Krize německého průmyslového sektoru pokračuje

    • týden na finančních trzích

Ve čtvrtek byly zveřejněny německé indexy nákupních manažerů PMI za srpen. Index PMI německého průmyslového sektoru poklesl z 43,2 bodů na 42,1 bodů. Klíčové v tomto ohledu je, že se tento klíčový index kondice německého průmyslového sektoru nachází již 26 měsíců v řadě pod klíčovou 50-bodovou hranicí, konkrétně od července roku 2022. Německá průmyslové produkce tak pokračuje v propadu, klesají nové zakázky i počet zaměstnanců v oboru. Postupně tak probíhá tzv. deindustrializace, což znamená zavírání průmyslových provozů v Německu, případě jejich relokace do USA či Asie. Klíčovými důvody, které stojí za tímto velice nepříjemným hospodářským trendem v největší evropské ekonomice, jsou v globálním srovnání vysoké, resp. nekonkurenceschopné ceny energií a zároveň nedostatek spolehlivých zdrojů energie.

Krize německého průmyslového sektoru pokračuje

Pokud bychom se podívali detailněji na absolutní objem německé průmyslové produkce, tak ta dosáhla historického maxima v roce 2017 a do dnešního dne poklesla o poměrně masivních 14 %!


Ministerstvo financí ve čtvrtek zveřejnilo novou makroekonomickou prognózu české ekonomiky. Hrubý domácí produkt by měl letos vzrůst o 1,1 %, což je o tři desetiny procentního bodu horší výhled růstu české ekonomiky oproti minulé prognóze. Průměrná míra inflace by v letošním roce měla dosáhnout 2,4 %, tedy přibližně na dvouprocentním cíli ČNB.

Podle posledního reportu Institutu mezinárodních financí (Institute of International Finance/IIF – Global debt monitor) dosáhl objem celkového globálního dluhu na konci prvního čtvrtletí nového rekordu na úrovni 315 bilionů dolarů. Za posledních osm let tak objem celkového globálního dluhu vzrostl o přibližně polovinu neboli v absolutním vyjádření o přibližně 100 bilionů dolarů. V relativním vyjádření vůči globálnímu nominálnímu HDP pak na konci prvního čtvrtletí globální dluh činil 333 %.



Na základě cyklicky očištěného poměru P/E slavného amerického ekonoma a nositele Nobelovy ceny Roberta Shillera se nyní americké akcie v rámci hlavního indexu S&P 500 obchodují za 35-násobek ročních zisků (10-letý inflačně očištěný průměr zisků na akcii). Tato hodnota je přibližně 2,5 směrodatné odchylky nad dlouhodobým historickým mediánem (16,5x) a koresponduje s 97. percentilem na časové řadě od roku 1881. V tomto ohledu proto platí, že pouze 3 % času na celé této periodě byly valuace amerických akcií vyšší, a to konkrétně v letech 2000 a 2021.

Pokud jde o skupinu sedmi největších amerických společností podle tržní kapitalizace – Magnificent 7 – tak jejich současné průměrné trailing P/E činí 40x, což znamená, že se tyto akcie nyní v průměru obchodují za 40-násobek čistého zisku za poslední čtyři kvartální výsledkové sezóny. Jako relativně nejméně drahé se jeví akcie společností Alphabet (P/E 23x) a Meta (P/E 26x) a naopak jako relativně nejdražší se nyní jeví akcie společností Tesla (P/E 105x), Nvidia (P/E 72x) a Amazon (P/E 41x).

Vývoj na finančních trzích byl v minulém týdnu vesměs velice pozitivní, když se dařilo akciím, dluhopisům i komoditám. Globální akciový index MSCI All Country World připsal zisk 1,7 %, globální dluhopisový index Bloomberg Global-Aggregate připsal zisk 1,3 % a globální komoditní index Bloomberg Commodity Total Return připsal zisk 0,9 %.


Michal Stupavský
Investiční stratég