Situace na akciových trzích je v poslední době složitá. Ani oslovení analytici a portfolio manažeři se příliš neshodnou v tom, jakým sektorům nebo regionům by se mělo do budoucna dařit. FOND SHOP se zeptal českých analytiků a portfolio manažerů na to, jaký mají aktuální výhled na akciové trhy, co čekat od USA, Evropy, ale i rozvíjejících se zemí.
Už řadu let se hovoří o tom, že by evropské akcie měly výkonnostně dohnat ty americké. Nicméně přišel COVID-19, válka na Ukrajině a další. Mají již podle Vás evropské akcie „to nejhorší za sebou“ nebo je z krátkodobého až střednědobého pohledu vhodnější preferovat akcie americké?
Domnívám se, že by měli investoři v tuto chvíli rozhodně preferovat evropské akcie proti akciím americkým. Tento investiční názor přitom opírám o dva hlavní argumenty. Tím prvním jsou valuace. Evropské akcie jsou totiž oproti americkým akciím podstatně levnější. P/E evropské indexu STOXX Europe 600 nyní činí 14x, zatímco P/E amerického indexu S&P 500 nyní činí 18x. Na základě tohoto valuačního indikátoru jsou evropské akcie o přibližně 25 % levnější. A dále pravděpodobně druhý nejpoužívanější valuační indikátor, EV/ EBITDA, v případě evropského indexu činí 8x, zatímco u amerického indexu 12x. Na základě tohoto valuačního indikátoru jsou evropské akcie dokonce levnější o přibližně 30 %. Domnívám se, že tento valuační diskont evropských akcií je příliš vysoký a na střednědobém horizontu následujících přibližně tří let by se měl výrazně zúžit, což by mělo představovat podstatný pozitivní stimul pro nadvýkonnost evropských akcií vůči akciím americkým.
Druhý argument opírám o historickou akciovou výkonnost od globální finanční krize a mé očekávání postupné realizace procesu navracení se k průměru (anglicky mean-reversion). Od tržního dna při globální finanční krizi ze dne 9. března 2009 totiž činí ke 14. říjnu výkonnost amerického indexu S&P 500 přibližně 450 %, zatímco dolarová výkonnost evropského indexu STOXX Europe 600 činí pouze přibližně 100 %. Domnívám se, že se tak extrémní nadvýkonnost amerických akcií nedá ospravedlnit o něco lepším vývojem korporátních fundamentů amerických burzovně obchodovaných společností oproti jejich evropským protějškům.
Jakmile podle mého silného očekávání dojde k postupné realizaci procesu navracení se k průměru, a spouštěčů může být celá řada, relativní výkonnost obou trhů by se ve střednědobém horizontu příštích přibližně tří let měla obrátit výrazně ve prospěch evropských akcií. Realizace tohoto tržního procesu je samozřejmě úzce spjata s očekávanou normalizací valuací amerických akcií, které jsou v tuto chvíli skutečně stále enormně přestřelené, a to především co se týče růstových technologických titulů, které jsou často stále představovány společnostmi bez kladného zisku a cash flow. Dovolím si také obecně poznamenat, že proces navracení se k průměru neznamená nic jiného, než že ceny i valuace finančních aktiv mají silnou historickou tendenci ve střednědobém až dlouhodobém horizontu kolísat kolem dlouhodobých průměrných rovnovážných úrovní s tím, že přestřelování směrem nahoru i podstřelování směrem dolů bývá obvykle velice výrazné.
A jelikož bylo uplynulých 13 let jednoznačně obdobím amerických akcií, následující léta by měla naopak být obdobím jejich velice silně podprůměrné výkonnosti, a naopak evropské akcie by měly v rámci postupné realizace procesu navracení se k průměru pomalu, ale jistě „vstát z popela“.
Jaký máte pohled na situaci na rozvíjejících se akciových trzích? Tak trochu bez zájmu řady investorů se například v poslední době dařilo daleko více akciím indickým než čínským. Jak tedy vidíte situaci na rozvíjejících se trzích v příštím roce či dvou?
Od dna při globální finanční krizi ze dne 9. března 2009 ke dnešku (14. 10.) činí výkonnost akciového indexu rozvíjejících se trhů MSCI Emerging Markets přibližně pouze 75 %! Rozvíjející se akciové trhy proto zaostávající za výkonností amerických akcií ještě více než akcie evropské. Navíc valuace rozvíjejících se trhů jsou přitom v tuto chvíli enormně atraktivní. P/E činí pouze 9x a EV/EBITDA pouze 7x.
Proto se domnívám, že na střednědobém horizontu následujících tří let bude výkonnost rozvíjejících se akciových trhů podstatně vyšší než v případě amerických akcií. Přitom tržní proces, který by k tomuto vývoji měl vést, je velice obdobný jako v případě očekávané relativní nadvýkonnosti evropských akcií oproti akciím americkým. Dovolím si také zmínit jeden podstatný fundamentální faktor, který hovoří ve prospěch akcií na rozvíjejících se trzích. Je jím očekávání výrazně rychlejšího ekonomického růstu.
Podle poslední prognózy Mezinárodního měnového fondu z října by totiž měly rozvíjející se ekonomiky v příštím roce růst o 3,7 %, zatímco rozvinuté ekonomiky pouze o 1,1 %. Tato podstatně příznivější makroekonomická dynamika rozvíjejících se ekonomik by dále měla představovat velice pozitivní stimul pro dynamiku korporátních fundamentů jako tržby, zisky a cash flow. A tato podstatně lepší a živější dynamika korporátních fundamentů burzovně obchodovaných korporací z rozvíjejících se ekonomik by potažmo měla představovat „živou vodu“ pro výkonnost jejich akcií. Přitom za nejatraktivnější region v rámci rozvíjejících se trhů nyní považuji střední Evropu, jejíž valuace jsou v rámci lokálního regionální indexu CECEEUR doslova „za hubičku“ s P/E 5x a EV/EBITDA 3x.
Přesuneme-li se od regionálního rozdělení k tomu sektorovému, jaké sektory mohou dle Vás představovat potenciálně zajímavou investici a kde naopak podle Vašeho názoru nejvíce hrozí v následujících 6 měsících profit warningy?
Stále se mi hodně líbí příběh komodit, v jehož rámci se v tuto chvíli komoditní producenti obchodují za velice atraktivní valuace, kdy se například valuační indikátor „FCF yield“, jenž je definován jako poměr očekávaného ročního volného peněžního toku na tržní hodnotě společnosti, pohybuje velice výrazně nad dlouhodobými historickými průměry, přičemž velice často jde o vysoké dvouciferné procentní hodnoty.
Na druhou stranu bych si nyní dal velký pozor na společnosti z růstových technologických sektorů, které byly ještě před rokem či dvěma největšími miláčky investorů. Stagflační makroekonomické prostředí a výrazně vyšší náklady na dluhové financování budou pro mnoho takových společností podle mého názoru v následujících měsících a kvartálech představovat doslova smrtící makroekonomický mix. Přestože již od začátku letošního roku mnoho akcií z tohoto sektoru dramaticky pokleslo o desítky procent, domnívám se, že potenciál pro další poklesy je ještě stálé ohromný.
Michal Stupavský
Investiční stratég
Zdroj: časopis FOND SHOP