Kreditní spready jsou nyní v průměru velmi nízké a tedy ocenění korporátních dluhopisů poměrně dost vysoké

Investování do dluhopisů – Co by měli všichni investoři dobře znát​

Investování do dluhopisů tvoří jeden ze základních stavebních kamenů většiny diverzifikovaných portfolií, neboť nabízí generování příjmu, ochranu kapitálu a vyvažování rizika ve vztahu k akciím. Jeho základem jsou dluhopisy – dluhové nástroje vydávané vládami nebo korporacemi za účelem získání kapitálu. Vládní dluhopis (government bond) je emitován suverénním státem a obecně je považován za nejbezpečnější typ dluhopisu v rámci dané měnové oblasti, zejména pokud je podpořen stabilním fiskálním a měnovým rámcem. Investoři půjčují vládě peníze a na oplátku dostávají pravidelné úrokové platby (kupóny) spolu s návratností jistiny při splatnosti. Naproti tomu korporátní dluhopis (corporate bond) je emitován společností. Obvykle nabízí vyšší výnos než vládní dluhopisy, avšak za cenu vyššího rizika, protože firmy mohou čelit finančním problémům nebo dokonce tzv. kreditní události neboli defaultu. Rozdíl ve vnímané úvěrové neboli kreditní kvalitě mezi vládními a korporátními emitenty je jedním z klíčových faktorů určujících výnosy na dluhopisových trzích.

Zásadním pojmem v dluhopisovém investování je výnos do splatnosti (yield to maturity, YTM). Tento ukazatel představuje celkový výnos, který může investor očekávat, pokud dluhopis drží až do splatnosti, za předpokladu, že všechny kupónové platby jsou reinvestovány za stejnou sazbu. YTM zahrnuje aktuální tržní cenu dluhopisu, jeho kupónové platby i dobu zbývající do splatnosti. Důležité je, že tržní ceny dluhopisů a jejich výnosy se pohybují opačným směrem: když ceny rostou, výnosy klesají, a naopak. Tento vztah odráží skutečnost, že fixní peněžní toky dluhopisu jsou více či méně atraktivní ve srovnání s aktuálními tržními úrokovými sazbami. Pro investory představuje YTM standardizovaný způsob, jak porovnávat dluhopisy s různými kupóny a splatnostmi, a je tak základním nástrojem pro oceňování i konstrukci portfolia.

Dalším pilířem analýzy dluhopisů je výnosová křivka (yield curve), označovaná také jako časová struktura úrokových sazeb (term structure of interest rates). Výnosová křivka zobrazuje výnosy dluhopisů se stejnou úvěrovou kvalitou, ale různou dobou do splatnosti, typicky vládních dluhopisů. Za normálních okolností má rostoucí sklon, což znamená, že dlouhodobé dluhopisy nabízejí vyšší výnosy jako kompenzaci za rizika spojená s časem, například inflaci a nejistotu. Tvar výnosové křivky se však může měnit. Plochá křivka naznačuje malý rozdíl mezi krátkodobými a dlouhodobými sazbami, zatímco inverzní křivka – kdy krátkodobé výnosy převyšují dlouhodobé – je často interpretována jako signál ekonomického zpomalení nebo recese. Investoři výnosovou křivku pečlivě sledují, protože odráží očekávání trhu ohledně budoucího vývoje úrokových sazeb, inflace a ekonomické aktivity a ovlivňuje oceňování prakticky všech dluhopisových nástrojů.

S tím úzce souvisí pojem kreditní spread (credit spread), který měří rozdíl ve výnosu mezi korporátním dluhopisem a srovnatelným vládním dluhopisem se stejnou splatností. Tento rozdíl kompenzuje investory za podstupování dodatečného úvěrového neboli kreditního rizika. Širší kreditní spread signalizuje vyšší vnímané riziko selhání nebo zhoršení finančního zdraví emitenta, zatímco užší spread odráží důvěru v jeho stabilitu. Kreditní spready jsou dynamické a mají tendenci se rozšiřovat v obdobích ekonomického stresu, kdy investoři požadují vyšší kompenzaci za riziko, a naopak se zužovat v obdobích ekonomického růstu a pozitivního tržního sentimentu. Slouží tak jako důležitý barometr ochoty investorů podstupovat riziko.

Investoři do dluhopisů musí zároveň řídit různé formy rizika, přičemž nejvýznamnější je úrokové riziko (interest rate risk). To vyjadřuje citlivost cen dluhopisů na změny úrokových sazeb. Když úrokové sazby rostou, ceny existujících dluhopisů klesají, protože nové dluhopisy jsou emitovány s vyššími výnosy, a starší se tak stávají méně atraktivními. Míra této citlivosti závisí především na splatnosti a duraci (duration) dluhopisu – ukazateli, který zachycuje vážený průměr načasování jeho peněžních toků. Dluhopisy s delší durací jsou na změny úrokových sazeb citlivější, a proto vykazují vyšší cenovou volatilitu. Řízení úrokového rizika je klíčové zejména v prostředí, kdy centrální banky mění měnovou politiku nebo se posouvají inflační očekávání.

Vedle úrokového rizika čelí investoři také riziku kreditního spreadu (credit spread risk), tedy riziku změny rozdílu mezi výnosy korporátních a vládních dluhopisů. I pokud celkové úrokové sazby zůstávají stabilní, může rozšíření kreditních spreadů vést k poklesu cen korporátních dluhopisů. Toto riziko úzce souvisí se změnami úvěrové kvality emitenta nebo širšími tržními podmínkami. Například během ekonomických poklesů nebo finančních krizí se kreditní spready obvykle rozšiřují, protože investoři jsou averznější k riziku a přehodnocují pravděpodobnost defaultu. Naopak v prostředí stability nebo zlepšující se ekonomiky mají spready tendenci se zužovat, což podporuje růst cen dluhopisů. Efektivní investování do dluhopisů proto vyžaduje nejen názor na vývoj úrokových sazeb, ale také posouzení kreditních fundamentů a tržního sentimentu.

Tyto koncepty dohromady tvoří páteř investování do dluhopisů. Vládní a korporátní dluhopisy nabízejí odlišné profily rizika a výnosu, výnos do splatnosti poskytuje komplexní měřítko očekávaného výnosu, výnosová křivka odráží makroekonomická očekávání a kreditní spready zachycují ocenění kreditního rizika na trhu. Úrokové riziko a riziko kreditního spreadu zároveň upozorňují na klíčové nejistoty, které musí investoři řídit. Důkladné porozumění těmto prvkům umožňuje investorům budovat odolná portfolia, přizpůsobovat se měnícím se tržním podmínkám a dosahovat svých dlouhodobých investičních cílů.

Kreditní spready jsou nyní v průměru velmi nízké a tedy ocenění korporátních dluhopisů poměrně dost vysoké

 

Na základě dat od roku 2001 nyní odpovídá průměrný globální kreditní spread v segmentu investičního stupně na úrovni 82 bazických bodů 17. percentilu v rámci celé časové řady a průměrný globální kreditní spread v segmentu high-yield na úrovni 292 bazických bodů odpovídá 5. percentilu v rámci celé časové řady. To znamená, že ocenění korporátních dluhopisů se v tuto chvíli jeví jako poměrně dost vysoké. To plně odráží pozitivní sentiment investorů na riziková aktiva v čele s akciemi z posledních týdnů.

Shrnutí vývoje na globálních finančních trzích v minulém týdnu

• Dolar dle indexu DXY posílil o 0,4 % na 98,5 bodů.

• Dluhopisové trhy dle indexu Bloomberg Global Aggregate poklesly o 0,6 %.

• Index českých vládních dluhopisů poklesl o 0,9 % (v koruně).

• Akciové trhy dle indexu MSCI All Country World Total Return nepatrně poklesly o 0,2 %.

• Cena ropy Brent vzrostla o 16,5 % na 105 dolarů.

• Zlato pokleslo o 2,8 % na 4741 dolarů.

Průměrný globální dluhopisový výnos do doby splatnosti Bloomberg Global Aggregate Yield to Worst vzrostl o šest bazických bodů na 3,72 %.

Shrnutí vývoje na globálních finančních trzích od začátku roku

• Dolar dle indexu DXY posílil o 0,2 %.

• Dluhopisové trhy dle indexu Bloomberg Global Aggregate posílily o 0,3 %.

• Index českých vládních dluhopisů připsal nepatrný zisk 0,1 % (v koruně).

• Akciové trhy dle index MSCI All Country World Total Return posílily o 6,1 %.

• Ropa Brent posílila o 73,1 %.

• Zlato posílilo o 9,2 %.

Průměrný globální dluhopisový výnos do doby splatnosti Bloomberg Global Aggregate Yield to Worst vzrostl o 20 bazických bodů.

Citát týdne

“If you can’t convince an 8-year-old why you own this thing, you probably shouldn’t own it.” – Peter Lynch

Michal Stupavský
Investiční stratég