V průběhu minulého týdne se na globální finanční trhy vrátila mírně pozitivní nálada. Dolar dle indexu DXY svoji hodnotu nezměnil, když týden zakončil na úrovni 99,2 bodů. Dluhopisové trhy dle indexu Bloomberg Global Aggregate připsaly zisk 0,3 %, nicméně od začátku roku stále ztrácí 0,5 %. Index českých vládních dluhopisů připsal zisk 0,3 % s tím, že od začátku roku je v půlprocentním mínusu. Akciové trhy dle indexu MSCI All Country World připsaly zisk 1,2 % a od začátku roku připisují zisk již 9,7 %.
Framing bias aneb když investoři činí odlišná rozhodnutí podle toho, jak jsou jim tytéž informace prezentovány, i když se samotná podstata reality nemění
Framing bias patří mezi ústřední koncepty behaviorálních financí. Označuje skutečnost, že lidé často činí odlišná rozhodnutí podle toho, jak jsou stejné informace podány, i když se základní realita nemění. Tento koncept rozpracovali slavní akademičtí psychologové Daniel Kahneman a Amos Tversky, jejichž výzkum ukázal, že jednotlivci nevyhodnocují volby vždy plně racionálně. Naopak jsou výrazně ovlivňováni kontextem, formulací sdělení a referenčním bodem, z něhož posuzují zisky a ztráty.
V investování je framing bias důležitý proto, že finanční rozhodnutí jsou jen zřídka přijímána v psychologicky neutrálním prostředí. Investor může například reagovat zcela odlišně na investiční příležitost popsanou jako investiční nástroj se „70% pravděpodobností úspěchu“ než na investiční příležitost popsanou jako investiční nástroj s „30% pravděpodobností neúspěchu“, přestože obě tvrzení znamenají přesně totéž. Podobně může komentář k trhu rámovaný krátkodobými ztrátami vyvolat strach a prodejní tlak, zatímco tatáž situace podaná jako dlouhodobá příležitost může podpořit trpělivost a investiční disciplínu.
Praktický příklad lze pozorovat během tržní korekce. Představme si, že široce diverzifikované akciové portfolio během několika měsíců klesne o 12 %. Pokud je tato situace rámována titulky typu „investoři utrpěli výrazné ztráty“ nebo „trhy vymazaly roční zisky“, mnoho investorů může zpanikařit a prodávat, i když jejich dlouhodobá investiční teze zůstává beze změny. Přitom tutéž událost lze chápat také jako dočasné přecenění v rámci běžného tržního cyklu nebo jako příležitost nakoupit kvalitní aktiva za atraktivnější valuace. Nebezpečí spočívá v tom, že investoři, kteří emocionálně reagují na negativní rámování, mohou realizovat ztráty, propásnout následné oživení trhu a poškodit své dlouhodobé výnosy. Aby se této pasti vyhnuli, měli by investoři posuzovat poklesy trhu v širším historickém a strategickém kontextu, porovnávat aktuální valuace s fundamenty a opírat se o předem definovaný investiční plán namísto emocionálně zabarvených narativů.
Další názorný příklad se týká prezentace investičních produktů. Strukturovaný produkt, fond dluhopisů s vysokým výnosem nebo tematická akciová strategie mohou být marketingově prezentovány s důrazem na atraktivní růstový potenciál, silnou historickou výkonnost nebo vysokou pravděpodobnost kladných výnosů, zatímco rizika na straně poklesu jsou zmíněna méně výrazně. V takovém rámci se investoři mohou nadměrně soustředit na potenciální zisky a podcenit riziko likvidity, koncentrační riziko nebo možnost výrazných propadů v nepříznivých podmínkách. To může vést k přehnanému sebevědomí, nedostatečné diverzifikaci a zklamání ve chvíli, kdy realita neodpovídá optimistické prezentaci. Rozumnou obranou je vědomě přerámovat každou investiční příležitost neutrálnějším způsobem: Jaká jsou rizika, co se může pokazit, jak by se investice chovala ve stresovém tržním prostředí a zapadá do celkového portfolia? Posuzování jak růstových, tak negativních scénářů pomáhá investorům přijímat vyváženější a racionálnější rozhodnutí.
Klíčovým důsledkem pro investory je, že framing může zkreslovat vnímání rizika. Jsou-li výnosy prezentovány příznivým způsobem, investoři mohou riziko podceňovat a získat přehnané sebevědomí. Jsou-li naopak zdůrazňovány ztráty, mohou se stát příliš konzervativními, prodávat příliš brzy nebo se zcela vyhýbat i kvalitním investicím. Framing bias tak může přispívat jak k panice během poklesů trhu, tak k iracionálnímu optimismu v období růstových trhů. Dalším významným důsledkem je, že investoři mohou věnovat příliš velkou pozornost nedávným nebo emocionálně silně zabarveným informacím namísto fundamentální hodnotě. To může vést ke špatným portfoliovým rozhodnutím, slabé diverzifikaci a nekonzistentní realizaci investiční strategie.
Hlavní ponaučení pro investory: Aby investoři omezili vliv framing bias, měli by se snažit analyzovat investiční příležitosti z více perspektiv, soustředit se spíše na data než na způsob formulace a držet se dlouhodobého investičního rámce. Disciplinovaný proces, jasně stanovené cíle a povědomí o behaviorálních úskalích mohou významně zlepšit kvalitu rozhodování. V tomto smyslu není porozumění framing bias pouze akademicky zajímavé, ale i vysoce praktické pro dosahování lepších investičních výsledků.
Zaujalo mě
V průběhu minulého týdne mě zaujaly následující odborné příspěvky:
- Článek na platformě Substack s podtitulem „Japan's Economic Story: From Rubble to Record- and Back“ velice trefně popisující ekonomický vývoj Japonska od 2. světové války (odkaz).
- Dva články od ekonoma Robina Brookse na platformě Substack osvětlující poslední vývoj na globálních dluhopisových trzích, první s podtitulem „Debunking Bond Market Sell-Off Myths“ (odkaz) a druhý s podtitulem „What's driving the bond market sell-off?“ (odkaz).
Dále bych si dovolil upozornit na můj článek s podtitulem „Teorie efektivních trhů: Finanční trhy „neodměňují“ automaticky dobré výsledky, žijí v budoucnosti“, který vyšel v pátek na webu Hospodářských novin (odkaz).
Michal Stupavský
Investiční stratég