky.
Německá průmyslová produkce v prosinci poklesla meziměsíčně o 1,6 % a meziročně o 3,0 %. Čísla jsou tak plně v souladu s hodně deprimovanou úrovní německého indexu nákupních manažerů PMI v průmyslu. Zároveň je nyní německá průmyslová produkce velice výrazných 14 % pod historickým maximem z roku 2017, což také odpovídá úrovni z roku 2010. Graduální deindustrializace německé ekonomiky tak na konci loňského roku pokračovala. Jednoznačně se proto ukazuje, že v mezinárodním srovnání naprosto nekonkurenceschopné ceny energií, včetně politiky zelené tranzice (Energiewende / Green deal), a obrovská byrokracie si již skutečně na německém hospodářství začínají vybírat krutou daň.
Zdroj: Bloomberg
Ve čtvrtek proběhlo zasedání České národní banky. Česká měnová autorita snížila základní úrokovou sazbu, dvoutýdenní repo sazbu, o půl procentního bodu z 6,75 % na 6,25 %, přestože analytický konsenzus agentury Bloomberg očekával snížení pouze o čtvrt procentního bodu na 6,50 %. ČNB zároveň představila novou makroekonomickou prognózu. Oproti minulé listopadové prognóze ČNB poměrně výrazně snížila prognózu růstu české ekonomiky v letošním roce z 1,2 % na 0,6 %. Prognóza průměrné míry inflace za celý letošní rok zůstala nezměněna na úrovni 2,6 %. Koruna reagovala na oznámení o snížení úrokových sazeb oslabením vůči euru o přibližně půl procenta z 24,95 na dvouleté minimum 25,10 CZK/EUR a v tuto chvíli, v pondělí v 9:30, se pohybuje ještě výše kolem úrovně 25,20 CZK/EUR.
Nová prognóza ČNB
Zdroj: ČNB
Dluhopisovým trhům se zatím letos příliš nedaří. Nejširší globální dluhopisový index Bloomberg Global-Aggregate zatím letos odepisuje 2,8 %, což odpovídá nárůstu průměrného globálního dluhopisového výnosu do doby splatnosti o 25 bazických bodů, viz následující graf, na 3,76 %. Hlavní dluhopisové trhy jsou tedy zatím v tomto roce pod mírným prodejním tlakem. Výnosy do doby splatnosti amerických vládních dluhopisů doposud letos vzrostly v průměru o 25 bazických bodů a u německých vládních dluhopisů byl růst výnosů do doby splatnosti ještě o něco vyšší. V tomto ohledu jsou české vládní dluhopisy výjimkou, když jejich index od začátku roku naopak připisuje mírný zisk 0,9 % s tím, že toho zhodnocení má primárně na svědomí krátký konec výnosové křivky, když dvouletý výnos do doby splatnosti poklesl již o 65 bazických bodů, a to primárně v důsledku poklesu základních úrokových sazeb ČNB.
Pokud jde o vývoj na finančních trzích v minulém týdnu, poměrně dobře se dařilo akciím. Nejširší globální akciový index MSCI All Country World posílil o 1,0 %. Největší zisk zaznamenala skupina největším amerických titulů Magnificent 7 (+3,0 %) a čínské akcie (MSCI China +2,9 %). Na druhou stranu největší ztrátu zaznamenaly akcie ve střední Evropě, když index CECEEUR odepsal 1,8 %. Dluhopisům se v minulém týdnu nedařilo, neboť nejširší globální dluhopisový index Bloomberg Global-Aggregate odepsal 0,8 %.
Co nás čeká tento týden?
- V úterý bude zveřejněna americká inflace za leden. Analytický konsenzus agentury Bloomberg v tuto chvíli očekává, že celková meziroční inflace poklesne na 2,9 % a jádrová inflace poklesne na 3,7 %.
- Ve čtvrtek bude zveřejněna americká průmyslová produkce a maloobchodní tržby za leden.
- Ve čtvrtek bude rovněž zveřejněna česká inflace za leden. Analytický konsenzus agentury Bloomberg v tuto chvíli očekává meziměsíční inflaci na úrovni 2,0 % a meziroční inflaci na úrovni 2,9 %.
Michal Stupavský
Investiční stratég