Kumulativní nárůst cenové hladiny v Česku od konce roku 2019 činí 35 %. Nemůžeme se proto vůbec divit tomu, že nálada českých domácností, resp. spotřebitelů je nyní poměrně výrazně ponurá. Nominální mzdy v české ekonomice sice v posledních letech rostly poměrně silně, nicméně takto prudký nárůst spotřebitelských cen v žádném případě v průměru vykompenzovat nemohly. Výsledkem je silně záporná dynamika reálných inflačně očištěných mezd českých domácností. Jinak řečeno v průměru platí, že si za své výdělky české domácnosti mohou nyní koupit poměrně výrazně méně zboží a služeb než v předchozích letech. To se také odráží v tom, že české maloobchodní tržby klesají nepřetržitě každý měsíc již od května loňského roku. A vzhledem k tomu, že spotřebitelské výdaje se na české ekonomice, resp. českém HDP podílí přibližně jednou polovinou, nemůžeme se vůbec divit tomu, že je nyní české hospodářství jednou nohou v recesi.
Americká centrální banka Fed od března loňského roku zvýšila základní úrokovou sazbu fed funds rate o 5,25 procentního bodu na aktuální úroveň 5,50 %. Silně zvýšené úrokové sazby si přitom již začínají vybírat svou daň v podobě silně rostoucího počtu bankrotů amerických podniků. Na následujícím grafu můžeme vidět, že před začátkem cyklu zvyšování úrokových sazeb se podnikové bankroty v americké ekonomice pohybovaly na historickém minimu. Se začátkem cyklu zvyšování úrokových sazeb pak začínají podnikové bankroty poměrně prudce růst a nyní dosahují přibližně čtyřnásobku historických minim ze začátku loňského roku.
Zdroj: Apollo Global Management
Pokud jde o vývoj inflace v USA, následující graf ukazuje její vývoj od roku 2018 a zároveň mezi silně inflačními léty 1972 až 1984. Na grafu můžeme jasně vidět, že aktuální vývoj americké inflace zatím poměrně věrně kopíruje první část inflační periody ze 70. let minulého století. Zároveň se domnívám, že Fed zatím v žádném případě nemůže tvrdit, že boj nad současnou stále silně zvýšenou inflací již vyhrál, když se jádrová inflace stále pohybuje kolem silně zvýšené úrovně 4 %. Pokud Fed skutečně v příštím roce začne v souladu s aktuálním tržním očekáváním poměrně svižně základní úrokovou sazbu fed funds rate snižovat, podle mého názoru do značné míry riskuje, že otočí své kormidlo americké měnové politiky příliš brzy. K silnější a setrvalejší inflaci navíc přitom nyní také hodně přispívá rekordní schodek amerického státního rozpočtu, který se nyní pohybuje kolem 8 % HDP, což je mimochodem oproti Česku dvojnásobek.
Ve všech klíčových ekonomikách jsou nyní rozpočtové deficity podstatně větší než před globální finanční krizí. Jak ukazuje následující graf, například v USA činil rozpočtový deficit v předkrizovém roce 2007 pouhé 1 % HDP, zatímco v letošním roce by měl rozpočtový deficit činit 8 % HDP. Dodejme, že rozpočtový deficit má dvě základní složky. Primární rozpočtový deficit bez vlivu úrokových nákladů ze státního dluhu, a právě úrokové náklady ze státního dluhu. Například v USA by tak měl za celý letošní rok primární rozpočtový deficit činit 5 % HDP a úrokové náklady 3 % HDP.
Zdroj: Bank of America
Americký akciový trhy nyní začíná trochu připomínat technologickou bublinu z přelomu tisíciletí. Následující graf totiž ukazuje, že 10 největších amerických společností podle tržní kapitalizace nyní tvoří bezprecedentních 35 % tržní kapitalizace hlavního amerického akciového indexu S&P 500. Přitom při technologické bublině v roce 2000 to bylo jenom o přibližně 5 procentních bodů výše na úrovni 40 %. Aktuální koncentrace amerického akciového trhu je proto nyní skutečně obrovská. Pasivní investice do amerických akcií prostřednictvím burzovně obchodovaných fondů ETF mi proto nyní přijdou nadprůměrně rizikové. Akcie největších amerických technologických titulů totiž letos v průměru vzrostly o bezprecedentních 100 %, takže je zde nezanedbatelné riziko, že by v případě jejich výraznější cenové korekce mohly sebou výrazně stáhnout dolů celý americký akciový trh.
Zdroj: Apollo Global Management
Následující graf je do značné míry pokračováním předchozího grafu. 7 největších amerických technologických titulů, tzv. Magnificent 7, totiž nyní tvoří zcela bezprecedentních 17 % nejširšího globálního akciového indexu MSCI All Country World, což zároveň přibližně odpovídá souhrnné indexové váze akciových trhu v Japonsku, Velké Británii, Číně, Francii a Kanadě. Také zde tedy platí, že ti investoři, kteří investují prostřednictvím pasivních burzovně obchodovaných ETF fondů do „světových akcií“, například prostřednictvím ETF fondů na index rozvinutých akciových trhů MSCI World, nyní spíše investují do poměrně hodně koncentrovaného portfolia s omezenější úrovní sektorové a teritoriální diverzifikace.
Zdroj: Schroders
Pokud jde o vývoj na finančních trzích v minulém týdnu, středeční zasedání amerického Fedu vyznělo poměrně výrazně holubičím směrem, v důsledku čehož silně rostly akcie i dluhopisy, zatímco dolar oslabil. Dolarový index DXY, který měří výkonnost dolaru vůči koši dalších hlavních světových měn, především euru a jenu, oslabil o 1,4 % na 120,6 bodů. Nejširší globální akciový index MSCI All Country World posílil o 2,6 % a nejširší globální dluhopisový index Bloomberg Global-Aggregate posílil o 2,4 %.
Michal Stupavský
Investiční stratég