Zemřel bývalý guvernér amerického Fedu Paul Volcker, bylo mu 92 let a proslavil se tím, že v osmdesátých letech zavedl jako nový guvernér Fedu přísně restriktivní měnovou politiku velmi vysokých úrokových sazeb, aby skoncoval s nadměrnou inflací. Jeho boj byl úspěšný a tím se velice proslavil. Při globální finanční krizi před deseti lety stál rovněž po boku tehdejšího prezidenta Baracka Obamy jako hlavní finanční poradce pro sanaci bankovního sektoru.
Japonský premiér Shinzo Abe oznámil stimulační plán za 121 miliard dolarů. Japonská ekonomika dlouhodobě stagnuje, a proto se japonská vláda poprvé po třech letech odhodlala k oznámení nového fiskálního balíčku v hodnotě 13,2 bilionu jenů neboli 121 miliard dolarů.
Bude zaměřen na investice do odstraňování škod po ničivém tajfunu, do modernizace infrastruktury a nových technologií. Implementace plánu by měla trvat 15 měsíců a
kumulativní dopad na HDP by měl činit velmi vysokých 1,9 %. Japonsko si deficitní financování může dovolit, neboť japonská centrální banka provozuje program kvantitativního uvolňování, v rámci kterého masivně nakupuje japonské vládní dluhopisy, čímž de facto japonský stát nepřímo financuje. Přitom japonská centrální banka cílí na mírně záporné výnosy japonských vládních dluhopisů neboli velmi vysoké ceny a momentálně drží více než 40 % všech dluhopisů.
Jedenáctého prosince
proběhlo pravidelné zasedání americké centrální banky Fed. Investoři se nedočkali žádného překvapení. Fed ponechal základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 1,50–1,75 %. Rozhodnutí bylo jednomyslné. Pro příští období je pak pravděpodobná stabilita sazeb. Kondici americké ekonomiky Fed zhodnotil jako poměrně slušnou.
Evropská centrální banka (ECB) ponechala 12. prosince úrokové sazby i měnovou politiku beze změny. Základní úroková sazba je tak aktuálně 0 %, zápůjční sazba 0,25 % a depozitní sazba –0,5 %.
Ve funkci guvernérky se zasedání poprvé zúčastnila bývalá šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová, která ve funkci vystřídala Maria Draghiho. Úrokové sazby podle měnové autority eurozóny na současných nebo nižších úrovních zůstanou do doby, než se inflace v měnovém bloku dostane k cíli v blízkosti 2 %. V srpnu ECB snížila depozitní sazbu o desetinu procentního bodu z –0,4 %. Od 1. listopadu také centrální banka obnovila nákupy aktiv, které ukončila loni v prosinci.
Objem kvantitativního uvolňování je v současnosti 20 miliard eur měsíčně. Pokud je depozitní sazba záporná, znamená to, že komerční finanční domy musí za své peníze uložené u ECB platit. Ta se tímto způsobem snaží přimět komerční banky k poskytování většího objemu úvěrů.
V předčasných volbách zaznamenala včera Johnsonova Konzervativní strana drtivou výhru, největší od roku 1987. Boris Johnson tak má volnou ruku, aby vyvedl zemi z EU dle svých představ a
snižuje se pravděpodobnost „tvrdého odchodu“. S měkkým brexitem to vypadá na konec ledna, snad už definitivně. Na to reagovala libra posílením na loňská maxima oproti euru, dolaru i koruně. Vyjasnění situace se líbí i britským akciím, o jednotky procent posílily téměř všechny sektory, nejvíce pak banky.
První fáze obchodní dohody mezi USA a Čínou bude v nejbližší době podepsána. Spojené státy sníží cla na čínské zboží. Peking za to má nakoupit více zemědělských produktů. Spojené státy pozastaví plánované uvalení cla na další čínské zboží a sníží existující cla na čínský dovoz. Čína se výměnou za to zaváže, že příští rok koupí více amerických zemědělských produktů. Cílem opatření je zmírnit obchodní válku mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Spojené státy podle dvou nejmenovaných zdrojů pozastaví plánované uvalení cel na čínský dovoz za téměř 160 miliard dolarů ročně. Tato cla měla původně začít platit 15. prosince. Zároveň Washington sníží existující cla na čínský dovoz až o 50 %. Peking by se podle zdrojů měl výměnou za americké ústupky zavázat, že v příštím roce nakoupí americké zemědělské produkty za 50 miliard dolarů, což je dvojnásobek oproti roku 2017, tedy před začátkem čínsko-americké obchodní války. Akciové trhy reagovaly na tuto zprávu, stejně jako volební vítězství konzervativců v Británii, velice pozitivně.
Obchodní válka stále doléhá na mezinárodní obchod. Podle dat Netherlands Bureau of Economic Policy Analysis poklesl mezinárodní obchod z globálního pohledu ve třetím čtvrtletí meziročně o 1 %. Je to další jasný důkaz toho, že světová ekonomika momentálně není v úplně nejlepší kondici.
Mírně pozitivní zpráva z Německa. Nejprominentnější německý indikátor podnikatelského sentimentu, index IFO, v listopadu mírně vzrostl, když z říjnové hodnoty 94,7 bodu poskočil na 95,0 bodu. Přitom se zlepšil jak subindex hodnocení současné situace, tak i subindex očekávání do příštích šesti měsíců. IFO Institut navíc očekává, že německá ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí poroste o 0,2 % mezikvartálně. Pokles německé ekonomiky by tak už neměl být na pořadu dne. Co se jednotlivých sektorů týče, německý průmysl je i nadále v recesi. Průmyslové podniky si především stěžují na slabé objednávky. Naopak sektoru služeb se i nadále daří poměrně dobře a i nadále by měl být světlou stránkou evropského hospodářského motoru. Celkově listopadové IFO představuje mírně pozitivní zprávu i pro českou ekonomiku, která je na německé hospodářství silně navázaná, neboť tam směřuje třetina českých exportů.
OPEC se dohodl se spojenci na výraznějším snížení těžby. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci se dohodli na snížení těžby o dalších 500 000 barelů denně.
Cílem dohody je podpořit ceny ropy a omezit nadbytečné dodávky suroviny na trh. OPEC a jeho spojenci se už loni v prosinci dohodli na snížení dodávek ropy asi o 1,2 milionu barelů denně. Tato dohoda byla sjednána na loňské první pololetí, v červenci však těžební země její platnost prodloužily do konce března loňského roku. Po této úpravě dohody dosáhne snížení zhruba 1,7 milionu barelů denně, což představuje přibližně 1,7 % globální produkce ropy. Další setkání kartelu OPEC a jeho spojenců by se podle zdrojů mělo konat 5. a 6. března. OPEC a jeho spojenci začali s koordinovaným snižováním těžby v roce 2017, aby tak zabránili prudkému propadu cen ropy po nárůstu těžby v USA. Spojené státy už překonaly Rusko a Saúdskou Arábii a staly se největším producentem ropy na světě.
Český průmysl je na hraně recese, ale firmy se stále přetahují o lidi. V Česku shání práci méně než dvě stě tisíc lidí, což je nejlepší výsledek od roku 1996. V listopadu nezaměstnanost stagnovala na 2,6 %. Nepřicházejí však dobré zprávy z průmyslu. Ten se v posledním sledovaném měsíci říjnu propadal a nových zakázek ubylo o 5 %.
V roce 2020 je proto mírná recese české ekonomiky možná.
Ceny v Česku rostou nejrychleji od roku 2012. Inflace dosáhla v listopadu 3,1 %. Ceny zboží a služeb v Česku se před koncem roku dostaly nad úroveň, kterou Česká národní banka považuje za optimální. Inflace v listopadu dosáhla 3,1 %. Vliv na to mají především ceny potravin a bydlení. Meziroční nárůst na 3,1 % je zároveň nejvyšším meziročním přírůstkem od října 2012. V říjnu ceny rostly o 2,7 %. Navýšení je varovným signálem pro Českou národní banku, inflace se totiž ocitá lehce nad horní hranicí tolerančního pásma. Nedá se však očekávat, že by rada ČNB zavelela k rychlému zvýšení úrokových sazeb, jež by měly inflaci zmírnit. Guvernér Jiří Rusnok nedávno zdůraznil, že směrodatný je spíš dlouhodobý trend než jednorázové výkyvy.
Osmnáctého prosince zasedala Česká národní banka a dle očekávání své úrokové sazby nezměnila. Navzdory vyšší listopadové inflaci a částečnému zmírnění zahraniční nejistoty se bankovní rada rozhodla měnovou politiku nezpřísňovat. Patrně jednak proto, že tuzemská ekonomika začala slábnout, což bude inflační tlaky zmírňovat, a nejspíš také proto, že zlepšení vývoje v zahraničí bude chtít bankovní rada vidět i v reálných číslech. Svou roli pravděpodobně sehrál i mírně silnější kurz koruny. Také překročení 3% tolerančního pásma inflace bylo členy bankovní rady možná vnímáno méně problematicky i z toho důvodu, že nárůst inflace byl tažen zejména rychlejším růstem cen potravin, které bere centrální banka při nastavování měnové politiky s určitou rezervou. Zároveň ČNB necíluje současnou inflaci, kterou nastavením sazeb již nemůže příliš ovlivnit, ale inflaci na horizontu roku, roku a půl, která postupně zpomaluje. Tisková konference se nesla v mírně jestřábím duchu, když guvernér Rusnok připustil, že šance na růst sazeb se mírně zvýšily. Obecně však debata na bankovní radě byla velmi podobná těm dvěma předešlým. Pro růst sazeb opět hlasovali dva ze sedmi členů bankovní rady. Vyznění slov guvernéra Rusnoka je tak poměrně blízko našemu názoru, že v případě zlepšení zahraničního vývoje může ČNB k růstu sazeb v příštím roce přistoupit, načasování se však bude odvíjet od nově příchozích dat.
Pražská burza v roce 2019 posílila o 13 %, akcie CME stouply o víc než polovinu. České akcie v roce 2019 stouply o 13 %, index PX zakončil rok na 1 116 bodech.
Nejziskovější byly akcie mediální skupiny CME, které přidaly 57 % hodnoty. Největší propad zaznamenaly akcie výrobce textilu Pegas Nonwovens, které přišly o 15 %. V roce 2018 klesly tuzemské akcie o 9 %, v roce 2017 přidaly podle PX 17 %.
Automobilka Tesla v neděli svým zákazníkům dodala prvních patnáct automobilů vyrobených v Číně. Pro značku to je důležitý milník – kromě prestiže jí totiž umožňuje i obejít cla spojená s obchodní válkou. Vozy vyrobené v Číně budou určeny čistě na tamní trh, Tesla by tam ráda konkurovala místním výrobcům.
Horních pět set opět náramně bohatlo. Majetek 500 nejbohatších lidí světa podle seznamu miliardářů, sestavovaného agenturou Bloomberg, v roce 2019 stoupl o 25 % na 5,9 bilionu USD (134,2 bilionu Kč). Jedničkou v žebříčku zůstal zakladatel a ředitel internetového obchodu Amazon Jeff Bezos, i když ten se kvůli rozvodu dostal mezi zhruba pět desítek osob, jejichž hodnota majetku se loni snížila, a to o téměř devět miliard USD na 116 miliard USD.
Za Bezosem skončili spoluzakladatel Microsoftu Bill Gates a Francouz Bernard Arnault, majitel luxusního konglomerátu LVMH. Majetek všech tří nejbohatších lidí překračuje 100 miliard USD. Arnault se letos dostal mezi miliardáře, jejichž majetek vzrostl nejvíce, a to o téměř 38 miliard USD. Celkem hodnota majetku 500 nejbohatších lidí stoupla o 1,2 bilionu USD. Tak obrovský růst zřejmě posílí již nyní vášnivou debatu o zvyšující se nerovnosti bohatství a příjmů. Ve Spojených státech nejbohatší 0,1 % populace kontroluje největší podíl majetku od roku 1929.
Díky pokračování pozitivního sentimentu ve výsledku akciové trhy opět slušně rostly. Na druhou stranu nová přicházející makrodata opět potvrdila, že světová ekonomika pokračuje v mírném zpomalování. Recese z globálního pohledu nicméně rozhodně není na pořadu dne.
Michal Stupavský
investiční stratég skupiny CONSEQ
Tyto a mnoho dalších informací naleznete také v pravidelném newsletteru Vývoj na finančních trzích.