Investoři by měli vybrat část zisků z USA a přesunout se do jiných regionů,

    Nástup staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa do funkce zatím doprovázel na kapitálových trzích pozitivní sentiment, který vyhnal americké akciové indexy na nová historická maxima. Případné obchodní války by ale mohly na trzích vyvolat dlouhodobější výprodeje. Podle české investiční společnosti Conseq by obchodní konfrontace mohla uvrhnout světovou ekonomiku do stagflace.

    Investoři by měli vybrat část zisků z USA a přesunout se do jiných regionů,

    „Pokud u nějakých drobnějších investorů v portfoliích dominují největší americké tituly, tak já bych určitě v tuto chvíli doporučoval vybrat alespoň část papírových zisků,“ říká investiční stratég Consequ Michal Stupavský. Podle něj se část investorů nakonec spálí na takzvané magické sedmičce (Apple, Microsoft, Amazon, Alphabet, Meta, Nvidia a Tesla).

    Minulý týden přišel čínský DeepSeek, tento týden Trumpova cla. Očekávali jste, že začátek letošního roku bude na akciových trzích tak turbulentní?

    Do určité míry jsme to očekávali. Prohlášení staronového prezidenta Donalda Trumpa byla už před zvolením a v mezidobí před inaugurací poměrně velmi silná, takže cla oznámená primárně na Mexiko a Kanadu korespondují s narativem, který jsme kolem Trumpa v posledních měsících sledovali. 

     Podle našich analýz a také analýz největších investičních bank budou mít nová cla negativní dopad na růst americké ekonomiky. A to už v nejbližším období. Klíčový dopad za nás bude do výrazného inflačního impulzu, protože taková cla představují výrazný negativní nabídkový šok. Já bych se vůbec nedivil, kdyby americká inflace ze současných hodnot kolem tří procent akcelerovala až ke čtyřem procentům, možná i výše. Pokud jde o měnovou politiku Fedu, tak v tuto chvíli to vypadá tak, že k dalšímu snižování základních úrokových sazeb do konce letošního roku pravděpodobně už nedojde. Osobně bych se vůbec nedivil tomu, kdyby Fed kvůli očekávanému nárůstu inflace základní úrokové sazby z aktuální úrovně 4,5 procenta opět zvýšil. 

    Jak velký dopad mohou mít Trumpova cla na akciové trhy? Skončí podle vás pozitivní nálada investorů?

    V posledních dvou letech byla nálada na globálních akciových trzích velice pozitivní. Platí to hlavně pro americké akcie, zejména pro ty největší technologické firmy z takzvané magické sedmičky. Od začátku roku 2023 si připsal index S&P 500 zhodnocení přes 50 procent. Domnívám se ale, že ocenění amerických technologických titulů se dostalo na neudržitelně přestřelené úrovně. Pokud se podíváme na historické časové řady ocenění S&P 500 za posledních 100 let, tak o něco málo vyšší valuace byly jen v technologické bublině kolem roku 2000. V současnosti se magická sedmička obchoduje v průměru za 40násobek zisků (P/E – price to earnings ratio), stejně jako technologický index Nasdaq. 

    Domnívám se, že cla a úspěch čínského DeepSeeku by mohly přinést takzvaný katalyzátor, který by mohl námi vnímanou extrémní nadhodnocenost, až bublinu v některých segmentech amerického akciového trhu odšpuntovat výrazně směrem dolů a nastartovat poměrně dlouhé období „návratu k průměru“, tedy normalizaci akciových valuací výrazně směrem dolů. Těžit by z toho mohly akcie ve zbylých světových regionech, které jsou výrazně levnější oproti americkým.

    Pokud někdo investuje do akcií a má třeba velkou pozici v amerických akciích, tak z vašeho pohledu je dobré přemýšlet o přesunu peněz do jiných regionů?

    Pokud u nějakých drobnějších investorů v portfoliích dominují největší americké tituly, tak já bych určitě v tuto chvíli doporučoval vybrat alespoň část papírových zisků a přesunout se na rozvíjející se trhy například ve střední a východní Evropě nebo do Asie v čele s Čínou, nabízí se i Latinská Amerika. 

    Pokud jde o Ameriku, tam se nám líbí hlavně společnosti s malou tržní kapitalizací, takzvané small caps, jejichž tržní cena je podstatně atraktivnější oproti americkým firmám s velkou tržní kapitalizací z indexu S&P 500, takzvané large caps. Líbí se nám například i britské akcie nebo akcie komoditních producentů, kteří produkují průmyslové komodity nebo drahé kovy. To by mohly být segmenty globálního akciového trhu, kam by i drobní čeští investoři mohli, či spíše měli část svých prostředků investovat. 

    Zmiňujete komodity nebo malé firmy. Kdo další by z obchodních válek mohl těžit?

    Ve světové ekonomice a na světových finančních trzích zřejmě vzroste investiční nejistota, z čehož v minulosti komodity a zejména drahé kovy těžily. Například drahé kovy jsou od začátku letošního roku investiční aktiva s nejlepší výkonností. Zlato a stříbro si připsaly zhodnocení kolem 10 procent. Pokračuje tak trend z loňského roku, kdy drahé kovy mají lepší výkonnost než většina akciových indexů.

    Jak se díváte na Čínu? Nemohou cla tamní akciový trh negativně ovlivnit?

    Určitě i tam budou významné dopady. Nicméně i přes tento negativní faktor jsme, řekl bych, přiměřeně pozitivní ohledně čínského akciového trhu. A to už poměrně dlouho. V první řadě, čínské akcie jsou velmi levné. Ukazatel průměrného P/E u indexu MSCI China je 11. U indexu S&P 500 je to 27násobek ročních zisků. Je tam opravdu dramatická valuační prémie na čínských akciích, která je navíc daleko větší než historický průměr za posledních 25 let. Dále se u čínských akcií očekává v horizontu příštích 12 měsíců poměrně svižný růst korporátních zisků přibližně o sedm procent, což je zhruba na úrovni očekávání pro index S&P 500. Za třetí je tam nadále poměrně výrazně uvolněná fiskální a měnová politika. Za čtvrté čínská ekonomika podle oficiálních statistik loni vzrostla o pět procent. I když jde o podstatně nižší růst než před 10 lety, tak je stále výrazně větší než například v Americe nebo v Evropě. Mezi rizikové faktory i nadále samozřejmě patří splaskávající bublina na trhu rezidenčního bydlení. Nicméně nevidíme tam nějaký dramatický překotný vývoj. Řekl bych, že tento faktor je v čínských akciových valuacích dostatečně zaceněný, možná až příliš. 

    Vy jste v minulosti zmiňoval, že od finanční krize dominuje pasivní investování skrze ETF, tedy burzovně obchodované fondy. Mohlo by například nějaké období, kdy by trhy výrazněji klesaly, přimět investory, aby více uvažovali o aktivně řízených podílových fondech?

    Pasivní fondy obecně zcela popírají nejzákladnější investiční princip, tedy že by investoři měli nakupovat levně a prodávat draho. Proto se z akciových trhů v posledních přibližně deseti letech do značné míry vytratily tržní principy cenotvorby na základě fundamentálních faktorů. Místo toho dominuje tržní momentum na základě minulé výkonnosti v rámci principu FOMO (fear of missing out – strach, že o něco přijdeme). Často také sledujeme zcela nesmyslné tržní narativy. Zároveň platí, že ETF fondy přispívají k horší alokaci kapitálu v ekonomice, a to primárně tím, že pasivní investoři mají velice silnou tendenci nakupovat ty největší akciové tituly bez ohledu na jejich ocenění. 

    V Consequ si myslíme, že by v následujících letech měl tento trend zcela dominantních pasivních investic oslabit. Spouštěčem či katalyzátorem tohoto nového akciového trendu by mělo být splasknutí extrémního nadhodnocení některých segmentů globálních akciových trhů, zejména technologických titulů a indexu S&P 500. Je velmi pravděpodobné, že výrazné procento drobných investorů se na magické sedmičce nakonec spálí a u velké části z nich dojde k určitému vystřízlivění a přehodnocení těch nejpoužívanějších investičních principů z posledních let, což bude mít za následek částečný přesun, nebo dokonce úplný návrat zpět k aktivně řízeným fondům.

    Může být tím spouštěčem Donald Trump a jeho obchodní války?

    Určitě to je jeden z potenciálních katalyzátorů, pokud se vyplní naše prognózy, že obchodní válka způsobí v celé světové ekonomice poměrně výrazné zpomalení ekonomického růstu a zároveň výrazný nárůst inflačních tlaků, a to i kvůli podstatnému nárůstu ekonomické a investiční nejistoty. To by znamenalo, že by obchodní válka mohla světovou ekonomiku posunout do takzvaného stagflačního scénáře. To znamená slabého ekonomického růstu a zároveň silně zvýšené, respektive rostoucí inflace výrazně nad inflačními cíli centrálních bank. A to je vůbec ta nejhorší možná makroekonomická kombinace, která existuje. Ta totiž na základě historických statistik finančních trhů za uplynulých 100 let většinou nesvědčila ani akciím, ani dluhopisům. Investoři by proto v případě realizace tohoto silně negativního makroekonomického scénáře museli být velice silně selektivní a skutečně vyhledávat tzv. deep value cenné papíry neboli ty výrazně podhodnocené vzhledem k jejich fundamentální vnitřní hodnotě. 

    Zdroj: Hospodářské Noviny

    Upozornění k publikovaným článkům ›