Globální finanční trhy pod tlakem AI investic. Fed a ECB vyčkávají, ČNB se chystá zvýšit sazby.

    • týden na finančních trzích

Uplynulý týden na globálních finančních trzích charakterizovalo pokračující přehodnocování investičního příběhu umělé inteligence, zasedání amerického Fedu a Evropské centrální banky a nová makroekonomická data potvrzující relativní odolnost světové ekonomiky. Zatímco dluhopisové trhy převážně posilovaly, na akciových trzích se výrazně prohloubila výkonnostní divergence mezi velkými americkými technologickými společnostmi a ostatními sektory. Investoři přitom stále více přesouvají pozornost od samotného růstu tržeb a investic do AI infrastruktury k jejich skutečné ekonomické návratnosti.

Globální finanční trhy pod tlakem AI investic. Fed a ECB vyčkávají, ČNB se chystá zvýšit sazby.

Fed a ECB ponechaly úrokové sazby beze změny

Americká centrální banka Fed na svém středečním zasedání podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu v pásmu 3,75-4,00 %. Rozhodnutí však nebylo jednomyslné. Pro ponechání sazeb hlasovalo deset členů měnového výboru FOMC, zatímco dva členové preferovali jejich zvýšení o čtvrt procentního bodu. Fed tak po zářijovém zpřísnění měnové politiky prozatím zvolil vyčkávací přístup.

Předseda Fedu Kevin Warsh na následné tiskové konferenci zdůraznil, že americká ekonomika pokračuje v solidním růstu, spotřebitelská poptávka zůstává odolná a trh práce nevykazuje zásadnější známky oslabení. Pozitivně hodnotil také zvyšující se produktivitu a silnou investiční aktivitu podniků, která se podle jeho vyjádření postupně rozšiřuje i mimo samotný technologický sektor.

Warsh zároveň odmítl interpretaci, že americká ekonomika roste příliš rychle a že samotná síla hospodářské aktivity představuje automaticky inflační problém. Vyšší růst produktivity totiž může umožnit rychlejší ekonomickou expanzi bez odpovídajícího nárůstu inflačních tlaků. Na druhou stranu opakovaně zdůraznil, že inflace zůstává příliš vysoká a Fed je jednoznačně odhodlán vrátit ji ke dvouprocentnímu cíli. Současně odmítl představu, že by centrální banka byla ochotna dlouhodobě tolerovat inflaci mírně nad cílem.

Za pozornost stálo rovněž Warshovo vyjádření k umělé inteligenci. Podle předsedy Fedu není současný investiční boom v oblasti AI izolován od působení měnové politiky. Vyšší úrokové sazby se promítají do nákladů kapitálu, podmínek financování i investičního rozhodování technologických společností. Právě v posledním období je podle něj patrné, že investoři začínají mnohem důsledněji rozlišovat mezi jednotlivými investičními projekty.

Fed tak vyslal relativně jestřábí signál, ovšem bez bezprostředního závazku k dalšímu zvýšení základních úrokových sazeb. Pro prosincové rozhodování bude klíčový především vývoj inflace, trhu práce a finančních podmínek. Odolnost americké ekonomiky ostatně potvrdil také čtvrteční předběžný odhad HDP, podle kterého hospodářství ve třetím čtvrtletí vzrostlo mezikvartálním anualizovaným tempem 3,4 %, především díky spotřebě domácností a investicím.

Evropská centrální banka na čtvrtečním zasedání rovněž ponechala základní úrokové sazby beze změny, přičemž depozitní sazba zůstala na 2,50 %. Prezidentka ECB Christine Lagardeová upozornila především na přetrvávající energetický šok související s konfliktem na Blízkém východě. Vyšší ceny energií podle ní představují současně proinflační riziko a negativní faktor pro hospodářský růst eurozóny.

Meziroční inflace v eurozóně v září dosáhla 3,8 %, přičemž významnou roli sehrálo prudké zdražování energií. Lagardeová nicméně uvedla, že růst mezd a ukazatele jádrové inflace zatím nenaznačují výraznější rozšíření sekundárních inflačních efektů. ECB zároveň zohledňuje zpřísnění finančních podmínek prostřednictvím vyšších dlouhodobých dluhopisových výnosů do doby splatnosti, které již samy o sobě tlumí ekonomickou aktivitu.

Na tiskové konferenci Lagardeová potvrdila, že Rada guvernérů diskutovala také možnost zvýšení sazeb. Nakonec se však jednomyslně rozhodla vyčkat na další makroekonomické informace, zejména na nové inflační údaje, mzdový vývoj a prosincovou prognózu ECB. Další zvýšení sazeb tak zůstává reálnou možností, nikoliv předem rozhodnutým krokem.

Významnou institucionální zprávou bylo také oznámení Lagardeové, že k 7. únoru 2027 předčasně opustí funkci prezidentky ECB. Pro finanční trhy se tím otevírá otázka budoucího směřování měnové politiky pod novým vedením centrální banky.

Globální finanční trhy: Dluhopisy posilovaly, technologické akcie ztrácely
Měnové trhy

Na devizových trzích americký dolar v souhrnu prakticky stagnoval. Dolarový index DXY si připsal nepatrný zisk 0,1 %, nicméně vůči euru americká měna posílila přibližně o 0,4 % na závěrečnou úroveň 1,116 dolaru za euro. Pro dolar hovořila především odolnost americké ekonomiky a přetrvávající rozdíl mezi měnovými podmínkami ve Spojených státech a eurozóně.

Japonský jen vůči dolaru oslabil přibližně o 0,4 %, přičemž kurz USD/JPY zakončil týden na úrovni 157,6 jenu za dolar. Pokračující slabost japonské měny odráží mimo jiné stále výrazný rozdíl mezi úrokovými sazbami ve Spojených státech a Japonsku.

Česká koruna vůči euru nepatrně oslabila o 0,1 % na 24,34 koruny za euro. Vůči americkému dolaru ztratila přibližně 0,5 %, když kurz USD/CZK dosáhl 21,82. Korunu nadále podporuje očekávání přísnější měnové politiky ČNB, na druhé straně ji však limitují geopolitická nejistota a zvýšená globální averze k riziku.

Dluhopisové trhy

Globální dluhopisové trhy zaznamenaly převážně pozitivní týden. Široký globální dluhopisový index Bloomberg Global Aggregate posílil o 0,3 %, přičemž americké vládní dluhopisy přidaly přibližně 0,5 %. Pozitivní výkonnost dluhopisů kontrastovala s poklesem technologických akcií a naznačovala přesun části kapitálu do bezpečnějších aktiv.

Výnos dvouletého amerického vládního dluhopisu poklesl přibližně o 9 bazických bodů na 4,59 %, zatímco výnos desetiletého dluhopisu se snížil o 7 bazických bodů na 4,93 %. Pokles výnosů odrážel mimo jiné vyšší averzi investorů k riziku a poptávku po kvalitních vládních dluhopisech. Mírně výraznější pokles výnosů na krátkém konci současně vedl k dalšímu mírnému zvýšení sklonu americké výnosové křivky.

V eurozóně byl pokles výnosů mírnější. Výnos desetiletého německého vládního dluhopisu se snížil přibližně o 2 bazické body na 3,32 %, zatímco francouzský desetiletý výnos poklesl o 5 bazických bodů na 4,97 %. Úroveň francouzských výnosů přesto nadále odráží zvýšenou rizikovou prémii související s fiskálními a politickými nejistotami.

České vládní dluhopisy vykázaly pouze nepatrný cenový růst. Výnos dvouletého dluhopisu vzrostl přibližně o 3 bazické body na 4,30 %, zatímco desetiletý výnos zůstal prakticky beze změny na 5,39 %. Krátký konec české výnosové křivky tak nadále reflektuje očekávání dalšího zpřísnění měnové politiky ČNB.

V korporátním segmentu panovala relativní stabilita. Dluhopisy investičního stupně i spekulativního stupně (HY) shodně posílily přibližně o 0,3 %. Kreditní marže kvalitních korporátních emitentů se prakticky nezměnily, zatímco u rizikovějších dluhopisů zaznamenaly pouze nepatrné rozšíření. Zatím tedy nelze hovořit o plošném zhoršení podmínek na globálním úvěrovém trhu.

Akciové trhy

Na globálních akciových trzích byl minulý týden patrný výrazný rozdíl mezi výkonností největších amerických technologických společností a zbytkem trhu. Široký globální akciový index MSCI All Country World poklesl o 0,3 % a americký index S&P 500 ztratil 0,6 %. Technologický Nasdaq Composite však odepsal 2,0 % a index sedmi největších amerických technologických společností Magnificent 7 oslabil o 2,2 %.

Velmi důležitým signálem byla skutečnost, že rovnoměrně vážený index S&P 500 Equal Weighted naopak posílil o 0,8 %, zatímco technologický sektor amerického indexu ztratil 1,8 %. Akciový trh tedy neprocházel plošným výprodejem. Investoři spíše přesouvali kapitál od největších a relativně drahých růstových společností do širšího spektra titulů.

Tento vývoj se projevil také ve výrazně lepší výkonnosti hodnotových akcií oproti růstovým. Globální hodnotové akcie posílily o 0,6 %, zatímco růstové ztratily 1,2 %. Ze sektorového pohledu se dařilo především zdravotnictví, jehož globální akciový index vzrostl o 3,0 %. Naopak komunikační služby odepsaly 6,7 % a informační technologie 1,4 %.

Hlavním katalyzátorem přehodnocování technologického sektoru byly zveřejněné hospodářské výsledky tří významných amerických hyperscalerů, společností Microsoft, Alphabet a Amazon.

Microsoft vykázal silný růst cloudových služeb, zejména platformy Azure, a solidní provozní ziskovost. Investoři pozitivně hodnotili schopnost společnosti monetizovat poptávku po AI službách a současně generovat robustní provozní cash flow. Navzdory pokračujícím vysokým kapitálovým výdajům (CAPEX) se tak Microsoft ve srovnání s konkurenty jevil jako relativně dobře finančně vyvážený. Jeho akcie po zveřejnění výsledků nakonec v následující obchodní seanci prakticky stagnovaly.

Alphabet, mateřská společnost Googlu, představil mimořádně dynamický růst cloudové divize a pokračující rozvoj AI produktů. Pozornost investorů se však soustředila především na prudce rostoucí investiční výdaje (CAPEX), negativní volné cash flow a otázky ohledně dlouhodobé monetizace AI. Obavy vzbuzoval také vývoj růstu hlavního reklamního byznysu vzhledem k vysokým očekáváním trhu. Akcie společnosti proto po zveřejnění výsledků zaznamenaly mimořádně prudký propad.

Amazon vykázal výrazné zrychlení růstu cloudové platformy AWS a velmi silnou provozní výkonnost. Pozitivní provozní výsledky však zastínily enormní kapitálové výdaje (CAPEX) do AI infrastruktury a výrazné zhoršení volného cash flow. Akcie v reakci na výsledky nejprve prudce oslabily v poobchodní fázi, během následujícího obchodování však podstatnou část ztrát korigovaly a zakončily seanci v mírném poklesu.

Z pohledu globálních investorů přitom dochází k zásadní změně AI investičního narativu. V předchozích obdobích finanční trhy oceňovaly především očekávaný exponenciální růst poptávky po výpočetním výkonu a ochotu technologických gigantů agresivně investovat do datových center, čipů a energetické infrastruktury. Samotný růst kapitálových výdajů (CAPEX) byl často interpretován jako pozitivní signál budoucího růstu.

Nyní se však pozornost stále více přesouvá ke kvalitě tohoto růstu. Klíčovými otázkami jsou schopnost proměnit investice ve skutečné volné peněžní toky, rentabilitu investovaného kapitálu neboli ROIC a porovnání této návratnosti s náklady kapitálu (weighted average cost of capital – WACC). Investoři zároveň začínají citlivěji vnímat délku ekonomické životnosti AI infrastruktury, riziko rychlého technologického zastarávání a případnou potřebu dalšího externího financování.

Vysoký růst tržeb a provozních zisků totiž automaticky neznamená tvorbu hodnoty pro akcionáře. Pokud kapitálové výdaje (CAPEX) dlouhodobě rostou rychleji než provozní cash flow a návratnost nových investic nedosahuje požadované úrovně, může i rychle rostoucí společnost čelit tlaku na své akciové valuace. Právě tento posun od příslibu budoucího růstu k důrazu na finanční disciplínu a tvorbu volného cash flow představuje jeden z nejvýznamnějších strukturálních trendů současných akciových trhů.

Mimo Spojené státy byla situace převážně příznivější. Evropský index STOXX Europe 600 posílil o 1,7 %, indické akcie přidaly 2,2 % a český index PX vzrostl o 1,7 %. Naproti tomu akcie rozvíjejících se trhů jako celek poklesly o 0,7 %.

Mimořádně výrazný propad zaznamenaly latinskoamerické akcie, jejichž regionální index MSCI Latin America ztratil 15,3 %. Hlavním důvodem byla prudká korekce brazilského trhu po znovuzvolení prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy. Investoři negativně reagovali především na nenaplněná očekávání politické změny a na obavy z dalšího vývoje fiskální politiky.

Komoditní trhy

Na komoditních trzích pokračovala zvýšená volatilita. Cena severomořské ropy Brent vzrostla o 0,8 % a týden zakončila na úrovni 117,6 dolaru za barel. Ceny ropy nadále podporovala geopolitická riziková prémie spojená s konfliktem na Blízkém východě a nejistotou ohledně dodávek energetických surovin.

Vysoké ceny energií přitom představují významný makroekonomický problém. Zvyšují výrobní a přepravní náklady podniků, oslabují reálnou kupní sílu domácností a komplikují centrálním bankám návrat inflace k cílovým hodnotám.

Průmyslová měď minulý týden oslabila přibližně o 1,0 %. Výraznější pokles zaznamenaly drahé kovy. Zlato ztratilo 2,7 % a jeho cena klesla pod 3 900 dolarů za trojskou unci. Stříbro propadlo dokonce o 8,7 %. Korekce drahých kovů ukazuje, že ani tradičně defenzivní aktiva nemusejí v prostředí zvýšené tržní volatility automaticky poskytovat ochranu před ztrátami.

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí pokračovala v růstu

Český statistický úřad v pátek zveřejnil předběžný odhad vývoje českého HDP za třetí čtvrtletí. Podle těchto údajů česká ekonomika mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 %, zatímco meziroční dynamika dosáhla 1,6 %. Oproti druhému čtvrtletí, kdy meziroční růst činil 1,9 %, tedy meziroční tempo hospodářské expanze zpomalilo.

Pozitivně se na mezičtvrtletním růstu podílely především výdaje domácností na konečnou spotřebu a saldo zahraničního obchodu. Negativní příspěvek naopak zaznamenala tvorba hrubého kapitálu. Z odvětvového pohledu růst podporovaly především obchod, doprava, ubytování a pohostinství a informační a komunikační činnosti. Mírný pokles hrubé přidané hodnoty naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Česká ekonomika tak nadále vykazuje solidní odolnost, nicméně její růst není zcela vyvážený. Spotřebu domácností podporuje růst reálných příjmů a relativně příznivá situace na trhu práce, zatímco investiční aktivita a některé průmyslové segmenty zůstávají slabší.

Z hlediska měnové politiky je podstatné, že pokračující růst domácí spotřeby a přetrvávající napětí na trhu práce mohou udržovat zvýšené domácí inflační tlaky, především v sektoru služeb. Samotné zpomalení meziročního růstu HDP tak zatím nepředstavuje dostatečně silný argument proti dalšímu zvýšení úrokových sazeb.

ČNB pravděpodobně přistoupí k dalšímu zvýšení základních úrokových sazeb

Hlavní domácí makroekonomickou událostí tohoto týdne bude čtvrteční zasedání bankovní rady České národní banky. Analytický konsenzus očekává zvýšení základní dvoutýdenní repo sazby o čtvrt procentního bodu ze současných 3,75 % na 4,00 %.

Hlavním důvodem očekávaného zpřísnění měnové politiky je zhoršující se inflační výhled. Přestože meziroční inflace v září dosáhla relativně umírněných 2,5 %, v posledních měsících opět zrychluje a podle dostupných informací se celková i jádrová inflace pohybují nad předchozí prognózou ČNB.
Prvním významným proinflačním faktorem je pokračující energetický šok. Vysoké ceny ropy, zemního plynu a pohonných hmot se postupně promítají do nákladů podniků a vytvářejí riziko dalších nepřímých neboli sekundárních cenových efektů. Navíc existuje riziko, že se zvýšené náklady energií výrazněji projeví v regulovaných cenách a dalších položkách spotřebitelského koše na začátku příštího roku.

Druhým faktorem je přetrvávající domácí inflace, zejména v sektoru služeb. Relativně napjatý trh práce a pokračující poměrně rychlý růst nominálních mezd podporují spotřebu domácností, ale zároveň udržují zvýšené jednotkové náklady práce a cenové tlaky v ekonomice. Významnou roli hraje rovněž dynamika cen nemovitostí a úvěrové aktivity.

Třetím rizikem je fiskální politika. Případný výraznější růst veřejných výdajů, mezd ve veřejném sektoru a rozpočtového deficitu by mohl dále podporovat domácí poptávku a komplikovat centrální bance snahu o stabilizaci inflace na dvouprocentním cíli.

Důležitým faktorem bude rovněž nová makroekonomická prognóza ČNB. Ta pravděpodobně promítne vyšší ceny energií, zhoršení zahraničního inflačního výhledu a přetrvávající domácí nákladové tlaky do vyšší trajektorie očekávané inflace a úrokových sazeb. Zároveň bude nutné zohlednit mírnější růst české ekonomiky, který naopak působí protiinflačně.

Zvýšení repo sazby na 4,00 % se proto v současném prostředí jeví jako pravděpodobný preventivní krok, jehož cílem je zabránit přenosu energetického cenového šoku do dlouhodobějších inflačních očekávání a mzdově-cenové dynamiky.

Pro finanční trhy však nemusí být samotné zvýšení základních úrokových sazeb zásadním překvapením, protože je již do značné míry zahrnuto v tržních cenách. Důležitější bude následná komunikace bankovní rady a nová prognóza, zejména to, zda ČNB naznačí pokračování cyklu zvyšování sazeb i na dalších zasedáních.

Celkově minulý týden ukázal, že světová ekonomika zůstává relativně odolná, avšak investiční prostředí se postupně mění. Vyšší ceny energií komplikují centrálním bankám kontrolu inflace, zatímco rostoucí náklady kapitálu nutí investory mnohem důsledněji posuzovat skutečnou ekonomickou návratnost, resp. rentabilitu firemních investic (return on invested capital – ROIC). Nejvýrazněji se tento trend projevuje v sektoru umělé inteligence, kde se pozornost stále více přesouvá od očekávaného růstu k tvorbě volného cash flow a návratnosti investovaného kapitálu (ROIC). Právě schopnost dlouhodobě vytvářet hodnotu pro akcionáře tak může být jedním z hlavních faktorů, které budou v následujícím období rozhodovat o relativní výkonnosti jednotlivých akciových titulů a sektorů.

Závěrem bych si dovolil upozornit na můj nový článek na webu Hospodářských novin o neúprosné dynamice francouzského vládního dluhu s podtitulem „Francouzský vládní dluh je pod tlakem. Makro-fiskální aritmetika začíná být neúprosná“ (odkaz).

Michal Stupavský
Investiční stratég

 

Upozornění k publikovaným článkům ›