Ve čtvrtek byla zveřejněna data o americké inflaci za říjen, která investory překvapila celkem pozitivně. Meziměsíční inflace činila 0,4 %, přičemž se očekávalo 0,6 %. Meziměsíční jádrová inflace, která je očištěná o volatilní položky potravin a energií, činila 0,3 %, přičemž se očekávalo 0,5 %. Toto pozitivní inflační překvapení mělo za následek strmý globální růst cen finančních aktiv.
Pokud jde o akcie, nejširší globální akciový index MSCI All Country World připsal zisk 6,6 %. Pokud jde o dluhopisy, nejširší globální dluhopisový index Bloomberg Barclays Global Aggregate Bond připsal zisk 3,9 %.
Pokud jde o můj globální inflační výhled, domnívám se, že centrální banky ještě zdaleka nemají v boji s inflací vyhráno. Je třeba si totiž uvědomit, že přestože globální peněžní zásoba od začátku letošního roku poměrně strmě poklesla, vlivem růstu základních úrokových sazeb klíčových centrálních bank a vlivem podstatně silnějšího dolaru, globální monetární poptávkový impuls z pandemických let 2020 a 2021 byl extrémně silný, když jenom v těchto dvou letech globální peněžní zásoba vzrostla o 22 bilionů dolarů. Jak vidíme na následujícím grafu, letošní pokles globální peněžní zásoby zatím pouze vymazal růst z loňského roku, nicméně 15 bilionů dolarů nové likvidity z roku 2020 stále obíhá světovým ekonomickým systémem. A také vzhledem k tomu, že je aktuální dynamika světové ekonomiky již dosti malátná, a dokonce se v příštím roce nedá vyloučit (mírná) globální ekonomická recese, se domnívám, že globální přetlak likvidity bude i nadále tlačit na silně zvýšenou inflaci napříč světovou ekonomikou. Možná jsme tedy, alespoň v USA, již viděli pomyslný inflační vrchol, nicméně k 2% inflačnímu cíli je to ještě velice dlouhá cesta. Celkově by se proto aktuální globální ekonomické prostředí dalo označit za silně stagflační.
Ohledně míry inflace napříč celou světovou ekonomickou zastávám nyní takový názor, že se inflace v nejbližších letech k 2% cílům velice pravděpodobně nevrátí a spíše bude oscilovat kolem podstatně vyšších úrovní, řekněme 4-6 %, a to zároveň s podstatně vyšší volatilitou než v minulosti. Vidím v této souvislosti několik dlouhodobých globálních strukturálních sekulárních trendů, které budou inflaci ještě poměrně dlouho udržovat na silně zvýšené hladině: dlouhodobě klesající dynamika produktivity práce; dlouhodobě klesající dynamika populace v produktivním věku (demografie); nastupující deglobalizace a trend ke zkracování globálních dodavatelsko-odběratelských řetězců; drahé komodity a energie, kdy je mezní produkce čím dál dražší (tzv. peak-cheap energy); vojenský konflikt na Ukrajině, přičemž válka má vždy silnou tendenci být hodně inflačním faktorem. Tyto fundamentální faktory budou podle mého názoru udržovat inflaci i v následujících kvartálech a letech do značné míry silně zvýšenou.
Michal Stupavský
Investiční stratég