Dánský makroekonomický analytik Andreas Steno Larsen zveřejnil vynikající tabulku, která zobrazuje dynamiku peněžní zásoby v klíčových ekonomikách. Za mě je klíčový poslední sloupec tabulky, kde jsou data týkající se kumulativního růstu peněžní zásoby od začátku pandemie v roce 2020. Peněžní agregát M2 vzrostl v USA o 31 %, v eurozóně o 18 %, v Japonsku o 17 % a v Číně dokonce o 38 %! Vzhledem k tomu, že v rámci monetární ekonomické teorie je masivní růst peněžní zásoby neboli objemu peněz v ekonomice klíčovým důvodem silného růstu inflace, se vůbec nemůžeme divit, že světová ekonomika v posledních dvou letech bojuje s extrémním růstem spotřebitelských cen. Přitom platí, že průměrná globální míra inflace počítaná agenturou Bloomberg dosáhla maxima v listopadu loňského roku na úrovni 10,5 %. Od tohoto okamžiku probíhá globální proces dezinflace, kdy průměrná globální míra inflace poměrně svižně klesá. Její aktuální hodnota přitom činí 6,0 % meziročně. Troufám si proto tvrdit, že centrální banky ještě s inflací zatím zdaleka vyhráno nemají, neboť k dvouprocentním inflačním cílům zbývá ještě poměrně dlouhá cesta.
Michal Stupavský
Investiční stratég